Proč je důležité znát svou krevní skupinu?

Krevní skupiny hrají důležitou roli při transfuzích, operacích i během těhotenství. Systém AB0 a Rh faktor určují, kdo může komu darovat krev. Jak je to ale s děděním krevních skupin a jak je možné zjistit, jakou krevní skupinu máte?

Dospělému člověku koluje v cévách v průměru 5–6 litrů krve, přičemž nejobjemnější složkou vzácné tekutiny je plazma, která tvoří 55–60 % krve. Plazma obsahuje 90 % vody, 2 % minerálních látek a 8 % plazmatických bílkovin. Další složky krve jsou krevní buňky: v jednom mililitru krve je přibližně 4–5 miliard červených krvinek, 4–9 milionů bílých krvinek a 150–300 milionů krevních destiček. Červené krvinky obsahují hemoglobin, který pomáhá přenášet kyslík po těle, bílé krvinky se podílejí na imunitním systému (např. chrání tělo před infekcemi a cizorodými látkami) a krevní destičky se podílí na srážení krve a zastavení krvácení při poranění.

Není krev jako krev

Každá krev ale není stejná – existují různé skupiny. Nejvýznamnější kritérium pro dělení krevních skupin je tzv. systém AB0, který využívá dělení podle přítomnosti antigenů A a B. Pro každou skupinu je také charakteristická určitá kombinace protilátek vůči chybějícím antigenům. U krve se určují nejen krevní skupiny, ale i takzvaný Rh-faktor. Svůj název dostal podle opic – Makaků rhesus, kteří se využívali jako laboratorní zvířata. Při pokusech byl objeven antigen označovaný písmenem D. Na svých červených krvinkách jej má přibližně 85 % lidí – a jeho přítomnost se popisuje jako Rh+. Lidé, kteří jej naopak nemají, mají faktor Rh-. Celkem tedy existuje 8 typů krevních skupin: A+, A-, B+, B-, AB+, AB-, 0+ a 0-.

Proč je před operací či transfuzí důležité znát krevní skupinu

První úspěšná transfuze lidské krve se uskutečnila na začátku 19. století pod vedením lékaře Jamese Blundella, ale ještě na počátku 20. století transfuze připomínala spíše ruskou ruletu. Hrozilo při ní riziko hemolytické reakce, která může zapříčinit smrt příjemce cizí krve – mnoho lidí proto tento zákrok nepřežilo. Právě až objev krevních skupin, na kterém se významně podílel i český lékař Jan Janský, a jejich kompatibility umožnil bezpečnou transfuzi.

Ideální je vždy podání transfuze takové krevní skupiny, jakou má příjemce. Nedostatek transfuzních přípravků na transfuzních odděleních (takzvaných krevních bankách) ale vede k nutnosti využití podání kompatibilního přípravku. Za univerzální dárcovskou skupinu je považována krevní skupina 0 negativní. Erytrocyty této skupiny jsou univerzální a lze je podat i lidem s jinými krevními skupinami. Naopak lidé s krevní skupinou AB jsou univerzálními příjemci erytrocytů – mohou tedy přijímat jakoukoliv krevní skupinu, ale darovat mohou pouze lidem se stejnou krevní skupinou. V tabulce najdete podrobný přehled, kdo může komu darovat krev.

Kdo komu může darovat krev?

Krevní skupina dárce krve Komu může darovat krev
0- 0-, 0+, A-, A+, B-, B+, AB-, AB+
0+ 0+, A+, B+, AB+
A- A-, A+, AB-, AB+
A+ A+, AB+
B- B-, B+, AB-, AB+
B+ B+, AB+
AB- AB-, AB+
AB+ AB+

 

Jak zjistíte svou krevní skupinu?

Z uvedeného důvodu se krevní skupina musí vždy zjišťovat při předoperačním vyšetření a před aplikací transfuze. Například i automobiloví závodníci nosí svou krevní skupinu vyrytou na náramku a pokud budete chtít uběhnout maraton, budete muset vyplnit do startovacího dotazníku i krevní skupinu. Krevní skupina se zjišťuje samozřejmě také u dárců krve. Půjdete-li darovat krev, můžete se tedy dozvědět, jakou máte krevní skupinu i Rh faktor. V jednotlivých transfuzních stanicích obvykle také zveřejňují, kterou skupinu v danou chvíli nejvíce potřebují.

