Riziko výskytu onemocnění pásovým oparem stoupá s věkem

Pásovým oparem může onemocnět každý, kdo prodělal plané neštovice. Z dostupných dat navíc vyplývá, že ho v průběhu života může prodělat až 1 ze 3 lidí. Pacienti, kteří si onemocněním prošli, často hovoří, že je velmi nepříjemné, doprovázené bolestmi, které je mohou i na delší čas vyřadit z běžného života.

Navzdory možné závažnosti pásového oparu a jeho možným dlouhodobým dopadům na kvalitu života, stále řada lidí toto onemocnění a jeho vážné následky nezná. Pásový opar se projevuje bolestivou vyrážkou, která se vyskytuje obvykle na jedné straně těla, často na trupu nebo obličeji.

„Onemocnění se u mě poprvé objevilo před několika lety během natáčení, kdy člověk často pracuje pod velkým psychickým i fyzickým vypětím,“ zmiňuje herečka Denisa Nesvačilová. „Pásový opar jsem měla opakovaně a vždy mu předcházelo náročnější pracovní období a stres. Pásový opar mi zasáhl obličej, konkrétně oblast okolo oka, nemohla jsem pracovat a omezovalo mě to v každodenních aktivitách. Navíc trpím těžkým atopickým ekzémem, a tak jakékoliv další onemocnění, které postihuje i kůži, je pro mě o to více nepříjemné.“ uvádí.

Riziko rozvoje pásového oparu a jeho komplikací jako je postherpetická neuralgie stoupá od 50 let věku. Dalšími rizikovými skupinami jsou osoby s jinými základními onemocněními jako jsou například onkologická onemocnění, cukrovka, CHOPN, astma, chronické onemocnění ledvin, kardiovaskulární onemocnění a další. „Pásový opar (odborně herpes zoster) je nepříjemné a bolestivé virové onemocnění, které může postihnout každého, kdo v minulosti prodělal plané neštovice. Ve vyšším riziku onemocnění jsou lidé ve věku nad 50 let, kdy dochází k přirozenému slábnutí imunity, a dále lidé s oslabenou imunitou z důvodu jiného základního onemocnění,“ uvádí docentka MUDr. Jitka Fricová, Ph.D, vedoucí lékařka Centra pro léčbu bolesti ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Nízké povědomí o onemocnění a možnosti prevence

Lidé často nevědí, že proti tomuto onemocnění existuje účinná prevence. Podle odborníků může být důvodem zejména malé povědomí o pásovém oparu jako takovém. Dle průzkumů, který si na podzim nechala vypracovat farmaceutická společnost GSK, ví v České republice o možnostech prevence proti pásovému oparu pouze 28 % lidí ve věku 50 let a více.

„Pásový opar mě zastihl náhle a bez varování. Bylo mi 60 let a cítil jsem se velmi dobře, pravidelně jsem sportoval, otužoval se. Bolest spojená s pásovým oparem byla nejhorší, jakou jsem kdy v životě zažil. Dva týdny jsem nemohl pracovat, byl jsem omezený při každodenních činnostech i spánku. Naštěstí mi bylo onemocnění diagnostikováno včas a byla mi nasazena správná léčba. Přesto jsem se s následky onemocnění potýkal ještě několik týdnů po prodělání pásového oparu“, uvádí svou zkušenost s onemocněním pan Michal.

Právě za účelem zvýšení povědomí o pásovém oparu vznikají po celém světě nejrůznější iniciativy, které mají za cíl šířit osvětu o tomto onemocnění, jeho projevech i možných následcích. Jednou z nich je Týden povědomí o pásovém oparu (Shingles Awareness Week), který se koná pravidelně již několik let a do kterého se letos zapojí více než 40 zemí.

PÁSOVÝ OPAR: MÝTY A FAKTA

  • Kdo měl neštovice, nemusí se pásového oparu bát.

Je tomu přesně naopak. Pouze u toho, kdo už plané neštovice prodělal (nejčastěji v dětství), může dojít k rozvoji pásového oparu. Plané neštovice i pásový opar způsobuje stejný virus – virus varicella zoster. Při primoinfekci (neboli primární/první infekci) vyvolá tento virus právě plané neštovice. Po jejich prodělání zůstává virus ve spící formě v těle člověka. Pásový opar je potom způsobený reaktivací tohoto viru. Promořenost virem varicella zoster dosahuje v České republice ve věkových skupinách 5–10 let 70–80 %, dle údajů z let 1996-1997 dokonce 90 až 98 % u osob starších 40 let. Až u 1 ze 3 lidí se může tento virus v průběhu života reaktivovat a způsobit pásový opar.

