Malebné město Hořice v Podkrkonoší láká k rodinnému výletu. Mužskou část zaujme v prostorách hořického zámku výstava „Nesmrtelný dvoutakt na závodních okruzích". Pro děti je připravena Trubičková stezka, která je seznámí s historií a výrobou proslulých Hořických trubiček.
„Pokud do Hořic zavítáte, lze tady strávit celý den. Ke skvostům Hořic patří beze sporu ojedinělá přírodní galerie soch - Smetanovy sady a sochařský park na vrchu Gothard, prezentující díla sochařů z celého světa vznikající při mezinárodních symposiích v letech 1966 až 1969 a 1989 až dosud. Příjemné osvěžení v letních dnech poskytuje přírodní koupaliště na Dachovech s unikátní dřevěnou architekturou z 20. let minulého století. Zapomenout nelze samozřejmě ani na slavné hořické trubičky, vyráběné ve městě už více než 200 let,“ uvádí MgA. Petra Zachovalová, ředitelka Městského muzea a galerie Hořice. „Hořické trubičky neodmyslitelně k městu Hořice patří. Jedná se o tradiční pochoutku, jejichž historii spojuje pověst s francouzským císařem Napoleonem.
Díky úzké spolupráci se Sdružením výrobců hořických trubiček vznikla oblíbená Trubičková stezka. Děti se při ní pobaví i poučí a rodiče mají dostatečný prostor na prohlídku venkovní expozice sochařského umění ve Smetanových sadech, kde se obojí nachází. Hořice rozhodně stojí za celodenní návštěvu,“ dodává Petra Zachovalová.
Historie Hořických trubiček
Hořické trubičky se podle legendy do Hořic dostaly tak, že koncem roku 1812 se sem zatoulala skupinka zubožených a hladových mužů z kdysi slavné Napoleonovy armády, vracející se z nešťastného ruského tažení. Uprchlíků se tehdy ujali hořičtí sousedé a jeden z nich, prý to byl sám Napoleonův kuchař, věnoval z vděčnosti sousedce Ličkové recept na výrobu císařovy oblíbené pochoutky – sladkých trubiček. Tajemství výroby se v rodině přísně střežilo a dědilo se po přeslici z pokolení na pokolení. Trubičky se vyráběly nejen pro rodinné slavnosti, ale i na příležitostné dary a později se začalo s výrobou podnikat. Nejslavnějším výrobcem hořických trubiček byl cukrář Karel Kofránek, který se kolem roku 1880 do rodiny přiženil a od nevěsty získal věnem vzácný rodinný recept. Kofránek díky své podnikavosti dovedl výrobu trubiček až na samý vrchol. Jeho trubičky byly známy nejen v zemích bývalého Rakousko-Uherska, ale objednávky přicházely i z Německa, Anglie, Francie, Turecka a dokonce až z Ameriky a ze Šanghaje. Kofránkovy trubičky získaly celkem 65 vyznamenání a diplomů z nejrůznějších domácích i zahraničních výstav. Hořické trubičky dnes vyrábí ve městě a v okolí řada firem a jsou chráněny zeměpisným označením Evropské unie.
Historie závodů 300 zatáček Gustava Havla
Městské muzeum ve spolupráci s hořickým historikem motocyklových závodů Mgr. Jaroslavem Kotrbáčkem a dalšími nadšenci pořádají výstavu „Nesmrtelný dvoutakt na závodních okruzích. Muzeum sídlí v budově hořického zámku a připomíná ve dvou patrech historii i současnost motocyklového sportu na přírodních okruzích, zejména pak tradičních závodů 300 zatáček Gustava Havla v Hořicích. Návštěvníci si mohou prohlédnout dobové fotografie, plakáty, trofeje i mnoho historických motocyklů, které jsou za spolupráce Ing.arch. Martina Poura zapůjčeny ze soukromých sbírek. Historie hořických mezinárodních silničních motocyklových závodů je velmi bohatá nejen co do délky trvání, ale také množstvím a kvalitou závodníků, kteří v Hořicích v minulosti startovali. V dosud uskutečněných 55. ročnících závodu 300 zatáček Gustava Havla zde startovaly tisíce jezdců především z evropských zemí, ale i ze Severní Ameriky, Asie a Austrálie. Mnozí z nich dosáhli i světové proslulosti, především co se týká svých účastí a umístění v závodech mistrovství světa.
