Nejčastějším úvodním klinickým projevem je silná, typicky v klidu vzniklá tlaková, tupá, svíravá nebo pálivá bolest na přední ploše hrudníku nebo za hrudní kostí, která trvá alespoň 10 minut. V některých případech se může bolest objevit i mezi lopatkami, v zádech, v krku, dolní čelisti či horních končetinách. Nebo se do těchto lokalizací může šířit z hrudníku.

Ženy vs muži

Infarkt se vyskytuje více u mužů než u žen. Nejvíce jsou ohroženi muži nad 40 let a ženy nad 50 let. U žen pravděpodobnost, že dojde k rozvoji infarktu, výrazně stoupá v období po menopauze, kdy klesá hladina estrogenu, roste hladina cholesterolu a celkově se zvyšuje riziko výskytu srdečních onemocnění. Toto onemocnění se však nevyhýbá ani mladším lidem, kteří mají špatnou životosprávu, nadměrnou srážlivost krve či genetické predispozice.
„Příznaky infarktu u mužů a žen mohou lišit. U mužů bývá častým příznakem motání hlavy, dušnost, nepříjemné pocity a bolest na hrudi či dalších horních částech těla a studený pot. U žen pak únava, nespavost, chřipkové příznaky, pálení žáhy a trávící potíže,“ říká prof. MUDr. Miroslav Souček, garant projektu Srdce v hlavě.

Proč je tomu tak? „Na to není vůbec jednoduché odpovědět, ale je pravda, že kromě odlišného vybavení tkání může za rozdíly i odlišná anatomická stavba srdečního cévního zásobení, ženy mají jemnější a užší cévy než muži. Subjektivní vnímání příznaků mezi muži a ženami je také odlišné,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík, garant projektu Srdce v hlavě.

Ženy mohou často příznaky prožívat jinak než muži, rozdíl je především v nižší bolestivosti. Není také neobvyklé, když ženy nemají skoro žádné příznaky přicházejícího infarktu. Často tak vyhledají lékařskou pomoc později a hrozí jim vážnější komplikace. U žen jsou nejčastějšími příznaky potíže s dýcháním, závratě, bolesti zad či dolní čelisti, může se také u nich vyskytovat i dlouhodobá únava.

Jaký vliv na vznik má počasí?

Změny počasí přinášejí riziko. Nejrizikovější je pro srdce pak chladné počasí. Nejvíc infarktů se vyskytuje v zimě, když mrzne. V chladu se cévy zužují, v horku naopak roztahují. Když má někdo například zúženou věnčitou tepnu, dojde vlivem zimy ke křeči, což může vyústit v infarkt.

Sauna pomáhá srdci
Saunování má pro lidský organismus pozitivní účinky. Kromě příjemného zážitku pomáhá i s uvolňováním dýchacích cest a snižuje rizika cévních a kardiovaskulárních onemocnění. Pravidelné saunování zlepšuje funkci výstelky cév, která pak dokáže svižněji a ve větším množství produkovat látky (oxid dusnatý), které naše cévy přirozeně rozšiřují. Je to taková cévní gymnastika. Cévy jsou pak pružnější, lépe se přizpůsobují pulsní vlně, a tím působí proti abnormálnímu zvýšení krevního tlaku. Pravidelné saunování je zdravé, ale v případě vysokého tlaku či onemocnění srdce je třeba se před návštěvou sauny poradit se svým lékařem.

Sex a infarkt
Při sexu statisticky vznikne jen méně než 1 % všech infarktů, proto není třeba se jej obávat. Nejjednodušší je brát sex jako jakoukoliv jinou fyzickou zátěž. Pokud vám lékař doporučuje mírně sportovat, bude pro vás i sex bezpečnou aktivitou. Sex je důležitou součástí života a ani taková událost, jako je srdeční infarkt, by ho neměla úplně vyřadit. Sexem se totiž nejen zlepší vaše fyzická kondice, ale také se vám vrátí důvěra ve vaše vlastní tělo a zdraví.

Riziko infarktu u lidí s vysokým cholesterolem a tlakem je až osmkrát vyšší

K nejzávažnějším rizikovým faktorům kardiovaskulárních příhod patří vysoká hladina LDL-cholesterolu a vysoký krevní tlak, hypertenze. Je proto důležité nepodceňovat kontrolní prohlídky a navštěvovat svého lékaře alespoň jednou do roka. Riziko vzniku infarktu myokardu totiž u osob s hypertenzí bývá až dvojnásobně vyšší než u zdravé populace. U pacientů s vysokou hladinou cholesterolu i tlaku stoupá dokonce až na osminásobek.

Jak infarktu předcházet?

„Stejně jako u jiných chorob i u infarktu platí, že mnohem lepší, než je jej léčit, je mu předcházet. Je důležité nekouřit a vyhýbat se zakouřeným místnostem, pravidelně cvičit, pomůže každodenní půlhodina svižné chůze, udržovat tělesnou hmotnost, zdravě se stravovat, omezit konzumaci alkoholu, hlídat si krevní tlak a hladinu cholesterolu. Dále je třeba dbát o zdravou hladinu cukru, vyhýbat se stresu, dopřát si dostatečný spánek a chodit na pravidelné lékařské prohlídky. Zvláště by na dodržování těchto doporučení měli dbát muži starší 45 let a ženy nad 55 let, u nichž je riziko infarktu zvýšené,“ vysvětluje prof. MUDr. Miroslav Souček, garant projektu Srdce v hlavě.

O prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění se dozvíte více na stránkách projektu www.srdcevhlave.cz. Projekt se snaží zlepšit informovanost ohledně rizik spojených s vysokým krevním tlakem a vysokým cholesterolem či nedodržováním předepsaného léčebného schématu.

 

Nela Kleinová

Zdroj foto: Srdce v hlavě