Tromboembolická příhoda začíná jako hluboká žilní trombóza, ta se může či nemusí zkomplikovat plicní embolií. Při hluboké žilní trombóze dochází k částečnému či úplnému uzávěru hluboké žíly krevní sraženinou – trombem. To způsobí otok a bolestivost, mohou být přítomny barevné změny na končetině (fialovočervené či sytě červené zbarvení), pocit tíhy či napětí v lýtku. Následně může dojít k uvolnění trombu či jeho části, jeho pohybu krevním proudem a zaklínění v plicním řečišti, tedy „vmetnutí“ do plic – plicní embolii.

Studie publikovaná americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v Yellow Book 2024 zjistila, že riziko vzniku hluboké žilní trombózy a plicní embolie se zvyšuje 2–4násobně při cestování trvajícím čtyři a více hodin, zejména leteckou dopravou. (1) K hlavním příčinám patří nedostatek pohybu, stlačení žil dolních končetin a případná dehydratace. Centrum upozorňuje, že tromboembolické riziko nekončí při přistání – nejvyšší pravděpodobnost vzniku žilní trombózy se objevuje v průběhu prvních dvou týdnů po letu. Studie zároveň potvrzuje účinnost preventivních opatření, mezi něž patří pravidelný pohyb během letu, použití kompresních punčoch, dostatečná hydratace a u vysoce rizikových pacientů také podávání léků na ředění krve.

Kdo si musí dávat větší pozor?

Zvýšené riziko trombózy i embolie se týká zejména osob s vrozenými či získanými predispozicemi – například žen užívajících hormonální antikoncepci, těhotných žen, pacientů s nádory, nemocných s již dříve prodělanou žilní trombózou, obézních osob nebo cestujících s trombofilními stavy (se zvýšeným sklonem k tvorbě krevních sraženin v cévách) (1). „Pacientům doporučuji, aby dodržovali všechna preventivní opatření – udržovali nohy v pohybu, nosili kompresní punčochy, předcházeli nadváze a užívali předepsané léky. Pokud se jim během cesty nebo do 2-4 týdnů po ní objeví náhlý otok, bolest, zarudnutí, teplo dolní končetiny nebo dušnost, může jít o příznak žilního trombembolismu. V takovém případě je třeba okamžitě vyhledat lékařskou pomoc,“ říká angioložka MUDr. Petra Zimolová z FN Motol.

Jak může pomoci lékař

Na několikahodinovou cestu by se měli připravit s dostatečným předstihem i osoby náchylné k otokům nohou nebo jedinci s křečovými žílami a dalšími projevy chronického žilního onemocnění. Přítomnost křečových žil je spojena s 60% zvýšením rizika trombózy (2). Vhodné je navštívit svého praktického lékaře, který může předepsat venofarmaka – léky na zpevnění žilní stěny a zamezení žilního zánětu. Kromě toho může lékař předepsat také kompresní punčochy nebo podkolenky. Padnoucí kompresní punčochy pomáhají zlepšit návrat krve z dolních končetin a snižují riziko otoků i vzniku trombózy. Ve studii Lonflit sledující 355 osob s nízkým rizikem a 389 osob s vysokým rizikem žilní trombózy během letů trvajících v průměru 12,4 hodiny bylo zjištěno, že použití kompresních punčoch výrazně snížilo výskyt žilní trombózy u rizikových cestujících z 4,5 % na 0,24 % (3).

Pohybujte nohama a chůzi alespoň předstírejte

Cvičte při sezení Střídavě opírejte nohy o špičky a o paty. Můžete je při tom i lehce nadzvednout, aby měl pohyb v kotníku větší rozsah. Kružte nohama v kotníku, prostřídejte obě nohy. Posaďte se do sedu „nohu přes nohu“. Propněte špičku horní nohy, protáhněte chodidlo do délky a tlačte prsty od sebe, aby vytvořily tvar vějíře. Takto vytvoříte dojem velké nohy. Poté povolte, přitáhněte špičku a prsty stáhněte co nejvíc k chodidlu. Takto vytvoříte dojem malé nohy.

