Zahrádka se zelená, všechny ty vykukující sazenice a klíčící semínka ale nepozorujeme se zalíbením jen my. Na budoucí raut už si leští příbory také nezvaní hosté – škůdci a nemoci.
„Naše záhony jsou zkrátka neoddělitelnou součástí velkého ekosystému propojeného mnoha vzájemnými vazbami. Stačí malé vychýlení zdravé rovnováhy a už je zaděláno na trable. Určité ztráty jsou přitom úplně normální. Škůdci a nemoci jsou ale zákeřní soupeři v tom, že nám mohou rychle přerůst přes hlavu a rozšířit se po celé zahradě,“ vysvětluje zahradnice Michala Brabcová. Jak s nimi bojovat?
Chemické postřiky vypadají na první pohled jako efektivní a rychlé řešení. Když se ale podíváme pod pokličku jejich mechanismu působení, bolestivou podpásovku nezasadíme jen patogenům, ale také půdě. Právě do ní se po prvním dešti toxický koktejl vsákne. Zamoří spodní vodu i naši budoucí úrodu, někdy i na několik sezón dopředu.
Jde to i bez chemie.
„Přírodní ochrana je bezpečná a mnohdy z dlouhodobého hlediska dokonce účinnější cesta. Stačí prokouknout strategii patogenů, dbát na prevenci a v případě napadení se bránit cíleným prostředkem, který zbytku zahrady neublíží,“ říká zahradnice Michala Brabcová.
Prevence nad zlato
Patogeny se do značné míry chovají stejně, ať už jde o plísně nebo škůdce. Dovedou trpělivě vyčkávat a troufnou si zaútočit, jen když nastane ta správná příležitost a kořist se nebude urputně bránit. Prevence by měla být základ přírodní ochrany, na níž můžeme stavět další obranné prvky:
- Vybíráme odolné odrůdy. Za desítky a někdy i stovky let pěstování se přirozeně přizpůsobily našim klimatickým podmínkám. Zkuste kromě katalogů s hybridním osivem nakouknout i do nabídky permasemínek.
- Respektujeme požadavky rostlin na stanoviště. Netrápíme teplomilná rajčata ve stínu, stejně jako si bylinky opravdu nebudou libovat v přehnojené půdě. Rostliny ve stresu mají oslabenou imunitu stejně jako my lidé a zkusí to na ně první bacil, který půjde okolo.
- Dopřejeme zelenáčům dostatečný životní prostor. Z prťavých sazeniček budou už za pár týdnů vzájemně si stínící dlouháni. V zastíněných částech bují plísně a díky kontaktu list na list se šíří jako mexická vlna.
- Zachováme správné pořadí předplodin a podporujeme přirozená přátelství rostlin. Stejně důležitý jako typ půdy je i to, co jsme v ní pěstovali minulý rok. Každá rostlina do půdy totiž vylučuje specifické chemické látky, které nemusí jiným rostlinám „vonět“. Nejde jen o vzájemnou chemii, po sezóně mohou spolu s organickými zbytky plodin v půdě přespávat i zárodky nemocí a škůdci. Do disharmonických vztahů nenutíme ani plodiny na záhonu. Kopr si notuje s mrkví, ale sousedství s celerem by nedělalo dobrotu. Přítomnost „přátel“ rostliny naopak posiluje. Mohou si nabízet potřebné živiny a chránit se navzájem před škůdci.
- Pomáháme rostlinám zvyšovat jejich přirozenou imunitu. Naši vlastní imunitu posilujeme vitamíny a probiotiky, které mají vědecky prokázaný vliv na naše zdraví. Prospěšné bakterie weiki hrají klíčovou roli také ve světě rostlin. Posilují jejich vitalitu a sílu odrazit útok virů nebo škůdců.
- Staráme se o půdu, aby zůstala zdravá. Probiotika weiki nepomáhají jen „nahoře“, ale také „dole“ v půdě. Jakmile se půdní prostředí vychýlí z rovnováhy, nebude se dařit ani rostlinám a živočichům, kteří v ní žijí. „Patogeny oslabenou zeminu kolonizují a vyráží z ní loupit a plenit na horní části rostlin. Pravidelná zálivka spolu s víčkem probiotik weiki udržuje v půdě harmonii. Užitečné bakterie vytváří příznivé prostředí pro život půdních živočichů i růst rostlin, berou patogenům potravu a zároveň vylučují látky, které jim pořádně znepříjemňují život,“ doplňuje Michala Brabcová.
Rostliny pomáhají rostlinám: Zapojte do obrany bylinky a léčivky
Prevenci máme v malíku, můžeme stavět další obranné prvky. Pásy bylinek a léčivých rostlin na okrajích záhonu pomáhají, a ještě u toho vypadají jako ze žurnálu. Nejsou náročné na pěstování, a kromě zdravé sklizně budeme mít v průběhu celé sezóny po ruce vždy pár voňavých lístků na dochucení večeře.
