Vítám také, že Poslanecká sněmovna schválila tzv. lex Anička, který má posílit ochranu a podporu obětí trestných činů včetně seniorů, a to lepším vzděláváním soudců a finanční podporou pomáhajících organizací. Tento zákon doufejme brzy schválí i Senát a prezident republiky,“ říká zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Š. Laurenčíková.

„Konečně dochází i k lepší ochraně seniorů v institucích. Novela zákona o sociálních službách zavedla výslovnou povinnost respektovat a chránit soukromí, integritu a důstojnost klientů v domovech pro seniory a dalších sociálních službách. V opačném případě bude poskytovateli hrozit pokuta až do výše 300 000 Kč. Věřím rovněž, že podobný postih bude zaveden i v zákoně o zdravotních službách, aby i v nemocnicích a dalších zařízeních přispěl k důstojným podmínkám a kultivaci prostředí nejen pro seniory,“ doplňuje zmocněnkyně.

Právě na péči v institucích a zařízeních se letos Světový den zaměřuje. A jak ukazují nová data Výzkumného institutu práce a sociálních věcí, v tomto prostředí je násilí na seniorech v různých formách značně rozšířené. Ve výzkumu sami pracovníci zařízení připustili výskyt různých forem násilí v polovině až ¾ případů.  Nejčastější je přitom emoční a psychické násilí a zanedbávání. Byť najdeme i případy neprofesionálního přístupu personálu, nejčastěji k násilí dochází mezi klienty navzájem či ze strany rodinných příslušníků. Více než míra výskytu jednotlivých typů násilí je však podstatné, že se v praxi určité formy násilí vyskytují ve všech typech zařízení bez ohledu na jeho velikost, typ či zřizovatele. „Týrání, zneužívání, špatné zacházení a podrývání důstojnosti lidí vyššího věku (EAN) je závažným ohrožením kvality života seniorů a seniorek. Jeho značný výskyt v pobytových službách ukazuje, že k jeho prevenci nestačí řešit individuální selhání, ale spíše systémové nastavení podmínek poskytování péče v institucích. “ říká Lucie Vidovićová z Masarykovy univerzity, která se tomuto tématu dlouhodobě věnuje. „Záleží na fyzickém prostředí zařízení, nastavení jeho fungování a řízení, personálním zajištění péče, situaci a potřebách klientů, organizační kultuře zařízení i celkovém nastavení sociálních služeb a péče.“

V násilných situacích je pak klíčové najít pomoc a podporu. V tom hrají zásadní roli služby poskytované neziskovými organizacemi. Pro seniory jsou nejčastější formou pomoci speciální telefonické linky. Jednu z nich je Linku seniorů, kterou provozuje organizace Elpida. „Na Lince seniorů mluvíme denně s lidmi, kteří žijí ve velkém napětí, ve strachu, často zcela izolovaně. Bojí se mluvit, protože pachatel je někdo blízký a oni jsou na něm závislí, často prakticky i emocionálně. Je proto nesmírně důležité, abychom oběti nesoudili, netlačili na rychlá rozhodnutí, ale nabízeli jim bezpečný prostor, respekt a profesionální podporu. Je důležité, aby oběť měla možnost rozhodovat o svém životě. My jsme zde proto, abychom ji podpořili a nabídli možnosti, ne abychom ji nutili ke konkrétním krokům,“ říká Klára Gramppová, ředitelka Linky seniorů.

Podobnou Linku důvěry Senior telefon provozuje organizace Život 90. Podle jejich zkušeností má násilí na seniorech mnoho podob – od manipulace a zanedbávání až po otevřené týrání. Mezi nejčastější rizikové faktory patří osamělost, sociální izolace a závislost na druhých. Alarmující je, že jen necelá čtvrtina seniorů, kteří se setkali s nějakou formou násilí, zneužívání nebo nedůstojného zacházení, se s touto zkušeností svěřila jiné osobě. „Starší lidé potřebují být vidět, slyšet a cítit se v bezpečí. Každý z nás v tom může sehrát roli svou všímavostí, zájmem a odvahou neotáčet se zády. Je úkolem celé společnosti podporovat otevřenou komunikaci a nebýt lhostejní. V ŽIVOTĚ 90 starší osoby dlouhodobě podporujeme nejen prostřednictvím nonstop Linky důvěry Senior telefon, ale i skrze odborné sociální poradenství, komunitní programy a dobrovolnické aktivity, jako jsou např. Přátelské návštěvy a hovory,“ říká manažerka sociálních služeb Života 90 Terezie Šmídová.

Zajímavý přístup uplatňuje organizace Letokruh, která se zaměřuje na posilování samotných seniorů a jejich role ve společnosti. Podpora jejich pocitu potřebnosti a užitečnosti je jedním ze způsobů, jak seniorům zvýšit jejich sebevědomí. Letokruh proto pomáhá zapojovat seniory jako dobrovolníky do rozmanitých aktivit, které odpovídají jejich schopnostem, zájmům i tempu. S podporou koordinátorů si každý může v nabídce najít tu, která dává smysl a přináší radost i dobrý pocit. Může se jednat např. o pomoc směřovanou k dětem, k vrstevníkům nebo třeba zvířatům. „Jde o jeden z účinných způsobů, jak předcházet sociální izolaci, závislosti a psychické zranitelnost, tedy faktorům, které často násilí ve stáří předcházejí. Pokud senior dostane možnost aktivně se zapojit, sdílet své zkušenosti a cítit se potřebný, přestává být vnímán jen jako objekt péče. Stává se rovnocenným členem komunity. A právě to je klíčový předpoklad prevence všech forem přehlížení, bezmoci i násilí,“ říká ředitelka organizace Kateřina Karbanová.

Organizace MILA se zaměřuje na péči o seniory formou osvěty o jejích různých podobách a o lidech, kteří se jí každodenně věnují. Vychází přitom z přesvědčení, že klienti pečovatelských služeb i jejich rodiny mohou být spokojení jen v případě, že se mají dobře také profesionální pečující. Jejím cílem je proto zvýšit prestiž pečovatelské profese, aby se pečující cítili náležitě respektovaní a oceňovaní. Proto vytvořila manuál pro média, firmy, organizace i jednotlivce Mluvíme s respektem o stáří, péči i o lidech, kterých se týká, který obsahuje šest principů pro lepší komunikaci o stáří a péči stejně jako základní fakta o péči a pečujících v Česku. Manuál doprovází fotobanka více jak 70 fotek ukazujících realisticky a bez stereotypů různé situace při péči o seniory, kterou mohou volně a zdarma využít novináři, tvůrci obsahu či kdokoliv, kdo chce informovat o péči o seniory. „Způsob, kterým téma péče a stáří zobrazujeme, má přímý vliv na to, jak o tématu a lidech ve vysokém věku smýšlíme, jak je jako společnost vnímáme a tedy, jak je dokážeme v případě potřeby chránit. Námi vydaný komunikační manuál nejen pro novináře a první veřejná fotobanka na téma stáří a péče přispívají k tomu, aby téma bylo komunikováno důstojně a s respektem a aby bylo dobře seniorům i pečujícím,“ říká Simona Bagarová, zakladatelka a ředitelka organizace MILA.

Marta Molínová

Foto: Shutterstock