Játra jsou pro náš organismus naprosto nezastupitelná. Zajišťují detoxikaci organismu, usnadňují trávení a hrají klíčovou roli v metabolismu sacharidů, tuků i bílkovin. V neposlední řadě jsou důležitá i pro naši imunitu – vytvářejí totiž látky, které pomáhají imunitnímu systému bojovat s infekcemi.
O játrech je známo, že jsou jediným orgánem v lidském těle, který se umí regenerovat. To ale neznamená, že nemohou onemocnět. Poslední roky narůstá počet pacientů potýkajících se se zhoršením jaterních funkcí. Nejlepší způsob, jak předejít mnoha vážným onemocněním jater, je preventivní péče a včasná diagnostika.
Kdy je na čase zajít k lékaři?
Mezi varovné signály onemocnění jater a žlučníku patří opakující se bolest pod pravým žebrem, nadýmání, častá zácpa, ztráta apetitu nebo nepřiměřené hubnutí. Mnozí pacienti si také stěžují na extrémně silnou únavu nebo nepříjemný zápach z úst. Problémy s játry se mohou projevovat i změnou barvy stolice či moči, zežloutnutím kůže nebo svěděním pokožky. Na pravidelné jaterní vyšetření posílají v rámci prevence někteří gynekologové i ženy, které užívají hormonální antikoncepci.
Poškození jater a míru onemocnění odhalí rychlé a jednoduché laboratorní vyšetření nazvané Fungují mi játra správně? Jedná se o komplexní krevní test hladiny jaterních enzymů a dalších látek, který podá základní informaci o stavu našich jater.
Co umí prozradit jaterní vyšetření?
V rámci biochemického vyšetření se zde měří koncentrace čtyř enzymů, které jsou v různé míře z jater uvolňovány do krve – jedná se o enzymy AST, ALT, GMT a ALP. Jejích koncentrace je udávána v jednotkách mikrokatal na litr [μkat/l].
Enzym AST neboli aspartátaminotransferáza je enzym, který je kromě jater obsažen například i ve svalech, ledvinách, mozku či červených krvinkách. Enzym ALT neboli alaninaminotransferáza se vyskytuje zejména v játrech, kde se podílí na metabolismu bílkovin. Právě zvýšené hodnoty těchto dvou základních enzymů signalizují poškození jaterních buněk. Čím je jejich koncentrace vyšší, tím je poškození závažnější.
Zvýšené hodnoty enzymu GMT neboli gamaglutamyltransferázy ukazují na možnost zhoršení odtoku žluči nebo poškození jater v důsledku akutních či chronických onemocnění. Zvýšený GMT v kombinaci s normálními hodnotami ostatních veličin může svědčit
o nadměrné konzumaci alkoholu. GMT se v takovém případě většinou vrací do normálu po vysazení alkoholu.
Poruchu odtoku žluči signalizují zvýšené hodnoty enzymu ALP neboli alkalické fosfatázy vyskytující se společně se zvýšenou hladinou GMT. Ale vzhledem k tomu, že se ALP vyskytuje i v jiných orgánech, samotné zvýšení jeho hladiny nebývá u poškození jater obvyklé. Zvýšená koncentrace ALP taktéž může naznačovat střevní onemocnění nebo onemocnění kostí.
Bilirubin je látka žluté barvy, která vzniká v těle po rozpadu červených krvinek. Jeho hladina se často měří jako doplněk k vyšetření jaterních enzymů. Zvýšená koncentrace bilirubinu v krvi nebo moči je dalším významným ukazatelem jaterních onemocnění nebo narušení odtoku žluči. Pokud porucha metabolismu způsobí, že se bilirubin začíná hromadit v tkáních, způsobí zabarvení kůže do žluta. Proto je měření hladiny bilirubinu nezbytné např. při podezření na žloutenku.
