Dětský zrak je fascinující oblastí a v mnoha ohledech se liší od zraku dospělých. Optometrista vysvětluje, v čem je dětský zrak specifický, jaké jsou největší prohřešky vůči dětským očím a jak můžeme zrak našich nejmenších co nejlépe chránit.
„Některé základní zrakové funkce jsou vrozené a přítomné od narození. Ostatní složitější funkce, které zajišťují spolupráci obou očí, musí být naučeny, postupně dozrávají a upevňují se. K hlavnímu vývoji očí dochází asi do 3 let. Celkový vývoj očí je pak plně ukončen kolem 6. – 7. roku života dítěte. Od tohoto věku už jednoduše dítě vidí stejně jako dospělý. Přesto ale má dětský zrak i nadále svá specifika, o kterých je dobré vědět,“ uvádí optometrista Jakub Odcházel.
Mohou děti nosit kontaktní čočky?
Nízký věk sám o sobě není rizikem pro nošení kontaktních čoček. Dokonce jsou i případy, kdy se pomocí čoček korigují oční vady u malých miminek. Kontaktní čočky mohou být pro některé děti vhodnou alternativou k brýlím, zejména při hrách a sportu, kdy brýle omezují periferní vidění a mohou se rozbít. Pro některé děti se silnějšími dioptriemi zase může být nošení brýlí společensky nepříjemné a negativně ovlivňovat jejich sebevědomí.
„V České republice mohou dětem do 15 let aplikovat kontaktní čočky pouze oftalmologové nebo optometristé pod přímým dohledem oftalmologa. Nejčastěji se čočky aplikují kolem 13. roku, ale v některých případech je lze předepsat třeba i osmiletému dítěti. Více než věk hraje roli schopnost dítěte čočky samostatně nosit a zodpovědně o ně pečovat,” vysvětluje optometrista.
Ochrana před UV zářením
„Děti mají širší zornici a jejich nitrooční čočka má menší schopnost filtrovat UV záření než u dospělého člověka. To paprskům umožňuje více proniknout do oka, kde mohou způsobit jeho poškození. Ochrana očí v dětském věku tedy snižuje riziko vzniku závažných očních problémů v dospělosti a stáří, například vznik šedého zákalu nebo poškození sítnice a povrchu oka. O některých onemocněních způsobených UV zářením nemusíte vědět léta a problém vyvstane, až když je na nápravu pozdě,” vysvětluje vedoucí optik Lentiamo.
Jak ale dětské oči chránit? I když na trhu najdete sluneční brýle i pro mimina, optometrista před jejich používáním v takto nízkém věku varuje. „U dětí do tří let ještě dochází k hlavnímu vývoji očí a dítě je schopné se na sluneční brýle rychle adaptovat, což může vést k rozvoji světloplachosti. První sluneční brýle bych proto doporučoval dětem pořizovat nejdříve ve 3 letech,” radí odborník. Do té doby je důležité děti nijak zvlášť nevystavovat slunečnímu záření a používat co nejvíce jiných stínících prostředků jako je slunečník, plena na kočárku, kloboučky, kšiltovky atd.,” radí Jakub Odcházel.
Pro použití slunečních brýlí u nejmenších ale přece jen existuje odůvodnění. „U dětí asi od 2 let může dávat smysl dočasné použití slunečních brýlí například u moře, kde zároveň slouží jako mechanická bariéra proti větru a písku. Určitě ale ne při každé procházce, když jen trochu vysvitne sluníčko. Dítě si na brýle rychle zvykne a za chvíli je bude vyžadovat samo, protože mu sebemenší světlo začne vadit. Tomu je potřeba se při vývoji očí u dětí vyvarovat,” říká optometrista Lentiamo.
U dětí starších tří let naopak výhody převyšují. Kromě již zmíněné ochrany před UV paprsky a mechanickými vlivy jako je prach, pyl, písek nebo hmyz, je třeba zmínit také nepříjemné odlesky od vodních ploch či od chodníku. Ostré světlo může způsobovat únavu očí, bolesti hlavy a s tím spojenou špatnou náladu, což na celodenním výletě žádný rodič nepotřebuje.
Epidemie krátkozrakosti
Velkým tématem týkajícím se dětského zraku je aktuálně výrazný nárůstu případů krátkozrakosti (myopie) u dětí. Tento trend je často spojován se změnou životního stylu, kdy děti tráví více času před obrazovkami digitálních zařízení a méně času venku. Myopie se obvykle objevuje kolem 6. roku života a stabilizuje se v pubertě. Dalším milníkem pro rozvoj krátkozrakosti bývá 18. rok života.
I když jsou předpoklady k rozvoji myopie geneticky dané, zdravý životní styl může sloužit jako účinná prevence jejího rozvoje. Podle studií se například u dětí, které tráví alespoň 11 hodin týdně venku, výrazně snižuje riziko rozvoje krátkozrakosti.
Dobrou zprávou pro krátkozraké děti je to, že progresi myopie lze při včasné diagnóze snížit nebo dokonce úplně zastavit pomocí nových brýlových čoček. „Dvouletá klinická studie vedená v Honkongu prokázala, že tato skla dokáží díky své unikátní technologii zpomalit nadměrný předozadní růst oka o 60 % a přímo zastavují růst vady u více než 20 % pacientů. Výrobce dokonce poskytuje záruku, pokud by se během roku používání dioptrie nepřestaly zvyšovat,” popisuje optometrista z optiky Lentiamo.
Důležitost pravidelných kontrol
Mozek dětí je velmi plastický, což znamená, že se může lépe adaptovat na změny a léčbu různých zrakových poruch, jako je například amblyopie (tupozrakost), než mozek dospělých. Včasné odhalení očních vad očním specialistou je tedy klíčové. Při zanedbání mohou naopak oční vady, jako je tupozrakost nebo šilhání, způsobit dlouhodobé problémy. Podle doporučení očního lékaře by se měly konzultovat i detaily jako umístění dítěte ve třídě, aby bylo zajištěno optimální vidění na tabuli.
Péče o dětský zrak vyžaduje pozornost a pravidelnou kontrolu, tato péče se ale pozitivně podepíše na zdraví a kvalitě života vašeho dítěte. Myslete zejména na pravidelné kontroly u specialisty, dostatek pobytu venku a ochranu před škodlivým UV zářením.
Nela Kleinová
Foto: Pixelshot
