V Česku je kolem 250 tisíc slabozrakých a nevidomých lidí. Většina z nich věří, že moderní medicína jednou dokáže jejich zrak zlepšit. Podařilo se to u Hany Charvátové ze Vsetína, která byla slepá celých 16 let a dnes díky operaci zase vidí, a dokonce čte bez brýlí.
Dvouhodinová operace, při níž se do oka pacienta implantuje umělá rohovka, může změnit život stovkám pacientů. První pacientkou v Česku, která implantaci umělé rohovky podstoupila, byla koncem roku 2008 Hana Charvátová. Příčinou její slepoty byla zkalená rohovka, která byla natolik poničená zánětem, že už nebylo možné ji znovu zprůhlednit ani provést transplantaci rohovky od zemřelého dárce.
„Typickou indikací k implantaci umělé rohovky je například oko po těžkém poleptání vápnem nebo jinou chemikálií. Zákrok však není možné provést u lidí, kteří jsou slepí od narození, ani těm, kteří oslepli například následkem zeleného zákalu nebo cukrovky. Umělá rohovka totiž nemůže pomoci pacientům, kteří mají poškozený zrakový nerv nebo sítnici,“ vysvětlil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Pro transplantace rohovky je možné použít buď biologickou rohovku od zemřelého lidského dárce, nebo rohovku umělou. „Důvodem, proč jsme v tomto případě zvolili umělou rohovku, bylo osm neúspěšných transplantací biologické rohovky v minulosti. Ty se přes veškerou péči nikdy nezdařily a implantovaná rohovka se pokaždé zkalila, což vedlo k opětovné ztrátě zraku. Tento typ pooperační komplikace u umělé rohovky nehrozí,“ uvedl Pavel Stodůlka.
Účinek operace byl patrný okamžitě. „Jakmile skončila operace, okamžitě jsem viděla, dokonce jsem přečetla název dezinfekčního prostředku přímo na operačním sále. Je to něco, co si nikdo nedovede představit,“ popisuje svou zkušenost Hana Charvátová. „Ostatní lékaři měli z transplantace obavy, ale primář Stodůlka je velice akční člověk a ten do toho šel. Pro mě to bylo buď, anebo, nic jsem ztratit nemohla. Pět let po operaci se cítím výborně, denně čtu bez brýlí, jednou denně si nakapu kapky a to je všechno,“ dodala.
Zrak je možné vrátit i po padesáti letech. „V případě, že je rohovka poškozená následkem úrazu a sítnice pacienta je v pořádku, je možné zrak vrátit v podstatě po jakkoli dlouhé době. Pokud je ale člověk slepý déle než dvacet let, je třeba počítat s tím, že se zrak bude vracet postupně. Po dlouhém období slepoty totiž člověku přestává fungovat zrakové centrum v mozku, které je třeba obnovit,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.
V České republice mají pacienti na výběr ze dvou umělých očních rohovek. Jsou jimi australský měkký typ a umělá rohovka Boston. „U transplantace australské umělé rohovky se provádějí dva dvou- až tříhodinové zákroky v odstupu několika měsíců. Implantace bostonské rohovky je kratší a umožňuje operovat oči i tam, kde je rohovka tak tenká a zjizvená, že nelze použít tu australskou,“ doplnil Pavel Stodůlka.
