Chrapot, nebo chcete-li nakřápnutý hlas, je běžným jevem, se kterým se většina z nás setkala. Po několika dnech by se však měl hlas začít vracet ke své obvyklé podobě. Pokud tomu tak není, je na místě zpozornět.
Chronický chrapot, který přetrvává déle než několik týdnů, totiž může být varovným signálem těla, že se děje něco vážného. Chrapot způsobený infekcemi dýchacích cest patří k těm nejčastějším. Také přetížení hlasivek, konzumace příliš studených potravin a nápojů, nebo obyčejné nachlazení, to vše dokáže hlas změnit natolik, že se sami nepoznáváme.
„Je-li chrapot způsobený některou z těchto běžných příčin, mělo by si s ním tělo poradit samo, případně za pomoci volně prodejných léků, maximálně do tří týdnů,“ říká prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno, která patří mezi tuzemské i evropské špičky v oboru.
Pokud však chrapot neustupuje nebo se naopak zhoršuje, je vhodné navštívit lékaře. A to především, je-li doprovázen přetrvávající bolestí nebo pocitem cizího tělesa v krku, vykašláváním neobvykle zabarveného hlenu či dokonce krve, potížemi s dýcháním, bolestivým polykáním nebo náhlou ztrátou hmotnosti. V takových případech se může jednat i o nádorové onemocnění – není zdaleka nejčastější příčinou chrapotu, ale jde o riziko, které bychom neměli podceňovat.
Záněty hrtanu: Časté, ale zvládnutelné
Naštěstí není většina případů chrapotu spojena s vážnými problémy. Nejčastější příčinou jsou laryngitidy – tedy záněty hrtanu, ať už akutní nebo chronické. Spolu s nimi se často objevuje i zánět hlasivek, který vede k jejich ztluštění a zhoršení schopnosti vibrovat. Tím se mění i zvuk hlasu. Akutní laryngitida bývá ve většině případů způsobena viry, často doprovází obyčejné nachlazení. „Chronická laryngitida může být způsobena dlouhodobým drážděním hlasivek, například kouřením, expozicí chemickým látkám nebo refluxní chorobou jícnu,“ doplňuje profesor Milan Sova. Odstranění příčin dráždění – tedy zanechání kouření, omezení konzumace alkoholu a kořeněných jídel nebo kontaktu s dráždivými látkami – může výrazně pomoci při léčbě chronické laryngitidy. Lékař také může předepsat či doporučit léky na zmírnění příznaků, například antitusika na suchý kašel či pastilky ke zmírnění bolesti v krku.
„Reflux“ není jen pálení žáhy
Dalším možným viníkem je stav, jehož latinský název reflux u nás také zdomácněl. V tomto kontextu jde o situaci, kdy žaludeční kyseliny dlouhodobě unikají zpět do jícnu, což vede k onomu nepříjemnému pocitu pálení žáhy. Pokud se však kyseliny dostávají až do oblasti hrtanu, mohou způsobit zánět a otok hlasivek. Tento stav bývá doprovázen chrapotem, pocitem cizího tělesa v krku a potřebou neustále odkašlávat. Léčba spočívá především v úpravě životního stylu, změně stravovacích návyků a vyhýbání se potravinám, které reflux zhoršují – typicky alkoholu, ostrému koření, ale i kouření. Někdy se však pacient neobejde bez léků na předpis snižujících produkci žaludečních kyselin a ve vážnějších případech může být nutný i chirurgický zákrok. „Pacienti s chronickým refluxem by měli být pečlivě sledováni, protože dlouhodobé působení kyseliny může vést k poškození hlasivek a dalším komplikacím,“ upozorňuje profesor Milan Sova.
Rakovina hrtanu nebo plic: Když je potřeba zpozornět
Chrapot v případě zhoubného onemocnění hrtanu nebo plic může vznikat tím, že nádor utlačuje hlasivkové nervy. Zatímco karcinom postihující hrtan a hlasivky se může chrapotem projevovat již v raných stádiích, u rakoviny plic platí, že přijde-li pacient s příznaky, zpravidla se jedná o pokročilé onemocnění. Pro prognózu pacienta je tedy klíčové včasné odhalení nemoci. „Proto v ČR běží program časného záchytu karcinomu plic. Mohou do něj vstoupit dlouholetí kuřáci – včetně těch bývalých, ve věku 55 – 74 let. Stačí se na program zeptat svého praktického lékaře, který vystaví žádanku na konzultaci u pneumologa. Ten pak může pacienta odeslat na bezbolestné CT vyšetření, které dokáže odhalit i velmi malý nádor. To je velmi důležité pro prognózu – čím menší je rozsah onemocnění, tím úspěšnější je léčba. Vstoupit do programu znamená být dobře hlídaný, vyšetření se opakuje každý 1 – 2 roky,“ doplňuje profesor Milan Sova. Detaily o programu jsou k dispozici na www.prevenceproplice.cz
Když je problém v nervech
V neposlední řadě nesmíme zapomenout ani na neurologické příčiny chrapotu. Poškození nervů, které ovládají hlasivky, může být způsobeno různými faktory. Kromě výše uvedeného může jít o komplikaci operací štítné žlázy nebo neurologická onemocnění jako Parkinsonova choroba či roztroušená skleróza. Každý pacient, u kterého je podezření na neurologickou příčinu chrapotu, by měl podstoupit neurologické vyšetření. Léčba závisí na konkrétní příčině, ale často zahrnuje rehabilitaci hlasivek nebo logopedickou terapii, aby se obnovila jejich správná funkce.
Marta Molínová
Foto: Shutterstock