U dárcovství plazmy, z níž se vyrábějí léky pro nemocné, naopak krevní skupina nehraje roli. Darovat plazmu může každý. Důležité jsou obsažené plazmatické bílkoviny, které se separují a dodávají nemocným. „Naše dárce přesto často zajímá, jakou krevní skupinu mají. Proto pro ně pravidelně v dárcovských centrech připravujeme akce, při nichž jim zdarma odesíláme krev do laboratoře a krevní skupinu zjišťujeme. Například kdo přijde darovat letos 2× během října, při třetím odběru mu nabereme krev a může se bezplatně dozvědět, jakou má krevní skupinu,“ uvádí MUDr. Richard Král, ředitel sítě plazmaferetických center Amber Plasma. Nechat si zjistit krevní skupinu může v laboratoři kdokoliv, ovšem za poplatek v řádu stovek korun.

Proč se zjišťuje krevní skupina u těhotných a novorozenců

Zjištění krevní skupiny a Rh faktoru patří mezi základní vyšetření také u žen na začátku gravidity. Mělo by být provedeno nejpozději do 14. týdne těhotenství. Stejně tak důležité je v tomto období i určení tzv. screeningu protilátek. „Tyto informace jsou potřebné v případě, že by žena musela podstoupit transfuzi krve – například při silném krvácení během potratu, nebo při autonehodě, závažném úrazu… Mít rychle po ruce informace o její krevní skupině je velmi užitečné,“ vysvětluje MUDr. Markéta Matoušková, primářka gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný.

U těhotných žen navíc hrozí promíchání její krve s krví plodu. Dochází k tomu například u invazivního výkonu v těhotenství, jako je odběr choriových klků nebo plodové vody, při umělém ukončení těhotenství, spontánním potratu, mimoděložním těhotenství, ale i po normálním nebo operativním porodu. Proto je všem ženám s Rh negativním faktorem podán preventivně imunoglobulin, což je právě bílkovina získávaná z plazmy dárců. „Tato látka zajistí, aby se imunitní systém ženy takzvaně nesenzibilizoval. Krev plodu by totiž mohla být po otci Rh pozitivní a v takovém případě by při dalším těhotenství mohlo dojít k závažným až fatálním důsledkům pro přežití plodu,“ objasňuje MUDr. Matoušková.

Právě toto je jeden z důvodů, proč se krevní skupina a Rh faktor automaticky zjišťují i u všech narozených dětí. „Ženy Rh negativní s prokázaným Rh pozitivním faktorem u novorozence po porodu dostanou zajišťovací imunoglobulin. Rh negativní ženy, které porodí Rh negativní dítě, imunoglobulin po porodu nedostanou. Rovněž je potřeba více hlídat narozené děti s krevní skupinou 0, protože jsou více ohrožené novorozeneckou žloutenkou,“ doplňuje primářka slánské porodnice.

I rodičům s „áčkem“ se může narodit miminko s „nulou“

Jak již bylo zmíněno, miminko může zdědit Rh faktor po otci. Dědí se i krevní skupiny na základě Mendelovských zákonů dědičnosti. To znamená, že polovina genetické informace se dostává od otce a polovina od matky. Může tedy nastat kuriozní situace, kdy oba rodiče mají například skupinu A, ale narodí se jim miminko se skupinou 0. „Ano, takové případy se stávají. Ale je nutné si uvědomit, že pod krevní skupinou A se u člověka skrývá genetické vybavení dvěma alelami: AA, nebo varianta A0. Pokud tedy plod od maminky i od tatínka získá právě tu nulu, potom jeho krevní skupina může být 00,“ vysvětluje primářka Matoušková.

Někdy mohou být rodiče v takových případech překvapení, ale rozhodně to nemusí znamenat, že by bylo dítě „vyměněné“ nebo mělo jiného biologického otce. „Známé rčení tvrdí: Matka je vždy jistá, otec nejistý. Ano, někdy se může stát, že biologickým otcem dítěte je někdo jiný. Tvrdí se dokonce, že se to stává cca v 10 % všech těhotenství. V době center asistované reprodukce, kdy řada těhotenství vzniká darováním vajíček nebo spermií, se tato problematika ještě více komplikuje. Ale myslím si, že hlavní je, aby rodiče láskyplně vychovávali své děťátko a celá rodina byla zdravá a šťastná,“ míní primářka Matoušková.

Jakou krevní skupinu může dítě zdědit po rodičích?

OTEC
0 A B AB
 

MATKA

0 0 0, A 0, B A, B
A 0, A 0, A 0, A, B, AB A, B, AB
B 0, B 0, A, B, AB 0, B A, B, AB
AB A, B A, B, AB A, B, AB A, B, AB

Diety podle krevních skupin: Co je na tom pravdy?

Na internetu se můžete setkat také s různými jídelníčky podle krevních skupin. Tuto teorii rozšířil Peter D’Adamo již v roce 1996. Podle obsáhlé souhrnné studie, která byla na toto téma vypracována, však jednoznačně vyplynulo, že v současnosti neexistují vědecké důkazy, které by potvrzovaly údajné zdravotní přínosy diet podle krevních skupin.

Marta Molínová

Foto: Shutterstock

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.