Z čeho se krev skládá?

Nejobjemnější složkou lidské krve je plazma – jedná se o žlutou tekutinu, která tvoří 55–60 % krve. Sama o sobě obsahuje 90 % vody, 2 % minerálních látek a 8 % plazmatických bílkovin. Další složky krve jsou krevní buňky: v jednom mililitru krve je přibližně 4–5 miliard červených krvinek, 4–9 milionů bílých krvinek a 150–300 milionů krevních destiček. Červené krvinky obsahují hemoglobin, který pomáhá přenášet kyslík po těle, bílé krvinky se podílejí na imunitním systému (např. chrání tělo před infekcemi a cizorodými látkami) a krevní destičky se podílí na srážení krve a zastavení krvácení při poranění.

První úspěšná transfúze krve byla provedena před více než 200 lety

Že je ztráta krve velice nebezpečná, to samozřejmě lidé věděli i v minulosti. Jakmile člověk přijde o více než 40 % krve, jde již o život ohrožující stav. Zpočátku se lidé pokoušeli doplňovat ji krví zvířecí. První úspěšná transfúze lidské krve se uskutečnila na začátku 19. století pod vedením lékaře Jamese Blundella. Krev nepřenášel přímým převodem, jak to bylo prováděno dříve, ale prostřednictvím injekční stříkačky. I dnes se krev nejprve dárci odebírá a je uchovávána ve speciálním plastovém vaku. Plnou krev mohou ženy darovat maximálně 4krát ročně a muži 5krát ročně. Často se krev pak zpracovává na jednotlivé složky.

I samotná plazma pomáhá zachraňovat životy

Darovat lze nejen plnou krev, ale také jen samotnou krevní plazmu. Procesu, při němž prochází krev separačním přístrojem, který plazmu odděluje a sbírá ji, se říká plazmaferéza. Zbývající části krve se vracejí zpět do oběhu. Darovat plazmu je možné každé dva týdny ve speciálních odběrových centrech nebo na transfúzních odděleních. „Krevní plazma je zásadní surovinou pro výrobu životně důležitých léků. Darováním krevní plazmy dárci pomáhají zlepšovat kvalitu života těch, kteří tyto léky potřebují. Tyto léky bohužel nelze vyrobit jiným způsobem a na pomoci dárců krevní plazmy jsou tak závislé tisíce lidí,“ říká MUDr. Jana Zítková, odborný garant plazmaferetických center Amber Plasma a vedoucí lékařka transfúzního oddělení Klatovské nemocnice. Výroba léků trvá 6–12 měsíců a například pro roční léčbu jednoho nemocného s hemofilií je potřeba 1200 odběrů a pro roční léčbu jednoho nemocného s deficitem alfa-I antitrypsinu je zapotřebí 900 odběrů.

Co jste nevěděli o krevních skupinách

Aby mohly být krevní transfúze bezpečné, byl zásadní objev krevních skupin. Důležitou postavou na cestě za odhalením tajemství krve se stal český psychiatr a neurolog Jan Janský. Zkoumal vztah mezi duševními poruchami a srážlivostí krve. Ačkoliv v tomto bádání nebyl úspěšný a souvislost neprokázal, během svého výzkumu mimo jiné definoval čtyři základní krevní skupiny, které dnes označujeme jako A, B, AB a 0. Tímto objevem přispěl k rozvoji oboru hematologie. Dnes už víme, že ve střední Evropě je nejčastější krev „áčko“ – má ji 40 až 44 procent populace. Druhou nejpočetněji zastoupenou skupinou je „nula“ – erytrocyty této skupiny jsou univerzální a lze je podat i lidem s jinými krevními skupinami. Následuje skupina B a nejvzácnější je AB, kterou má okolo 8 % lidí. Tato skupina zase může přijímat erytrocyty jakékoliv jiné skupiny.

Rh-faktor získal název podle opic

U krve se určují nejen krevní skupiny, ale i takzvaný Rh-faktor. Svůj název dostal podle opic – Makaků rhesus, kteří se využívali jako laboratorní zvířata. Při pokusech byl objeven antigen označovaný písmenem D. Na svých červených krvinkách jej má přibližně 85 % lidí – a jeho přítomnost se popisuje jako Rh+. Lidé, kteří jej naopak nemají, mají faktor Rh-. Celkem tedy existuje 8 typů krevní skupiny: A+, A-, B+, B-, AB+, AB-, 0+ a 0-. A podstatný je také Rh-faktor v těhotenství. Pokud je matka Rh- negativní a dítě je po otci Rh-pozitivní, může u ženy dojít při porodu k tvorbě anti-D protilátek a způsobit vážné komplikace v dalším těhotenství (pokud by bylo dítě opět Rh-pozitivní). Dříve kvůli tomu docházelo k potratům nebo úmrtím novorozenců, dnes už naštěstí lze vzniku protilátek zabránit podáním injekce imunoglobulinu ihned po porodu. I zde hrají nezastupitelnou roli dárci plazmy!

Kde zjistíte, jakou máte krevní skupinu?

Znát svou krevní skupinu, ale i Rh-faktor, je tedy potřebné. Věděli jste například, že automobiloví závodníci nosí svou krevní skupinu vyrytou na náramku? A pokud budete chtít uběhnout maraton, budete muset vyplnit do startovacího dotazníku i krevní skupinu. Jak se ji ovšem dozvíte? Dá se zjistit ve zdravotnických laboratořích za poplatek, který se pohybuje ve výši cca 200 a více Kč. Zjistíte ji i jako dárce krve, ale pro své dárce tuto informaci zjišťují jako bonus i některá odběrová centra plazmy. „Protože víme, že znát svou krevní skupinu i Rh-faktor je důležité, připravili jsme pro naše stálé dárce v únoru zajímavou akci. Kdo k nám přijde od 6. do 27. února dvakrát darovat krevní plazmu, tomu sestřičky naberou vzorek krve a zašlou jej do laboratoře, kde proběhne zjištění krevní skupiny. Při dalším odběru pak dárce dostane nejen oficiální certifikát s výsledkem, ale také přívěsek s daným typem krevní skupiny, aby měl každý tuto cennou informaci stále při sobě,“ vysvětluje MUDr. Richard Král, lékař a ředitel společnosti Amber Plasma.

Víte, že…

• Ženám se v těhotenství zvýší objem krve – v pokročilé fázi gravidity (po 20. týdnu) dokonce až o 50 %!
• Při odběru krevní plazmy se plazma v těle obnoví do 48 hodin. Podmínkou dárcovství plazmy je věk od 18 do 60 let, zdravotní pojištění uzavřené na území EU, dobrý zdravotní stav a váha ideálně více než 50 kilogramů, zároveň by však dárce neměl být morbidně obézní.
• Kdybyste za sebe poskládali všechny cévy dospělého člověka, budou dlouhé neuvěřitelných 100 tisíc kilometrů.

Nela Kleinová

Zdroj foto: Amber Plasma