
Ačkoliv je léto tradičně symbolem pohody a spokojenosti, pro řadu lidí může být naopak obdobím, kdy se jim zhorší úzkosti. Horko, špatný spánek, sociální tlak, rozvolněný režim i častější konzumace alkoholu totiž dovedou nadělat v psychice pěknou paseku.
Ačkoliv si špatnou náladu lidé obvykle spojují s podzimem či zimou, kdy je venku sychravo a slunečního svitu i denního světla je poskrovnu, úzkosti se mohou objevit i v létě. Co může být podle odborníků příčinou? A jak si pomoci?
Horko může působit stres
Léto může na organismus působit jako fyzická i psychická zátěž. Obzvlášť období s vysokými teplotami nesou pro zdravotní stav rizika. Vystavení se přímému slunci může mít za následek i přehřátí organismu a dehydrataci, což vede ke zhoršení soustředění, k únavě či napětí. Příznaky se mohou podobat úzkosti. Zároveň je popsáno, že se lidé při vyšších teplotách mohou chovat impulzivněji a vzniká více konfliktů, ať už doma, či v práci.
„Střídání dne a noci a teplota pravděpodobně hrají významnou roli v udržování přiměřené nálady. Depresivní prožívání je opravdu častější v zimě, je však popsáno, že citliví lidé mohou naopak být náchylní i k letním depresím. Typické pro letní deprese je, že se projevují nespavostí, zvýšenou podrážděností, napětím a nesoustředěností,“ upozorňuje psychiatr MUDr. Kryštof Kantor, Ph.D., z Mindwell. Horké noci navíc většinou narušují kvalitní spánek. Dlouhodobé spaní v dusnu, časté buzení i přerušované usínání snižuje schopnost těla regenerovat. „Spánek je nezbytný pro to, abychom dokázali zpracovat emoční podněty, které se nastřádají v průběhu dne. Pokud je nedostatečný či nekvalitní, klesá schopnost organismu regulovat emoce a zvládat stres. Lidé pak mohou být zranitelnější a náchylnější k úzkostným reakcím a podrážděnosti,“ dodává psychiatr.
Letní pohoda, nebo spíše povinnost?
Pojem „léto“ si většina lidí spojí s pohodou, radostí, setkáváním se s přáteli, odpočinkem u vody nebo bujarými party. Sociální sítě doslova přetékají fotografiemi z exotických dovolených či výletů, kde všichni navenek září spokojeností. Tento koktejl vytváří silný společenský tlak na to, aby byl v období léta člověk šťastný, což může ve výsledku vést k pocitu selhání a studu, pokud tomu tak není. „Období prázdnin je obvykle prezentováno jako ideální čas pro trávení volného času, odpočinek, zábavu a setkávání s blízkými. Je to období, kdy jsou sociální sítě obvykle zaplněné příspěvky, jimiž se lidé prezentují jako šťastní a spokojení. Člověk se ale může chytit do pasti pocitu, že mu něco uniká, a vnímat vše spíše jako tlak, který vyvolává pocity selhání a nespokojenosti se svým životem,“ říká psychiatr. Připočteme-li k tomu i finanční stres související například s pořizováním dovolené, není divu, že duševní pohoda vezme za své.
Alkohol zhoršuje úzkosti
Svatby, festivaly, večírky, posezení s přáteli u grilování. To vše k létu neodmyslitelně patří, stejně jako vyšší konzumace alkoholických nápojů. Zpočátku může sklenka vína, koktejl nebo malé pivo působit jako uvolnění a chvilkový únik od napětí. Z dlouhodobějšího hlediska ale alkohol duševní rozpoložení prokazatelně zhoršuje. „Alkohol sice snižuje napětí, nicméně se jedná o krátkodobý účinek. Ve výsledku jeho konzumace narušuje spánek a úzkosti obvykle spíše zhoršuje. Pokud člověk alkohol používá jako prostředek proti špatné náladě, může si být jistý, že to dlouho nevydrží a negativní účinky se projeví jak tělesně, tak psychicky,“ varuje psychiatr s tím, že alkohol rovněž snižuje schopnost regulovat emoce a zvládat stresové situace, takže případné problémy vyplouvají na povrch ještě výrazněji.
Rozvolněný režim narušuje vnitřní stabilitu
Pro léto je typická odchylka od běžného režimu. Ráno se vstává později, večer se ponocuje, chybí pravidelnost pracovních i volnočasových aktivit. Lidé častěji cestují, což provázejí hektické situace. Musejí si zvykat na změnu počasí, časového pásma i odlišnou stravu. Zatímco pro někoho to představuje vítanou změnu, pro jiného zdroj úzkosti. Odchylky v každodenním fungování totiž mohou narušit vnitřní stabilitu, která je pro psychickou pohodu klíčová. „Cestování může být problém pro vnímavější lidi ze dvou důvodů. Samotné změny časových pásem a narušení spánku mohou být spouštěčem poruchy nálady, a to i v letních měsících. Lidé trpící úzkostmi mohou jako zdroj stresu zase vnímat zvýšenou nejistotu, kterou přináší volnější režim a cestování. I v průběhu dovolené se musejí přizpůsobovat novým situacím, které vyžadují více organizace a vystavení se nekomfortu. Namísto odpočinku se tak cítí ve stresu,“ popisuje MUDr. Kantor.
Co s tím? Udržujte pravidelný režim, omezte alkohol a využijte online terapii
Pokud patříte mezi ty, jimž léto nepřináší úlevu, můžete vyzkoušet několik osvědčených kroků, jak si pomoci. Základem je snažit se co nejvíce udržet pravidelný režim. Vstávejte a usínejte v přibližně stejnou dobu, a to i na dovolené. Tělu tím pomůžete zachovat rytmus, který je pro psychickou stabilitu velmi důležitý. Dbejte také na dostatečný pitný režim a omezte alkohol, jehož častější konzumace vede k dehydrataci a zhoršení nálady. „Pro řadu lidí je úlevné také vědomí, že úzkost je přirozená reakce na zátěžové situace a je celkem normální se i v létě cítit špatně,“ říká MUDr. Kantor. „Příznaky úzkosti se mohou projevovat různou formou. Pokud cítíte, že vám úzkost narušuje každodenní život a negativně ho ovlivňuje, určitě je vhodné obrátit se pro pomoc,“ doporučuje lékař. „Vhodnou možností v tomto případě může být online terapie, se kterou lze začít velmi rychle. Zároveň je diskrétní, flexibilní a dostupná odkudkoliv. V Česku je možné využít digitální terapeutické programy Mindwell postavené na principech KBT, které mají plnou úhradu některých zdravotních pojišťoven,“ uzavírá psychiatr MUDr. Kryštof Kantor, Ph.D.
O Mindwell
Mindwell je systematické řešení nejčastějších psychických poruch, které je dostupné ze soukromí a pohodlí domova. Aktuálně nabízí terapeutické programy deprese, úzkost, syndrom vyhoření, psychická odolnost a sebedůvěra. Některé programy plně hradí zdravotní pojišťovny VoZP, ČPZP, ZP MV ČR. Terapeutické programy Mindwell jsou založené na postupech kognitivně-behaviorální terapie a jejich autorem je přední český psychiatr a psychoterapeut profesor Ján Praško, spoluautorkou a odbornou garantkou je klinická psycholožka Marie Ocisková.
Marta Molínová
Foto: Shutterstock