I při dodržování všech zdravotních opatření, pravidelném mytí rukou a zakrývání úst při kýchání kapesníkem nejsme zcela imunní vůči virům z okolí. V současné situaci je proto zásadní posilovat imunitu správnou stravou a dostatkem potřebných vitamínů.
Naši imunitu pomáhají držet v chodu přátelské bakterie sídlící ve střevech. Při narušení rovnováhy tohoto prostředí imunitní systém oslabuje a naše tělo je vystaveno většímu riziku nákazy. Podpořit přirozené prostředí v našich střevech dokáží velmi účinně probiotika. Chřipka i jiná respirační onemocnění, jako je například Covid-19, se přenáší kapénkově, nejčastěji při kýchání, kašlání nebo i pouhém dýchání. Virus se navíc může dostat do těla například přes neumyté ruce, pokud se jimi dotýkáme obličeje.
Proto jsou nemoci šířené kapénkami velmi snadno přenosné z člověka na člověka. Nejlepším způsobem, jak se nákaze vyhnout, je posílit imunitní systém, který naše tělo brání před infekcí. Základem je pestrá strava, minimální stres, pravidelná fyzická aktivita a dostatek kvalitního spánku. Kromě důležitých vitamínů C, B nebo D, dostatku železa a zinku, se k posílení imunity doporučují probiotika.
V lidském těle, zejména ve střevech, žijí miliardy prospěšných bakterií, které nám pomáhají s trávením, eliminací toxinů, produkují biologicky aktivní látky a učí náš imunitní systém chránit nás před škodlivými mikroorganismy. Souhrnně bývají označovány jako střevní mikrobiota. Je bez pochyb, že její nerovnováha se negativně projevuje na našem zdraví. I proto jsou probiotika často doporučována po léčbě antibiotiky, která právě střevní mikrobiotu narušují. Probiotika mají schopnost podpořit mikroorganizmy ve střevech, a tím ve výsledku posílit imunitní systém našeho těla.
Užití probiotických přípravků však nemusí být nutně spojené pouze s antibiotickou léčbou. V posledních desetiletích bylo prokázáno, že některá probiotika pomáhají zabránit vzniku bakteriální či virové infekce. Studie též ukazují, že pravidelné užívání probiotik redukuje četnost užívání antibiotik u kojenců a dětí, protože přispívají ke snížení rizika běžných akutních respiračních infekcí.Prospěšná jsou probiotika i pro těhotné ženy, protože mohou pomoc nejen udržet bakteriální rovnováhu u maminek, ale i pozitivně ovlivnit imunitní reakce ještě nenarozených dětí.
„Je důležité udržovat rovnováhu střevní mikrobioty, a to zejména u dětí a seniorů. Kombinací zdravé a vyvážené stravy společně s užíváním probiotik, prebiotik a vitamínů lze přispět k posílení imunitního systému, a to nejen během pandemie COVID-19,“ říká MUDr. Jan Boženský, primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice.
Vitamín D jako aktivátor imunity
Dalším důležitým prvkem pro posílení imunity je vitamín D. Naše tělo ho přijímá ze slunečních paprsků, kterých je ale ve střední Evropě nedostatek i za normálních okolností, situace je navíc momentálně znesnadněna částečně omezeným vycházením. Další možností, jak tělu tento vitamín dodat, je strava, například kvasnice, ryby a mořské plody, vejce nebo houby. Ze studií nicméně vyplývá, že dostatek vitamínu D má ze stravy jen jedno procento populace.
Vitamín D hraje zásadní roli v tom, jak silný je náš imunitní systém, který brání tělo před nákazou. Funguje jako jakýsi aktivátor. Výzkumy provedené na univerzitě v Kodani popsaly způsob, jak pomáhá: vitamín D aktivuje imunitní systém tím, že „vyzbrojí“ T buňky k boji proti infekci. Výzkum zjistil, že bez vitamínu D je imunitní systém T buněk neaktivní a poskytuje nedostatečnou nebo žádnou ochranu proti napadení mikroorganismy a viry. S vitamínem D v krvi se tyto buňky „ozbrojí“ a začnou vyhledávat vetřelce, které zničí a vyloučí z těla.
Za vhodnou strategii pro všeobecnou podporu imunitního systému lze tedy považovat také kombinaci probiotik a vitamínů. S ohledem na skutečnost, že existuje více probiotických kmenů, je třeba při výběru vhodných probiotik dávat pozor na informace na obalu, případně se poradit se svým lékařem nebo lékárníkem.
Marta Molínová