Levandule s lichořeřišnicí odpuzují mšice, které útočí na rostlinná pletiva a vysávají z nich šťávu. Listy se kroutí a při silnějším napadení může rostlina i uhynout. Lichořeřišnice svou charakteristickou vůní navíc vyhání slimáky. Levanduli můžeme pěstovat i v nádobách a přenášet ji po zahradě tam, kde je zrovna nejvíc potřeba.
Kopr a bazalka před savými škůdci ochrání rajčata.
Celer nevoní běláskům. Hodí se tak třeba vedle zelí a květáku, což jsou jejich oblíbené terče.
Aksamitník tvoří chemické látky zabíjející háďátka, drobné hlístice žijící v půdě. Tyhle breberky dovedou napáchat paseku hlavně v záhonu brambor, cibulovin, řepy a celeru. Jako neprůstřelná dvojka funguje smíšená obruba záhonu vysazená z aksamitníku a lichořeřišnice.
Biopesticidy a přírodní postřiky: Efektivní protiúder, když patogeny zaútočí
Přes všechna opatření se to může stát: při pravidelné péči zjistíme, že jsou rostliny nemocné nebo ohryzané. Panika? Není na místě.
- Odstraníme všechny napadené listy a části rostliny, aby se nemoci nebo škůdci nešířili dál.
- Provedeme základní diagnostiku. Podezřelé šedé, černé ale i bílé flíčky a „kožíšky“ ukazují na plíseň, tedy napadení houbovou nemocí. Méně často jde o bakteriální a virové nemoci. Okousané a zprohýbané listy bývají výsledkem škůdců – nejčastěji mšic, molic, třásněnek a slimáků.
- Podle typu nemoci nebo škůdce vybereme cílenou zbraň v podobě biopesticidu či biofungicidu, anebo si namícháme vlastní postřik. Aplikujeme ho nejen na napadenou rostlinu, ale jako prevenci i na její sousedy.
Co jsou biopesticidy?
Živí přirození nepřátelé škůdců. Funguje to jednoduše – při napadení slimáky aplikujeme násadu parazitických hlístic, na svilušky zase platí draví roztoči. Pak už stačí jen počkat. Hlístice a roztoči udělají celou práci za nás, útočníky aktivně vyhledávají a zneškodňují. Bez chemie! Jakmile je po škůdcích, bez svého „krmení“ přirozeně odejdou i biopesticidy. Nebojte se, pro půdu, rostliny, domácí mazlíčky i nás jsou zcela neškodní. Záhony ani rostliny s nimi nemůžete ani předávkovat.
Co proti čemu:
- Slimáky a plzáky vyhledávají a hubí parazitické hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita
- Larvy lalokonosců v půdě zničí parazitické hlístice rodu Heterorhabditis
- Na svilušky a krtonožky platí parazitické hlístice rodu Steinernema feltiae
- Se škodlivými roztoči v sadech zatočí roztoč Typhlodromus pyri
- Proti plísním zakročí biofungicid známý jako „chytrá houba“ Pythium oligandrum
TIP: Postřiky na přírodní bázi si můžeme doslova za pár korun namíchat i sami. Tady jsou tipy na 3 účinné plísňožrouty. Znechutíte s nimi křupavoučké sousto také škůdcům.
- Probiotický elixír
Probiotika pro rostliny pomáhají i přímo na tělech rostlin. Účinně brání plísním a dalším patogenům v dalším množení a růstu. V případě napadení pomohou zregenerovat poškozená pletiva. Pokud už nemoc proběhne, bude v mírnější formě a rostlina se z ní rychleji vzpamatuje. V sezóně plísní od června do září doporučujeme tento postřik aplikovat i preventivně. Přirozeně posílí imunitu, vytvoří neviditelný ochranný povlak a k nemoci tak ani nemusí dojít.
Jak na to? Víčko weiki smícháme s 2 až 3 decilitry vody, promícháme a přelijeme do rozprašovače. Vzniklý probiotický roztok nastříkáme přímo na rostliny. Neublíží ani květům a plodům, právě naopak.
- Česnekový zabiják
Česnek jako přirozený fungicid nesmrdí jen upírům, zdatně odpuzuje také plísně.
Jak na to? 10 gramů drceného česneku zalijeme litrem vařící vody a necháme jeden den vyluhovat. Potom směs scedíme a naředíme v poměru 1:3 s vodou. Na rostliny aplikujeme rozprašovačem.
- Protiplísňový svařák
A na závěr něco voňavého. Skořice a hřebíček vytváří na tělech rostlin neviditelný film bránící plísním v růstu.
Jak na to? 15 gramů směsi skořice a hřebíčku zalijeme litrem vařící vody. Po jednom dni louhování přecedíme a můžeme bez dalšího ředění použít k ošetření rostlin pomocí rozprašovače.
Marta Molínová
