„Každá bolest je varovným signálem těla, že je něco špatně. Ovšem ohnisko problému se často skrývá úplně jinde, než se bolest projevuje. To je také důvod, proč mnohá lékařská vyšetření, zaměřená jen na část lidského organismu, nic neodhalí. Univerzitně vzdělaný fyzioterapeut vnímá tělo jako celek, umí nalézt příčinu bolestí břicha například v oblasti bederní páteře a naopak, v případě bolavých zad rozezná například poruchu vnitřních orgánů. Právě ‚neviditelné‘ napětí a nerovnováha vnitřních orgánů jsou původcem zdravotních problémů u 60 procent našich pacientů,“ poukázala hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.

Viscerální fyzioterapie – jemná manuální technika, jejímž cílem je ovlivnit a podpořit přirozenou funkci vnitřních orgánů

Pomáhá při bolestech žaludku, hlavy, zad, po operacích břicha, řeší funkční sterilitu mužů i žen, reflux, zácpu či srůsty v břišní dutině. Pomocí přesně řízených pohybů a tlaků terapeut stimuluje příslušný orgán a soustřeďuje se na jeho uvolnění. „Aby byla zachována správná funkce vnitřních orgánů, je mimo jiné potřeba, aby měly dostatečný prostor pro přirozený pohyb. Vnitřní orgány nejsou uloženy v břišní dutině volně, ale jsou zavěšeny a vzájemně mezi sebou propojeny pomocí tenké vazivové vrstvy – tzv. fascie. Pokud dojde k narušení vnitřního prostředí, například vlivem zánětu, operace či změny funkce orgánu, dochází k omezení posunlivosti a stažení fasciových obalů, které pak mohou poruchu řetězit dál do celého těla. Viscerální terapie pracuje na principu ovlivnění těchto vnitřních fascií a tím i na úlevě od bolesti, která může mít projekci například v oblasti břicha, páteře či periferních kloubech,“ vysvětlila Bílková.

Obvyklou příčinou „utlačovaných“ vnitřních orgánů bývá vadné držení těla

Čím víc se člověk hrbí, tím více se stahují vazivové obaly – fascie v dutině břišní a omezuje se jejich hybnost. Dlouhodobě se může problém přenést skrze nervová propojení mnohem dál v těle. „Nejen záněty a operace mohou vést k funkční poruše vnitřních orgánů, ale také dlouhodobý špatný sed nebo oblečení jako těsné džíny, úzké sukně, utažený pásek, které mohou podporovat chybný dechový stereotyp, stlačovat břicho a snižovat motilitu orgánů při dýchání a pohybu. Ve špatném sedu je břišní stěna utlačena, bránice nemá prostor pro plnou funkci a nepracuje dostatečně. Tím nelze plně aktivovat hluboký stabilizační systém a zvyšuje se tlak na páteř. Tento stav ovlivňuje také hybnost vnitřních orgánů, kterým chybí adekvátní prostor, a může tím docházet k poruše jejich funkce a vzniku spasmů,“ upozornila Bílková.

Školený terapeut ve viscerální fyzioterapii provede nejprve komplexní vyšetření pacienta a určí diagnostiku

Pro viscerální terapii je nutno odebrat anamnézu, provést globální i lokální poslech a testování napětí břicha, jednotlivých oblastí i motility vnitřních orgánů. Délka indikované viscerální terapie je pak velmi individuální. Záleží, o jaký konkrétní problém se jedná. „Nejčastěji se viscerální terapie provádí třikrát, s třítýdenními intervaly mezi jednotlivými sezeními. Z nich by každé mělo zahrnovat 10-15 cyklů přímých a nepřímých pohybů na obnovení mobility daného orgánu. Po půl až roce od poslední terapie následuje kontrola účinnosti léčby. Stěžejní manuální uvolnění vnitřních orgánů a fascií odvede během terapií sám terapeut, vždy je ale žádoucí také součinnost pacienta. Během terapií se naučí práci s bránicí, správný dechový stereotyp, vzpřímené držení těla, jak provádět automasáž břicha i vhodná protahovací cvičení, aby se jeho potíže neopakovaly ani v budoucnu,“ popsala fyzioterapeutka.

 

Nela Kleinová

Zdroj foto: Instaphotos