„Výskyt cestovní trombózy u dlouhých letů je asi 3x vyšší než průměr v běžné populaci. Cíleným vyšetřováním ultrazvukem od 2 dnů po přistání byla zjištěna žilní trombóza u 2–10 % cestujících1). Při 4,3 miliardách cestujících letadly ročně rozhodně nejde o zanedbatelný problém. Riziko roste s délkou letu a při opakovaných letech v krátkém časovém období. U třetiny cestujících se toto onemocnění může projevit již během cesty, u dvou třetin během 2–8 týdnů po jejím ukončení2-3). Nejzávažnější komplikací žilní trombózy je plicní embolie, která může být smrtelná,“ varuje angiolog MUDr. Jiří Matuška.

Výrazný nárůst rizika žilní trombózy a plicní embolie je nad 8 hodin cesty. V případě rizikových faktorů žilní trombózy může být rizikový i let kratší než 4 hodiny. Riziko může zvyšovat také dlouhodobé stání nebo popocházení ve frontách na odbavení před odletem, případně po příletu, obvykle ve špatně klimatizovaných letištních halách. Cestovatelská trombóza ovšem hrozí
i při dlouhých cestách autobusem nebo autem.

„Ukazuje se, že důležitou a velice snadno napravitelnou příčinou vzniku tohoto onemocnění může být kromě menšího pohybu i snížený příjem tekutin, který způsobí výrazné zahuštění krve, dehydrataci. V relevantní studii4) sledovali autoři výskyt žilních trombóz během roku a právě dehydrataci označili jako možnou příčinu sezónního výskytu žilních trombóz i u pacientů s jinou jasnou příčinou vzniku,“ říká prof. MUDr. Jan Piťha, CSc. z Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol
a z Laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM.

K rizikovým faktorům žilní trombózy u cestovatelů patří předchozí žilní trombóza nebo embolie, nádorové onemocnění, nedávný úraz nebo operace, omezená hybnost nebo imobilita, vyšší věk, užívání hormonální terapie obsahující estrogeny (včetně antikoncepce), obezita, sedadlo u okénka. Zvýšené riziko trombózy u cestujících sedících u okénka je zejména tehdy, pokud se nedonutí vyjít opakovaně do uličky a projít se. Cestující na sedadle u uličky si může jednodušeji protáhnout dolní končetiny nebo se bez váhání projít.

Jedním z důležitých kroků k prevenci vzniku žilní trombózy je tedy dostatečný příjem tekutin během delších cest dopravními prostředky. „Vhodným nápojem je čistá voda, v případě silnějšího pocení v horkém prostředí pak vody více mineralizované, a to nesycené. Sycené totiž poměrně rychle potlačují pocit žízně, a příjem tekutin by tak mohl být snížen. Optimální příjem je 2–3 litry během delších letů nebo jízd, při výraznějším pocení a u rizikových osob i větší. Zásadní je přitom samozřejmě také pravidelné procvičování dolních končetin,“ uvádí prof. Piťha.

Ideálním zdrojem tekutin jsou přírodní minerální a pramenité vody, které jsou velmi kvalitní, čisté
a neupravené, bez obsahu chemických přídatných látek. Více o pitném režimu informují webové stránky www.aqualifeinstitute.cz. Mezi další preventivní opatření proti vzniku cestovní trombózy patří cvičení nohou, které lze provádět i vsedě (zvedání paty a špičky), nošení volných oděvů
a kompresních punčoch.

Pokud jde o léky, MUDr. Matuška radí: „v současnosti je dostupná celá řada velmi účinných léků, které mohou zabránit vzniku žilní trombózy. Užití léků ovlivňujících srážení krve by však mělo být individuální, po posouzení všech rizik ošetřujícím lékařem, protože tyto léky mohou mít závažné vedlejší nežádoucí účinky. Pokud by taková léková prevence měl mít smysl, musela by být podávána po dobu několika týdnů po letu, což by mohlo zvýšit riziko krvácení. Preventivní použití oblíbeného aspirinu je sporné, jeho efekt na prevenci žilní trombózy není v porovnání s ostatními účinnými preparáty ani třetinový.“