Změny během prvních dnů

V podstatě ihned po dokouření poslední cigarety se začnou v těle nyní již bývalého kuřáka odehrávat první změny. Zpomalí se srdeční tep a hodnota krevního tlaku začne klesat směrem k normálu. Po několika hodinách se tělu podaří zbavit se přebytečného oxidu uhelnatého, který je pouze jednou ze stovek prokazatelně škodlivých látek v cigaretovém kouři. Díky těmto prvním změnám se zvýší nasycení organismu kyslíkem a celkově se zlepší krevní oběh, z čehož profituje i srdce samotné, jelikož se sníží i pravděpodobnost infarktu. Již po několika dnech se z dehtové deky oklepou i čichové a chuťové buňky, takže člověku pak hned lépe chutná. Ještě během prvního týdne si pak konečně oddechnou i dříve neustále zúžené průdušky. Spolu se silnějším srdcem a lepším krevním oběhem se tak nyní bude bývalému kuřákovi i lépe sportovat, díky čemuž je snazší naskočit na vlnu zdravých návyků.

Co lze očekávat do jednoho měsíce

Již po dvou až třech týdnech je možné naměřit zlepšení funkce plic. Při spirometrickém vyšetření se stačí několikrát co nejvíce nadechnout a vydechnout, a je tedy naprosto bezbolestné. Lékař následně vyhodnotí kapacitu plic, konkrétně takzvaný inspirační rezervní objem. Toto číslo udává, jak moc se ještě dokážete nadechnout „na sílu“ poté, co jste se už nadechli normálně. Podobně bude lékaře zajímat i exspirační rezervní objem, tedy množství vzduchu, které jste ještě schopni vydechnout po běžném výdechu. Právě kuřáci mají tuto vzduchovou rezervu zmenšenou – chybí jim pokaždé, když od svého těla vyžadují nějaký zvýšený fyzický výkon. Přibližně během jednoho měsíce od poslední cigarety se z kouření začne zotavovat respirační epitel. „Pod tímto názvem se skrývá tkáň složená mimo jiné z řasinkových buněk, které jemnými „chloupky“ na svém povrchu posouvají hlen v plicích. Usnadňují tak vykašlávání, což na oplátku chrání plíce před infekcemi,“ doplňuje docent Milan Sova.

Dlouhodobé benefity nekouření

Během prvního roku od odložení cigaret se začne funkce plic vracet do normálu, ačkoli pouze velmi pomalu. Až bývalý kuřák oslaví svoje první výročí bez tabáku, bude jeho pravděpodobnost infarktu přibližně poloviční oproti člověku, který nadále kouří. V následujících letech bude klesat i riziko výskytu rakoviny některých orgánů, jako je například jícen, hltan, ale třeba také močový měchýř nebo děložní čípek. Na jednu stranu je to sice úchvatné, ale kouřit zpravidla přestáváme, protože se snažíme ochránit jiné orgány: plíce a průdušky. Pomyslný ukazováček proto zůstává i nadále vztyčený: „Přestože se zdravotní stav a celková fyzická kondice zlepšuje de facto ihned poté, co člověk přestane s kouřením, nemůžeme se spoléhat na zázraky,“ nadále varuje docent Milan Sova. „Riziko úmrtí na rakovinu plic se sice může snížit až na polovinu v porovnání s aktivním kuřákem, ale nedostane se na úroveň člověka, který v první řadě nikdy kouřit nezačal.“

Kam se může odvykající kuřák obrátit?

Přestat kouřit je chvályhodné, a proto byl v ČR spuštěn unikátní screeningový program včasného záchytu karcinomu plic, kterého se mohou účastnit aktivní i bývalí kuřáci, a jeho součástí je také odborná podpora v odvykání. Obzvlášť pokud patříte do rizikové skupiny, tedy již jste oslavili pětapadesátku a v posledních dvaceti letech jste kouřili krabičku denně, stáváte se ideálním adeptem. Tato čísla se však dají různě kombinovat – screening je pro vás vhodný i tehdy, pokud už deset let nekouříte, ale předtím jste dvacet let kouřili krabičku denně. Účastnit programu se dokonce může i kuřák, který spotřeboval pouze deset cigaret denně, avšak holdoval tomuto zlozvyku celých čtyřicet let. Ani věk pochopitelně není zvolen náhodně. Zatímco do čtyřiceti let se karcinom plic objevuje spíše vzácně, u lidí starších 55 let pravděpodobnost výskytu prudce stoupá.

Co však dělat, když se ve vás hne svědomí, ale nesplňujete podmínky vstupu do screeningového programu? „Existují i jiné rizikové faktory pro vznik rakoviny plic. Pokud pacient například zjistí, že pracoval s azbestem – a přiznejme si, že se dříve nedodržovaly žádné bezpečnostní podmínky, potom je pro něj nejlepší přes praktického lékaře navštívit pneumologa, který následně provede rentgen hrudníku,“ doporučuje pneumolog Milan Sova, a doplňuje: „To je základní vyšetření, podle nějž zhodnotíme, zda je potřeba pokračovat vyšetřením na CT či nějakými dalšími diagnostickými metodami.“

Stejně jako spirometrie jsou i tato následná vyšetření naprosto bezbolestná – počítačová tomografie dokonce nevyžaduje ani žádné úsilí z pacientovy strany, stačí doslova vydržet několik málo minut ležet bez hnutí. Návštěva lékaře přirozeně obvykle není něčím, na co bychom se těšili, ale jakožto bývalý kuřák jste si již museli vytrpět mnohem horší chvíle během odvykání. Mějte na paměti, že těchto pár dobře investovaných minut vám může prodloužit život o mnoho šťastných let.

 

Nela Kleinová

Foto: shisuka