ZRAK – král smyslů

Až tři čtvrtiny všech podnětů z okolí nám zprostředkovávají právě oči. Zrakem jsme schopni vnímat světlo, jeho intenzitu a barvu, což nám umožňuje rozeznávat tvary, velikost, prostorové uspořádání, vzdálenost a také pohyb. Naprostá ztráta zraku tak život člověka výrazně ochudí, navíc ve většině případů není léčitelná. K jakýmkoli změnám svého vidění proto buďte velmi ostražití a začněte je řešit včas. „Na preventivní prohlídky by neměli zapomínat především lidé s vyšším rizikem nějaké oční choroby – například lidé silně krátkozrací, diabetici, anebo ti, v jejichž rodině se vyskytl zelený zákal,“ upozorňuje primářka oční kliniky DuoVize MUDr. Lucie Valešová.

K nejčastějším očním poruchám v současnosti patří dioptrické vady jako krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus, vetchozrakost apod. Vyskytují se i vážnější oční problémy, jako jsou poruchy barevného vidění, šeroslepost, onemocnění rohovky, šedý a zelený zákal, defekty sítnice či různé genetické vady. K poškození zraku může dojít také úrazem. „Povzbudivé je, že osmdesát procent zrakových vad je léčitelných. Současná oftalmologie nabízí nejen včasnou, účinnou a efektivní léčbu, ale také implantaci vysoce kvalitních nitroočních čoček nebo odstranění očních vad laserem. Světovým trendem jsou rychlé bezkontaktní a bezpečné zákroky prováděné femtosekundovým laserem. Jejich výhodou je okamžitý návrat k běžným činnostem, a to bez nutnosti oční korekce. Tento způsob odstraňování dioptrií funguje v České republice přes deset let,“ dodává oftalmoložka Valešová.

Co dělat pro svůj zrak

• Chraňte oči před UV zářením kvalitními slunečními brýlemi.
• Pokud pracujete na počítači, zařaďte do svého dne pravidlo 20/20/20. Tedy po každých dvaceti minutách práce s počítačem se nejméně na dvacet vteřin zadívejte na bod vzdálený minimálně 20 stop, což odpovídá zhruba šesti metrům. Ulevíte zaostřovacím svalům, procvičíte si oči a zabráníte jejich vysychání. Podstatné je také upravit osvětlení na pracovním stole a pozici monitoru.
• Zdravá životospráva funguje také jako prevence očních onemocnění. Svůj jídelníček obohaťte o čerstvou zeleninu a ovoce. „Projíst” se k lepšímu zraků můžete např. konzumací špenátu, listového salátu, zelí, rajčat, borůvek, rybího oleje, tofu, mandlí, lněného oleje nebo citrusových plodů.
• Vyvarujte se kouření – zvyšuje riziko výskytu některých očních onemocnění.
• Pravidelně se hýbejte a zároveň dbejte na dostatek odpočinku a spánku.
• Pracujete-li s pilou a dalšími přístroji, chraňte si oči ochrannými brýlemi.
• Nezanedbávejte pravidelné kontroly u očního lékaře. V dospělosti se vyšetření očním lékařem doporučuje minimálně jednou za čtyři roky do 45 let věku a jednou za dva roky po 45. roce. Preventivní prohlídka slouží nejen k vyšetření dioptrií, ale i k odhalení závažných očních chorob, které dlouho probíhají nepozorovaně a člověk si jich sám nevšimne, např. zeleného zákalu.