Normální hodnoty
Obecně je důležité, že hodnoty jaterních enzymů AST, ALT a GMT mají být vždy nižší, než je 1 μkat/l. Přesné hodnoty nejsou až tak podstatné a každá laboratoř je udává jinak, ale většinou se pohybují u dospělých v tomto rozmezí:
- AST: 0,05-0,75 μkat/l
- ALT: 0,1-0,78 μkat/l
- GMT neboli GGT: 0,05-0,72 μkat/l
- ALP: 0,05-2,2 μkat/l
- Referenční hodnoty tzv. celkového bilirubinu: pod 17-20 μmol/l
Zvýšené hodnoty a nemoci jater
Zvýšené hodnoty jaterních enzymů často signalizuji poškození jaterní tkáně. Mezi nejvíce škodlivé toxické látky patří zejména vysoké dávky alkoholu, chemikálií nebo léků. Ale mohou to být například i různé rostlinné jedy, zejména houby.
Existuje i celá řada nemocí, na které mohou nepříznivé jaterní testy ukazovat. Například steatóza neboli ztukovatění jater vzniká při poruše metabolismu zejména tuků a cukrů, častou příčinou je alkoholismus.
Játra velmi často poškozuje i celá řada virů – důsledkem je pak hepatitida. „Hepatitida je obecné označení pro zánětlivé onemocnění jater. Patří k nejrozšířenějším infekčním onemocněním v celosvětovém měřítku,“ vysvětluje MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.
V současnosti rozlišujeme pět typů virových hepatitid (A, B, C, D, E). V Česku je nejznámější hepatitida typu A, přezdívaná též jako nemoc špinavých rukou. Typ A je infekční a vniká do těla nejčastěji ústy. Nejvíce nemocných má ale na svědomí virová hepatitida typu C, která se přenáší krví. „U lidí, kteří přišli do styku s nemocným virovou hepatitidou, je nutné s přihlédnutím k inkubační době ověřit, zda nedošlo k přenosu infekce a zabránit jejímu dalšímu šíření. Vyšetřují se samozřejmě i jaterní testy. Nerozpoznané a neléčené onemocnění může výrazně poškodit játra a u některých typů hepatitid vést k cirhóze, jaternímu selhání a dalším i život ohrožujícím komplikacím,“ upozorňuje MUDr. Podroužek.
Játra mohou poškozovat ale i jiné viry – nejčastěji cytomegalovirus a EB virus.
U onemocnění covid-19 dochází též ke zvýšení jaterních testů (zejména ukazatele ALT, AST, bilirubin), které může přetrvávat i v období zotavování po nemoci.
Jak se připravit na vyšetření?
Před odběrem krve na vyšetření není třeba žádné zvláštní přípravy. Odběr se většinou provádí ráno, po zhruba 10 až 12hodinovém lačnění. Odpoledne a večer před vyšetřením by neměl pacient jíst sladká nebo příliš tučná jídla. Před odběrem je nutné nesnídat, nekouřit a vypít přibližně čtvrt litru vody nebo neslazeného čaje.
Za jak dlouho mohu očekávat výsledky?
Výsledky jsou k dispozici následující pracovní den po odběru krve. Testovanému jsou pak obvykle zaslány zaheslovaným e-mailem kvůli ochraně dat. Laboratoře se snaží zájemcům usnadnit rozhodování o tom, co si nechat vyšetřit. Sdružují proto laboratorní vyšetření do preventivních balíčků, jejichž součástí jsou právě i jaterní testy. I když laboratoře k výsledku konkrétního vyšetření dodávají pro srovnání i hodnoty zdravého člověka, řada lidí si s vyhodnocením svých výsledků neví úplně rady,“ vysvětluje MUDr. Podroužek. Novinkou je proto možnost získat ke konkrétnímu balíčku laboratorních vyšetření i online konzultaci s lékařem prostřednictvím služby Lékař online 24/7 zdravotnické skupiny EUC. Po obdržení laboratorního výsledku zabezpečeným emailem dostává pacient i přístupové údaje pro online konzultaci s lékařem – ta probíhá formou chatu nebo videohovoru.
Jak je toto vyšetření hrazeno?
Pokud pacientovi vyšetření doporučí lékař, je hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Vyšetření bez doporučení lékaře pro pacienty samoplátce lze provést za přímou úhradu.
Marta Molínová