Nejdůležitější ze všeho je nezůstávat dlouho v jedné poloze. Pohyb svalů v lýtkách pomáhá žilám v jejich práci – odvádět krev zpět k srdci. Pokud to situace dovolí, je prospěšné se projít každé dvě hodiny střídavě po špičkách a po patách, případně po vnějších hranách chodidel. Když není možnost se v dopravním prostředku projít, je dobré chůzi alespoň napodobit. Skvělou prevencí proti otokům jsou cviky žilní gymnastiky, které rozhýbou svalově-žilní pumpu a omezí stagnaci krve. Některé cviky je možné provádět vsedě.

Během cesty odpočívejte s nohama nahoře i na veřejnosti

Podkládat si ve společnosti nohy nahoru je považováno za neslušné. Ovšem konvence by neměly bránit zdravotním potřebám. Například při čekání na přestup uleví položení nohou do vyvýšené polohy – ideálně 10 cm nad úroveň kyčlí. Při tom je možné podložit nohy polštářkem nebo je opřít o paty. Při polohování končetin se vlivem gravitace podpoří návrat krve k srdci. Aby měla relaxace patřičný zdravotní účinek, nesmí se nohy křížit. Překřížení nohou by utlačovalo žíly a krev by nemohla volně proudit. Pravdou ale je, že polohování řeší pouze následek, ne příčinu otoků, kterou může být i chronické žilní onemocnění.

Tipy, jak vyzrát na otoky nohou během cestování

• Před cestou i během cesty omezte slaná jídla, sůl totiž podporuje zadržování vody v těle.
• Připravte si na cestu dostatek nápojů. Hydratace zlepšuje krevní oběh. Vyhněte se však alkoholickým a kofeinovým variantám, které mohou naopak vodu v těle zadržovat.
• Oblečte se na cestu do volnějšího a pohodlného oblečení, aby vás nikde neškrtilo. Těsné pásky, gumičky nebo upnuté boty mohou zhoršovat návrat krve a lymfy.
• I při volbě bot myslete na své pohodlí a žíly. Zvolte takové, u nichž je možné povolit tkaničky, na delší let si případně přibalte lehké hotelové pantofle na přezutí.

Proč na dovolené u moře žíly víc trpí

Někomu se otoky na dovolené zhorší, zejména pokud ji tráví v teplých krajinách pobytem na slunci. Teplo způsobuje rozšíření (dilataci) žil. Když se žíly rozšíří, sníží se jejich schopnost efektivně vracet krev zpět k srdci. Rozšířené žíly jsou náchylnější k poškození a zánětlivé reakci žilní stěny. V teplém počasí navíc dochází ke zvýšenému pocení, což může vést k dehydrataci způsobující zahuštění krve. Dehydratace přitom může zvýšit riziko tvorby krevních sraženin a zároveň zhoršit návrat krve z dolních končetin. Viskóznější krev se totiž pohybuje pomaleji a více dráždí žilní výstelku, což často spustí zánětlivou reakci v žilách.

Je třeba řešit především příčinu, nikoliv jen projevy chronického žilního onemocnění. Rychlé řešení jako sprchování nohou studenou vodou uleví nepříjemným pocitům jen částečně. Léčba otoků nohou by měla být komplexní, přizpůsobená různým stádiím onemocnění a probíhat pod dohledem praktického lékaře, případně specialisty. Odborníka na léčbu žilního onemocnění poblíž bydliště lze vyhledat například na webu www.zilniporadna.cz.

Zdroje:

• CENTERS FOR DISEASE CONTROL AND PREVENTION (CDC). Deep vein thrombosis and pulmonary embolism. In: CDC Yellow Book: Health Information for International Travel 2024 [online]. Atlanta: CDC, 2024. https://www.cdc.gov/yellow-book/hcp/travel-air-sea/deep-vein-thrombosis-and-pulmonary-embolism.html
• Engbers, Marissa J.; Karasu, Alev; Blom, Jeanet W.; Cushman, Mary; Rosendaal, Frits R.; van Hylckama Vlieg, Astrid (2015); Clinical features of venous insufficiency and the risk of venous thrombosis in older people. British journal of haematology, vol. 171, n° 3, p. 417–423. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/bjh.13579
• Belcaro, Gianni & Geroulakos, George & Nicolaides, Ardrew & Myers, Kenneth & Winford, Michelle. (2001). Venous thromboembolism from air travel: The LONFLIT studies. Angiology. 52. 369-74. https://www.researchgate.net/publication/11904088_Venous_thromboembolism_from_air_travel_The_LONFLIT_studies

Marta Molínová

Foto: Shutterstock