Cholesterol je druhem tuku, který vzniká v játrech, ale částečně jej přijímáme také v potravě. Na jednu stranu plní v těle nezastupitelné funkce a odvádí nadbytečné tuky, na tu druhou může velmi škodit. Usazuje se v cévách a urychluje tvorbu aterosklerózy, která zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou infarkt nebo mozková mrtvice.

„Vysoký cholesterol ovlivňuje genetika, nicméně existuje také řada rizikových faktorů, kterým se můžeme vyhýbat. Jedním z nich je nevhodná strava s příliš vysokým obsahem nasycených mastných kyselin a trans mastných kyselin. Nasycené tuky přijímáme například z tučného červeného masa, másla, sýrů a jiných tučných mléčných výrobků. Trans tuky se nachází zejména ve zpracovaných potravinách, jako jsou některé cukrovinky, polotovary, fast food, polevy nebo instantní kaše,” vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se kardiovaskulárními chorobami zabývá v rámci kampaně Žiješ srdcem.

Mezi další rizikové faktory patří obezita, nedostatek pohybu, kouření, pití alkoholu a vyšší věk. Přestože mohou mít zvýšenou hladinu cholesterolu i malé děti, potýkají se s ní zejména osoby nad 40 let, protože s vyšším věkem játra postupně ztrácí schopnost odstraňovat cholesterol z krve. Cholesterol mohou zvyšovat také některá onemocnění, jako je například chronické selhání ledvin, snížená funkce štítné žlázy, cukrovka nebo HIV.

Jaké kroky tedy přijmout v rámci prevence? „Dbejte na zdravou stravu, zvyšte příjem nasycených tuků, které najdete třeba v panenském olivovém oleji, ořeších nebo mořských rybách. Doporučujeme také omezit příjem soli na 5 gramů denně, což je přibližně jedna čajová lžička. 4 gramy ale bývají většinou už obsaženy v potravinách, které jíme. Na dosolování proto zbývá jen jeden gram,” odpovídá Šédová.

Pomoci může také zvýšený příjem vlákniny a vitamínů ze zeleniny a ovoce. Důležitý je dostatek pohybu a udržování zdravé váhy. Člověk by neměl kouřit a konzumovat alkohol, nebo jen v minimálním množství. Snažit by se měl snížit míru stresu například pomocí meditace, jógy, pravidelného cvičení a časem stráveným s rodinou a přáteli.

Další důležitou součástí prevence jsou preventivní prohlídky. Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví je praktický lékař povinen stanovit hladinu cholesterolu v krvi ve věku 18 let a dále ve věku 30, 40, 50 a 60 let. Většina z nich ji ale do odběrů zahrne každé dva roky. Vysoký cholesterol je totiž možné stanovit pouze z krevních odběrů, nijak jej necítíme, nevíme o něm.

A jak do výše zmíněných preventivních opatření a dodržování zásad zdravého životního stylu zapadají vánoční svátky plné smažených řízků, bramborových salátů, cukroví a jiných dobrot? „V dnešní době existují ke všem těmto jídlům zdravější alternativy, nicméně i v případě, že si budete chtít užít Vánoce se vším všudy, se nemusíte děsit, že se vám hladina cholesterolu ihned rapidně zvýší,” říká Šédová.

„Nicméně i o Vánocích bychom měli pamatovat na to, že všeho s mírou. Vánoční přejídání může vést k zánětu slinivky, žlučníku a dalším komplikacím.. Pokud ale běžně jíte zdravě a vyváženě, dostatečně se hýbete a neholdujete alkoholu nebo cigaretám, nemusíte si vyčítat pár dní strávených na gauči u pohádek. Užijte si svátky tak, jak to máte nejradši. Ať už doma v poklidu nebo na zimních procházkách. Nezapomínejte ale na své zdraví, všechny extrémy škodí,” dodává.

 

Nela Kleinová

Zdroj foto: Martin Faltejsek