Na podzim každoročně začínají na naše tělo útočit nemoci, letos navíc všudypřítomná hrozba šířícího se koronaviru bije na poplach a téma utužování imunity rezonuje ještě silněji než kdy jindy.
Co všechno můžete udělat pro zvýšení obranyschopnosti svého organismu?
Správné oblékání
K onemocnění často vede nevhodné oblečení, zejména při sportu či jiné fyzické aktivitě, kdy dojde k propocení a následnému prochladnutí. Zabránit tomu lze díky kvalitním funkčním oděvům a také „cibulovitému“ vrstvení. Jako spodní vrstva i střední termoizolační vrstva skvěle poslouží oděvy z merino vlny, které odvádí vlhkost od těla. „Tento materiál dokáže reagovat na změny klimatu a intenzitu zahřívání těla, takže v chladu hřeje a v teple zase chladí,“ vysvětluje Tomáš Uglaj, specialista na outdoorové oblečení ze společnosti Norská móda. Navíc merino zahřívá i v případě, že je mokré. Jak praví norské pořekadlo: Neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení.
Kvalitní spánek
Dlouhodobé nevyspání si může vybrat svou daň v podobě rozvoje různých chorob od těch kardiovaskulárních přes diabetes až po snížení imunity. Prospíme přibližně třetinu života, ovšem ještě více než na samotné délce odpočinku závisí na jeho kvalitě. Dbejte proto na dobrou matraci a rošt, ale také na dostatečné zatemnění oken, které eliminuje rušivé pouliční osvětlení. Velké množství umělých světelných zdrojů, zejména v městských aglomeracích, totiž způsobuje takzvaný světelný smog. Ten může vést ke spánkové deprivaci a zamezení tvorby melatoninu. Venkovní žaluzie i rolety dokážou však vytvořit naprostou tmu. „Do rolet nebo žaluzií navíc umíme zabudovat i elektronické spínací hodiny nebo sluneční čidlo. V určitou dobu se pak stínění podle denní doby otevře, takže se vaše tělo může fyziologicky probudit,“ radí Jan Žižlavský ze společnosti ISOTRA, která se zabývá stínicí technikou.
Otužování
Vystavovat tělo chladu patří k účinným prostředkům, jak zvyšovat jeho obranyschopnost. Nemusíte ale hned plavat v zamrzlé řece, začínejte pozvolna, zato dbejte na pravidelnost. Pro začátek stačí snižovat postupně teplotu ranní sprchy a zároveň den po dni navyšovat dobu, po kterou se jejím proudům vystavujete.
Saunování
K otužování patří i pravidelné užívání sauny. Již staří Finové věděli, že zahřátí těla a následné zchlazená má mnohé blahodárné účinky: detoxikuje organismus, zvyšuje imunitu, zlepšuje krevní oběh a kvalitu pokožky, pomáhá při hubnutí. Stále více lidí si pořizuje vlastní infrasauny, které se díky malým rozměrům vejdou i do bytů. Stačí je vyhřát na teplotu do 60 °C a lze v nich strávit až 40 minut.
Dostatek pohybu venku
Také každodenní pohyb venku je přirozeným způsobem, jak své tělo otužit. Nemusíte být nadšení běžci – i pravidelná procházka v přírodě dělá divy! Přestože je sychravo, donuťte se opustit útroby svého domu! Načerpáte tolik chybějící vitamín D, který zlepšuje imunitu organismu, ale také má vliv na tvorbu a vstřebávání vápníku v těle. Pohybem snížíte riziko nadváhy a kardiovaskulárních potíží – a také vyplavíte endorfiny, tedy hormony štěstí, které mají rovněž nemalou zásluhu na zlepšování imunitního systému. Vyzkoušet můžete různé outdoorové sporty: venkovní posilovny, kolo, kolečkové brusle či kolečkové lyže, tai-či, frisbee nebo discgolf… Jak ale už bylo řečeno, nezapomínejte na vhodné oblečení a jeho vrstvení, abyste neprostydli!
Vzduch je čistý…
S příchodem studených dní máme tendenci si doma „pořádně zatopit“. Jenže velké teplotní rozdíly mezi venkovním prostředím a domácím ovzduším organismu neprospívají a mohou vést k jeho oslabení. Navíc přehřátý vzduch vysušuje sliznice. „Jakmile se venku ochladí, máme tendenci trávit více času uvnitř a méně často větrat své domovy,“ říká Gem McLuckie, vedoucí vědecká pracovnice v mikrobiologii společnosti Dyson. A co víc, do ovzduší, které dýcháme, se dostává více prachu. Když zapneme topení, proudy vzduchu mohou rozpohybovat výkaly roztočů a alergeny v domě. Z tohoto důvodu mnoho alergiků zjišťuje, že se jejich příznaky alergie v zimních měsících zhoršují. Problém může vyřešit čistička vzduchu, která dokáže ovzduší zbavit nečistot a umí zároveň v bytě či domě udržet konstantní teplotu. Ta by se měla pohybovat ideálně okolo 22 °C, v ložnici klidně i o 4 °C méně.
Doplňování vitaminů
Sbírejte céčka! Teď tedy není řeč o plastové retro hračce z 80. let, ale o vitaminu, jehož přísun byste měli v době virových onemocnění navýšit. Známým zdrojem vitaminu C jsou citrusové plody – proto zahajte svůj den sklenicí vlažné vody s čerstvě vymačkanou citronovou šťávou. Vitamin C najdete ale také v kiwi, zelí, červené paprice, šípcích.
Superpotraviny
Takzvané superpotraviny jsou fenoménem. Někdy bývají označovány za „elixíry zdraví“ a to díky vysokému obsahu zdraví prospěšných látek, zejména vitaminů, minerálních látek, antioxidantů, vlákniny nebo n-3 mastných kyselin. Řadí se mezi ně například kustovnice čínská, chia semínka, borůvky, červená řepa, avokádo, rakytník a mnoho dalších. Nezapomeňte však, že jen superpotraviny vás nespasí – základem zdraví je především pestrý a vyvážený jídelníček!
Bylinkové čaje
Zdraví napomáhá také správný pitný režim – a pakliže chcete navíc utužit imunitu, vsaďte na zdravé smoothie (třeba právě z uvedených superpotravin), anebo na neslazené bylinné čaje. Existují bylinné směsi na podporu obranyschopnosti, „babky kořenářky“ pro tyto účely používaly například čaje z šípku, rakytníku, mateřídoušky. Velkým pomocníkem je i třapatka nachová, známá jako echinacea. Pokud ucítíte, že „na vás něco leze“, udělejte si zázvorový čaj s citronem a medem (pozor, med přidávejte až po vychladnutí, aby se nezničily jeho prospěšné složky).
Posílení střevní mikroflóry
Imunita vzniká ve střevech (až 70 % buněk imunitního systému se nachází ve střevě), proto udržujte rovnováhu střevní mikroflóry a dejte si k snídani či svačině zakysané mléčné výrobky – jogurt, kefír, zákys, podmáslí… Obsahují probiotické bakterie, které zlepšují stav střevní sliznice. Díky tomu se mohou lépe vstřebávat živiny, některé vitaminy a minerální látky.
Marta Molínová
