V zimě máme větší teplotní rozdíly mezi venkovním a vnitřním prostředím. V mrazivém ovzduší dochází ke zvýšenému odpařování slz a osychání povrchu oka. Setkáváme se s poruchami slzivosti v obou extrémech. Suché oči se projevují pocitem drhnutí víček až bolestí očí.
Nadměrné slzení je nepříjemné vzhledem k hrozící dermatitidě. Kůže víček, stejně jako okolí očí jsou totiž velice citlivé. Příčinou bývá kombinace chladu a macerace jemné kůže při zvýšeném slzení. U řady lidí se také projevuje specificky v tomto období tzv. chladová alergie. Ta postihuje tepelně nechráněnou část pokožky, a velmi často právě obličej.
Dnes není výjimkou, že řada lidí cestuje za teplem a sluncem i v období, kdy v našem podnebním pásu panuje zima. Pro ně platí stejná ochrana očí jako v létě. Sluneční brýle, prevence vzniku zánětů, ochrana pokožky vhodným krémem s příslušným UV filtrem.
UV záření ale ohrožuje i ty, kteří se naopak rozhodnou pro pobyt na horách a lyžování. Na to se bohužel mnohdy nemyslí. Tady je třeba varovat před vznikem tzv. solární keratopatie, neboli poškození povrchních vrstev rohovky slunečními paprsky odraženými od bílého sněhového podkladu. Poškození může být podobné jako u sváření obloukem. Prevencí jsou kvalitní, dostatečně přiléhající ochranné brýle.
Pokud nosíme brýle, otázka je, zda je používat i při sportech, nebo máme volit nějakou jinou alternativu? Na jedné straně při nošení klasických brýlí hrozí při pádu poranění obličeje a očí, na straně druhé, při jízdě bez správné korekce zraku je větší šance na přehlednutí překážky s následným pádem. Řada sportujících dnes nosí při zimních sportech kontaktní čočky, přestože je po zbytek roku běžně nepoužívá. Za tímto účelem jsou nejčastěji používány bezúdržbové, jednodenní čočky. Ráno nasadím, večer vyhodím.
Řešení se najde i pro ty, kteří čočky nenosí. Existují speciální ochranné sportovní brýle, ve kterých je možno přímo nainstalovat příslušnou dioptrickou korekci. Kombinace dvojích brýlí je nepohodlná, ne příliš praktická a částečně i nebezpečná. Zásadní rozdíl mezi korekcí brýlemi a kontaktními čočkami je v zúžení, respektive rozšíření periferního prostorového vidění.
„Někteří tak po návratu z hor přicházejí k nám s odhodláním nechat si laserem odstranit dioptrickou vadu, právě proto, že se cítí významně handicapováni” říká MUDr. Petr Novák, vedoucí lékař Refrakčního Centra Praha.