Máme šanci, že budeme žít až o 20 let déle než naši prarodiče. Jak dát delšímu životu smysl?
Češi věří, že klíčem je trávit čas s těmi, které mají rádi, být v pohodě a mít dostatečné finanční zajištění. Ukázal to letošní průzkum NN životní pojišťovny a penzijní společnosti. Každý desátý Čech navíc věří v sílu nezištné pomoci druhým a celoživotní učení. Průzkum NN posbíral názory téměř 12 tisíc respondentů z 11 zemí světa, včetně Česka, ve věku od 18 do 79 let. Nejčastěji lidé vidí smysl prodlužujícího se života ve společnosti těch, které mají rádi. Zvlášť to cítí skoro dvě třetiny Řeků a Belgičanů (65 %) nebo Nizozemců (63 %), hned následují Češi (62 %), a naopak nejméně to vnímají Japonci (39 %).
Větší mezinárodní shoda panovala v tom, že smysluplné je rozhodně žít v klidu a beze stresu. Nejsilněji to cítí opět Řekové (69 %) a dále Rumuni (66 %), dost si to myslí i Češi (61 %), zatímco u Belgičanů a Nizozemců tuto možnost zvolila jen půlka oslovených.
Že jiný kraj opravdu má i jiný mrav, ukazuje přístup ke zdravému životnímu stylu. Za jeden z hlavních smyslů života ho má sedm z deseti Rumunů, ale jen tři z deseti Slováků a čtyři z deseti Čechů.
„Moderní medicína nám dokáže prodloužit život i při nemocích, s nimiž si lékaři ještě před několika lety nevěděli rady. Pokud si ale chceme prodloužit také délku dožití ve zdraví, je to už mnohem více o zdravém životním stylu každého z nás a zodpovědném přístupu k prevenci,“ komentuje výsledky průzkumu Michal Korejs, ředitel produktu a underwritingu NN Životní pojišťovny, který pracuje i s vývojem zdravotních statistik.
Češi a smysl života
S vidinou prodlužující se délky dožití Češi považují za největší smysl života trávení času s rodinou a svými blízkými (62 %). Dávají také přednost klidnějšímu tempu bez zbytečného stresu (61 %). Zhruba poloviční podporu v žebříčku životních priorit pak získala potřeba sbírat nové zážitky a podobně často zmiňovali cestování a objevování nových věcí, technologií a kultur.
Vedle rodiny a zábavy hraje pro 49 % z nás prim i finanční zabezpečení a ekonomická stabilita. „Dokazují to i činy. Letošní zvýšení horní hranice státního příspěvku na penzijní spoření i možnosti daňového odpočtu výrazně podpořilo zájem o uzavírání nových smluv na spoření na penzi. V penzijních fondech si tak na konci července spořilo již více než 4,1 milionu Čechů. Zároveň si více než půl milionu účastníků navýšilo své pravidelné měsíční příspěvky, aby tak dosáhli na vyšší státní příspěvek či daňovou úlevu,“ shrnuje Michal Korejs.
O rostoucí zodpovědnosti Čechů v oblasti finančního zajištění na stáří svědčí i odpověď na letošní zavedení daňového odpočtu pojistného dlouhodobé péče. To má za cíl nabídnout lidem možnost pojistit se proti riziku nesoběstačnosti nad rámec státního příspěvku na péči. „Zájem klientů o pojištění dlouhodobé péče po zavedení daňového zvýhodnění skutečně prudce stoupl. Doslova se znásobil a pozitivně nás překvapil,“ potvrzuje Korejs z NN Životní pojišťovny rostoucí snahu Čechů o zajištění případné potřeby péče bez nutnosti, aby se o ně „na plný úvazek“ starali blízcí, popř. bylo možné pečujícím osobám co nejvíce odlehčit.
Nejen tělo a konto, ale i mysl
Dále se lidé při hledání smysluplných aktivit zaměřují také na osobní rozvoj a své duševní zdraví. Schopnost zůstat vždy sám sebou a na nic si nehrát označilo za jeden z nejdůležitějších aspektů pro spokojený dlouhý život úctyhodných 38 % Čechů.
12 % lidí označilo za jednu z nejdůležitějších životních dimenzí štědrost a nezištnou pomoc druhým. Skoro desetina dotázaných pak považuje za důležité neustále na sobě pracovat a soustředit se na to, čeho dosáhli a kam v životě směřují.
Marta Molínová
Zdroj: průzkum NN pojišťovny a penzijní společnosti (2024, 11,6 tisíce respondentů)
Foto: Shutterstock
