Každý z nás chce být v životě šťastný. I štěstí je ale zdravé jen v úměrném množství. Enormní příval radostných zpráv může vyvolat náhlé srdeční selhání – podobně jako to mohou udělat zprávy negativní.
„Fakt, že negativní emoce škodí zdraví, zná lidstvo už dlouho. Pro stav náhlého srdečního selhání napodobujícího infarkt myokardu, kterému předchází negativní emoce ve smyslu náhle vzniklého smutku, žalu či strachu, se v těchto případech již mnoho let v kardiologii užívá termín „syndrom zlomeného srdce“, říká kardiolog MUDr. Igor Nykl.
Teprve mnohem později se ale začalo zkoumat, co může se srdcem udělat náhlá radostná událost. Dnes už víme, že i pozitivní emoce mohou měnit stav našeho autonomního nervového systému a obsah hormonů v těle podobně jako emoce negativní, i když situace není patofyziologicky tak jasná, jako u emocí negativních. A i vlivem emocí radostných tak může dojít k náhlému poškození funkce části levé komory srdeční, provázenému bolestí na hrudi a dušností,“ varuje MUDr. Igor Nykl, kardiolog z Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí, s tím, že pro tento stav se využívá označení „syndrom šťastného srdce“.
Vznik syndromu šťastného srdce zdravotníci zaznamenávají například v souvislosti s oslavou narozenin, svatbou dětí, narozením vnoučat, vítězstvím oblíbeného sportovního týmu, výhrou v loterii, ale i úspěchem u zkoušek či přijímacího pohovoru nebo také v období Vánoc s obdržením dlouho vytouženého dárku. Zajímavostí je, že na rozdíl od syndromu zlomeného srdce, kde je jasná převaha postižení u žen, se syndrom šťastného srdce může relativně častěji vyskytnout i u mužů.
„Co se týče klinického průběhu tohoto syndromu, ten je většinou podobný syndromu zlomeného srdce. Dominující jsou tedy bolesti na hrudi a projevy srdečního selhávání, provázené EKG změnami. V akutní fázi dochází k ochabnutí funkce často jen střední části levé komory, což je rozdíl oproti syndromu zlomeného srdce, kde ochabuje v naprosté většině případů svalovina hrotové části levé srdeční komory. K léčbě mimo klidový režim využíváme v akutní fázi diuretika k odstranění převodnění plic a léky na posílení stažlivosti levé komory srdeční,“ dodává MUDr. Nykl s tím, že při zahájení vhodné léčby dochází u naprosté většiny pacientů k normalizaci stažlivosti levé srdeční komory v řádech 1 až 4 týdnů. Přesto je na místě toto zajímavé kardiologické onemocnění nepodceňovat a v případě podezření na srdeční obtíže v návaznosti na emočně mimořádně intenzivní událost vyhledat lékaře.
„Syndrom šťastného srdce, stejně jako syndrom zlomeného srdce, nejsou jen metafory známé z krásné literatury či uměleckých děl. Jde o skutečný medicínský problém, na který může člověk i zemřít. I když se říká, že „Smích je nejlepší lékař“ a „Veselá mysl je půl zdraví“, tak taky platí lidová moudrost, že „Všeho moc škodí“. A tím bychom se měli v našem životě i s ohledem na možnost vzniku tohoto syndromu řídit,“ radí závěrem MUDr. Nykl.
Nela Kleinová
Zdroj foto: aerogondo, Getty Images
