Žilní onemocnění zatěžuje i psychiku

Chronické žilní onemocnění negativně ovlivňuje nejen fyzické zdraví, ale i psychiku. Nemoc totiž mohou kromě nevzhledných křečových žil provázet i bolesti a otoky nohou, křeče a brnění, v pokročilých stadiích pak bércové vředy.

To snižuje kvalitu života a může způsobit stres i vyvolat úzkosti a deprese. Tento vliv bývá často podceňován, ale mnoho studií a klinických pozorování ukazuje, že fyzické symptomy spojené s touto diagnózou mohou vést k celé řadě psychických obtíží.

Chronické žilní onemocnění je stav, při kterém dochází k poruchám návratu krve z dolních končetin zpět k srdci, což se projevuje nejdříve metličkami, později křečovými žilami, bolestmi a otoky nohou a v poslední řadě tvorbou obtížně se hojících bércových vředů.

Život s chronickým žilním onemocněním může být náročný, a to z mnoha důvodů. Bolest v nohách často ztěžuje pohyb, brání plnému nasazení a zhoršuje soustředěnost při práci. Dlouhodobá bolest, pocit těžkých nohou, otoky nebo křeče mohou vést k psychické únavě a podrážděnosti. Neustálý diskomfort snižuje kvalitu života a zhoršuje schopnost relaxace, což může vyvolat úzkosti a depresivní ladění. Když se k tomu přidají ještě noční bolesti a křeče způsobující dlouhodobou nespavost, přispívat to může dokonce k rozvoji úzkostně-depresivních poruch.

Frustrace z dlouhodobé léčby

Chronické žilní onemocnění je dlouhodobé onemocnění bez možnosti definitivního vyléčení – je spojené s celoživotním užíváním léků, kompresivní terapií a úpravou životního stylu. To může způsobovat stres, bezmoc nebo frustraci. „Stres je nejčastěji chápán jako něco akutního. Pacienty s chronickým onemocněním ale trápí spíše tzv. očekávaný stres, spojený s obavami z dalšího zhoršení příznaků v následujících měsících a letech,“ vysvětluje psycholog Mgr. Alexander Tomeček z Ostravy.

Bércové vředy vedou k sociální izolaci a zvyšují riziko deprese

Lidé v pokročilých stadiích chronického žilního onemocnění (např. s kožními změnami nebo bércovými vředy) se často vyhýbají fyzické aktivitě. Kvůli estetickým nebo hygienickým obavám souvisejícím s obvázanými ranami nebo zápachem se mohou izolovat od společnosti, což zvyšuje riziko deprese. Výzkum kvality života u pacientů s bércovými vředy ukázal, že pacienti vykazovali zlepšení kvality života po vyléčení ran. To bylo spojeno se snížením bolesti a lepší pohyblivostí (1).

Pocit studu kvůli křečovým žilám

Viditelné příznaky jako křečové žíly, pigmentace kůže, otoky nebo bércové vředy mohou vést také k nízkému sebehodnocení. Někteří se proto cítí stigmatizováni, mohou se stydět za své nohy, což ovlivňuje například intimní život nebo ochotu nosit letní oblečení. Zahraniční studie provedená u 100 lidí s chronickým žilním onemocněním zjistila, že 29 % pacientů s varixy vykazovalo příznaky deprese, která byla spojená s nižší kvalitou života a větším omezením každodenních aktivit (2).

První zastávka: praktický lékař

V případě příznaků chronického žilního onemocnění je důležité zamířit přímo k praktickému lékaři, který nastaví léčbu cíleně, a tak zpomalí progres nemoci. Tím se somatická léčba pozitivně projeví i na psychice. Mnoho pacientů se však k lékaři dostane až po několika letech od prvních příznaků. „Lidé mohou návštěvu lékaře odkládat například kvůli obavě, že ten nebude příznaky považovat za dostatečně závažné a pacientovi to dá najevo. Již samotná tato představa, kdy by pacient odcházel s nálepkou hypochondra, ho může od návštěvy odborníka odradit,“ vysvětluje Mgr. Tomeček. Často se tak stává, že k odborníkovi přicházejí až ve chvíli, kdy nemoc postoupí do dalších stadií.

V čem spočívá léčba

Konzervativní (neoperační) léčba chronického žilního onemocnění spočívá v:

  • užívání venofarmak – léků na posílení žilních stěn a zamezení vzniku zánětu žilní stěny,
  • nošení kompresních punčoch a
  • zapojení režimových opatření (častý pohyb nohama, odpočinek s nohama ve vyvýšené poloze, redukce nadbytečné hmotnosti).

Co psychice pomáhá

  • Psychologická podpora (např. kognitivně-behaviorální terapie)
  • Edukování pacienta – porozumění nemoci zvyšuje motivaci k léčbě
  • Léčba příčin a projevů – čím účinnější léčba, tím menší psychická zátěž
  • Pravidelná fyzická aktivita (např. chůze, plavání) – má pozitivní vliv na náladu i cévní zdraví

V edukaci pomáhají informační weby jako je www.zilniporadna.cz, kde pacienti najdou mapu specializovaných lékařských ordinací a možnost online konzultace s odborníky.

Marta  Molínová

Zdroje:

  • Hopman WM, Vandenkerkhof EG, Carley ME, Harrison MB. Health-related quality of life at healing in individuals with chronic venous or mixed-venous leg ulceration: a longitudinal assessment. J Adv Nurs. 2016 Nov;72(11):2869-2878. doi: 10.1111/jan.13054. Epub 2016 Jul 15. PMID: 27346206. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/jan.13054
  • Sritharan K, Lane TR, Davies AH. The burden of depression in patients with symptomatic varicose veins. Eur J Vasc Endovasc Surg. 2012 Apr;43(4):480-4. doi: 10.1016/j.ejvs.2012.01.008. Epub 2012 Jan 29. https://www.ejves.com/action/showPdf?pii=S1078-5884%2812%2900015-9

Foto:  Depositphotos

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.