  • Pásový opar je pouze onemocnění kůže.

To není úplně přesné. Pásový opar je nepříjemné a bolestivé virové onemocnění, které může postihnout každého, kdo v minulosti prodělal plané neštovice. Prvními příznaky pásového oparu jsou často bolest, svědění nebo pálení v oblasti, kde se později vyrážka objeví. Typická vyrážka je ve formě puchýřků, které se obvykle objevují na jedné straně těla nebo obličeje podél postiženého nervu. Vyrážka se hojí během 2-4 týdnů, ale bolest může přetrvávat měsíce i roky, a může mít tak výrazný vliv na kvalitu života. Tento stav se nazývá postherpetická neuralgie a je jednou z nejčastějších komplikací pásového oparu. Ve výjimečných případech může pásový opar probíhat i bez vyrážky a projevuje se pak bolestí v oblasti nervového zakončení.

  • Nejedná se o bolestivé onemocnění.

Pásový opar (odborně herpes zoster) je nepříjemné a bolestivé virové onemocnění, které může být doprovázeno komplikacemi. Puchýřky se obvykle vysévají během 7 až 10 dnů a vymizí do 2 až 4 týdnů, ale bolest může přetrvávat měsíce i roky. Tento stav se nazývá postherpetická neuralgie a je jednou z nejčastějších komplikací pásového oparu. Může se vyskytnout až u 20-30 % pacientů, kteří prodělali pásový opar. Tato bolest bývá charakterizována jako pálivá, bodavá, šlehavá nebo jako pocit elektrických výbojů. Může být tak intenzivní a limitující, že dokáže narušit i každodenní běžné činnosti, jako je oblékání, chůze, nebo spánek a mít tak výrazný vliv na kvalitu života.

  • Pásovým oparem jsou ohroženi jen starší lidé.

Pásový opar si nevybírá. Pásovým oparem může onemocnět každý, kdo prodělal plané neštovice, bez ohledu na to, jak zdravý se člověk cítí. Lidský imunitní systém s přibývajícím věkem přirozeně slábne a je to právě tento s věkem související pokles funkce imunitního systému, který umožní spícímu viru varicella zoster se reaktivovat a způsobit tak pásový opar. Proto se onemocnění nejčastěji vyskytuje u osob starších 50 let a u osob starších 18 let s oslabeným imunitním systémem. Pokud patříte mezi většinu dospělé populace, která plané neštovice v dětství prodělala, máte virus, který způsobuje pásový opar, již v sobě. Až u 1 ze 3 lidí se může tento virus v průběhu života reaktivovat a způsobit pásový opar.

  • Pásový opar je vysoce infekční onemocnění.

Infekčnost pásového oparu je oproti planým neštovicím významně nižší. Infekční je tekutina puchýřků, přímým kontaktem s tekutinou se může nakazit osoba, která se s varicella zoster virem ještě nesetkala. U takového člověka by se potom nákaza projevila jako plané neštovice.

  • Pásový opar je pouhá vyrážka.

Pásový opar je nepříjemné a bolestivé virové onemocnění, které se projevuje výsevem puchýřků na kůži, obvykle na jedné straně těla nebo obličeje podél postiženého nervu. Vyrážka se hojí během 2-4 týdnů, ale bolest může přetrvávat měsíce i roky a mít tak výrazný vliv na kvalitu života. Tento stav se nazývá postherpetická neuralgie, je jednou z nejčastějších komplikací pásového oparu a může se vyskytnout až u 20-30 % lidí s pásovým oparem.

Mezi další možné komplikace může patřit např. postižení očí, ke kterému dochází, pokud dojde k výsevu pásového oparu v oblasti oka. Přítomná bývá také výrazná bolestivost, výjimečně může dojít i k poruše vidění. Takový typ pásového oparu se odborně nazývá herpes zoster ophthalmicus. Tento typ pásového oparu představuje 10–20 % všech případů pásového oparu.

V případě, že jsou postiženy nervy inervující oblasti kolem uší a úst, mohou být přítomné bolesti a pocit zvonění v uších, porucha rovnováhy, nevolnost, ztráta chuti na polovině jazyka, snížena tvorba slin a výjimečně může dojít i ke ztrátě sluchu.

  • Proti pásovému oparu neexistuje prevence.

Proti onemocnění pásovým oparem existuje prevence v podobě očkování.

Marta Molínová

Zdroj: Studie farmaceutické společnosti GSK

Foto: Shutterstock

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.