Starší část populace by se měla mít v letních měsících na pozoru. Senioři jsou totiž v důsledku změn na kůži a snížené schopnosti regenerace kůže méně odolní vůči škodlivým účinkům UV záření.
S přibývajícím věkem se snižuje produkce melaninu, což zvyšuje pravděpodobnost, že dojde ke spálení či jinému poškození kůže. K tomu může dojít už po 10 až 15 minutách od vystavení pokožky přímému slunci bez dostatečné ochrany.
„Základním pravidlem, jak se vyvarovat bolestivému spálení kůže, je vyhnout se pobytu na přímém slunci mezi 11. až 15. hodinou odpoledne, kdy jsou sluneční paprsky nejostřejší. Nezapomínejte na pokrývku hlavy, sluneční brýle s UV filtrem a zakrytí ramen, která se většinou spálí jako první. Samozřejmostí by mělo být také použití opalovacího krému s vysokým UV faktorem a pravidelný příjem tekutin. Kosmetiku s UV ochranou by senioři měli používat pravidelně i při běžných procházkách venku, ne jen na koupališti s vnoučaty,“ upozorňuje vedoucí Lékárny AGEL Mgr. Hana Göringerová.
Některé části těla, jako jsou uši, čelo, nos a krk, jsou náchylnější ke spálení, a tedy i k následnému výskytu zhoubných výrůstků nebo vzniku melanomu. Riziko vzniku rakoviny kůže se již od dětství s každým dalším spálením rapidně zvyšuje. Starší lidé by proto měli sáhnout po opalovacích krémech s vysokou ochranou SPF 50+, stejně jako malé děti a lidé, kteří se kvůli svému pigmentu hůře opalují.
Jak správně používat opalovací krém radí vedoucí lékárny Göringerová: „V první řadě byste měli myslet na použití ochranných přípravků v jejich dostatečné míře. Většina lidí totiž aplikuje jen polovinu toho, kolik je skutečně potřeba k účinné ochraně proti slunci. Člověk by měl použít zhruba šest čajových lžiček ochranného přípravku s dostatečně vysokým UV faktorem, zejména pak děti a senioři, jejichž pokožka je ke spálení od slunce náchylnější. Stejné množství přípravku je pak nutné aplikovat po každém koupání nebo osušení ručníkem, a to i přesto, že jste použili voděodolný opalovací krém. I v případě, že se nekoupete, byste se měli mazat každé dvě hodiny.“
I přes všechna opatření se může stát, že sílu slunečního záření neodhadneme a večer trpíme zarudlou svědivou pokožkou. V takových případech hledáme způsob, jak pokožce ulevit. „Ideální jsou prostředky s obsahem D-panthenolu, které mají chladivé účinky, spálenou pokožku zklidní, hydratují a urychlí její hojení,“ doporučuje lékárnice a pokračuje: „Pomoct si však můžete i přírodní cestou. Stačí otevřít ledničku, kde určitě najdete bílý jogurt nebo tvaroh, které díky obsahu kyseliny mléčné kožní buňky zregenerují, vyživí a hydratují. V kysaných mléčných výrobcích navíc najdete také probiotické kultury a enzymy, které o poškozenou kůži pečují. V létě se kromě spálené pokožky můžeme setkat také s alergií na sluneční paprsky, která se projevuje zarudnutím, svědivou vyrážkou nebo bolavými puchýřky po celém těle. Pokud se u vás alergie objeví, sáhněte po antihistaminikách, která jsou volně prodejná a brání organismus před nepříjemnými účinky alergenů,“ radí lékárnice.
Ochranu pokožky můžeme podpořit také preventivním užíváním beta karotenu ve formě kapslí. Jako antioxidant totiž napomáhá k rovnoměrnému opálení, zabraňuje vzniku pigmentových skvrn, a protože proniká do hlubších vrstev pokožky, dokáže napravit škody, které byly způsobeny nadměrným slunečním zářením. Nezapomínejte však na to, že bez výše uvedených způsobů péče o pokožku vystavenou slunci vás beta karoten před spálením kůže neochrání.
Nela Kleinová
Zdroj foto: Getty Images Signature