Historie Masarykovy věže samostatnosti
Základy Věže samostatnosti se počaly kopat 2. března 1925 (základní kámen byl položen v létě 1926). Původní myšlenka tu byla však už za první války. Věž měla plnit nejen funkci památníku válečným obětem, ale i „leteckého majáku“ — měla být 40 m vysoká. Stavbu však přerušila 2. světová válka a dále se již nepokračovalo. Projektantem byl architekt František Blažek, sochařská výzdoba byla svěřena Janu Vávrovi a Karlu Lenhartovi. Před tímto monumentem je umístěno Sousoší Legie za hranicemi Františka Duchače — Vyskočila, které bylo usazeno teprve v r. 1996.
Trubičková stezka
Umístěná je v malebném prostředí Smetanových sadů cca 5 minut od centra. Děti při ní projdou sedm zastavení, splní sedm úkolů a vyluští tajné heslo. To je vše, co musí splnit na dětské stezce k tomu, aby se staly opravdovými Trubičkovými znalci. A k čemu slouží tajné heslo? Tajné heslo musí poutník pošeptat pracovníkovi v Městském informačním centru nebo o víkendu v Galerii plastik a na základě toho si pak odnese zaslouženou sladkou odměnu. K dispozici jsou i pracovní listy, které si zájemci mohou vytisknout nebo zdarma vyzvednout v infocentru či Galerii plastik. Délka trasy je 0,5 km. Stezka je vhodná pro nejmenší děti v doprovodu rodičů a školáky. Součástí jsou i „trubičkové herní prvky“ a dětská hřiště.
Chlumíčkova stezka
Chlumíčková stezka zabaví zejména nejmenší děti při vycházce na koupaliště Dachova v lesním úseku od rozcestí u Lomu U Sv. Josefa a Malátovy cesty až na zmíněné koupaliště. Stezka vede po žluté turistické trase a je součástí naučného okruhu městem. Dospělí si mohou odpočinout cestou na lavičkách či v altánu. Děti se mohou těšit na Skřítka Chlumíčka, interaktivní naučné tabule, broukoviště, věže poznání (poznávání přírodních motivů), dendrofon (z tuzemských dřevin), otočné kolo (věnované dřevinám), prohazovadlo, doskočiště, kuličkolam, dřevěné minihřiště, dřevěná zvířátka, kukátko – poznávání zvířecích stop, lesní pozorovatelnu nebo sluneční hodiny. Délka trasy je cca 1,5 km a je vhodná i pro kočárky a nejmenší děti.
Výstava Zdeněk Burian – Dobrodružství pravěku
Štorchova síň Městského muzea v Hořicích v Podkrkonoší představuje rozsáhlý soubor originálních ilustrací Zdeňka Buriana ke knihám Eduarda Štorcha, který náleží ke zlatému fondu hořických uměleckých sbírek. Zobrazení světa a života pravěkých lidí prezentuje v mnohavrstevném díle malíře Zdeňka Buriana významnou linii. Na hořické výstavě jsou zastoupeny Burianovy ilustrace provedené technikou perokresby, kvaše a barevného pastelu a olejomalby zachycující všední život „kromaňonců“, jež Burian tvořil jako paleontologické rekonstrukce pod vedením profesora Josefa Augusty. Burianovo výtvarné ztvárnění prehistorické epochy se v instalaci objeví v kontextu pravěkých nálezů ze vzácných archeologických sbírek muzea. Mezi vystavenými exponáty z různých období pravěku nechybí ani kosterní pozůstatky mamuta či nosorožce srstnatého.
Marta Molínová