SLUCH – druhý nejdůležitější smysl

Dokážete si představit, že byste už nikdy neslyšeli hlas někoho, koho máte rádi, nemohli se zaposlouchat do zvuků oblíbené hudby nebo šli kolem řeky a nemohli jste si užít její uklidňující šplouchání? Sluch je právem označován za druhý nejdůležitější smysl. Kromě vnímání různých zvuků a zvukových signálů nám umožňuje se dorozumívat. „Pochvala, povzbuzení a pohlazení slovem je základ každého vztahu. Milým pohledem, úsměvem a vlídnými slovy indukujeme na druhého libé pocity. Pěkné vyjádření a hodnocení navozuje příjemnou atmosféru a vyvolává pozitivní citovou rezonanci. Když o nás druhý člověk něco hezkého řekne, za něco nás pochválí nebo nám vysloví uznání, dostane se to do našeho podvědomí, které řídí naše chování: usmějeme se a máme tendenci mu pěkná slova „oplatit“. Pod vlivem kladných emocí vzniká přátelská komunikace a budoucí přátelský vztah,” shrnuje někdy opomíjený přínos sluchu Petr Křenek, privátní klinický psycholog z Mostu.

Nepodceňujte tedy varovné signály a ve chvíli, kdy si například začnete zvyšovat hlasitost u rádia či televize nebo nedoslýcháte při hovoru s přáteli, raději vyrazte rovnou k lékaři. Příčinou poruch sluchu může být celá řada – od genetických faktorů, přes vrozené vady, až po onemocnění či úraz. Pozvolná ztráta sluchu také často souvisí se stárnutím – muži jsou na tom hůře, postupně ztrácejí sluch již od třiceti let věku, ženy až kolem 45. roku. Nezanedbatelné je také poškození sluchu vlivem například výbuchu či výstřelu, který se odehraje ve vaší bezprostřední blízkosti, nebo častým poslechem příliš hlasité hudby. Dlouhodobým vystavením sluchu nadměrně hlasitému zvuku kolem 90 decibelů může dojít až k trvalé nedoslýchavosti.  V pozadí poruch sluchu však mohou být i zdánlivě drobná poranění zvukovodu, bubínku nebo středouších kůstek, způsobená neopatrným čištěním uší či opakovanými záněty. Částečná i úplná ztráta sluchu se dá dnes účinně kompenzovat různými naslouchátky a také elektronickými implantáty, které v mnoha případech fungují jako funkční smyslová náhrada a navrací sluch v plném rozsahu.

„Preventivní prohlídky probíhají standardně u nedoslýchavých pacientů, řidičů a pracujících v hlučném prostředí. Zkontrolovat sluch si může nechat každý prostřednictvím svého ošetřujícího lékaře, ušní vyšetření se doporučuje lidem po padesátce. Do ordinace ORL specialisty přicházejí pacienti, kteří mají problémy s komunikací, tedy s prvními známkami nedoslýchavosti, s pocitem zalehnutí ucha, šelesty, pískáním či hučením v uších. Lékař provede otoskopické vyšetření a zároveň audiometrickou a sluchovou zkoušku. Na základě výsledků může doporučit i hloubkové vyšetření sluchu, nebo odeslat pacienta k jinému specialistovi na došetření,” shrnuje průběh preventivních vyšetření lékařka Věra Králová z privátní ordinace ORL v Ústí nad Labem.

Jak chránit svůj sluch

• Problémům se sluchem předejdete tím, že se vyhnete hlasitému poslechu hudby ze sluchátek, omezíte návštěvy nadměrně hlasitých hudebních produkcí, snížíte hlasitost zvuku televize a rozhlasu, nebudete vykonávat hlučné činnosti v malém prostoru a v případě potíží včas vyhledáte odborného lékaře.
• V případě vyšší hlukové zátěže si chraňte sluch osobní ochranou v podobě špuntů do uší, mušlových chráničů nebo speciálních sluchátek proti hluku.

ČICH A CHUŤ – průvodci požitkářstvím

Čich a chuť bývají někdy neprávem opomíjeny a vnímány jako méně důležité smysly než zrak a sluch. Přitom právě díky nim získáváme významné informace o okolí a dotvářejí většinu našich prožitků. Čich nám pomáhá rozeznat až deset tisíc různých vůní a chuť s čichem úzce souvisí – jeden bez druhého správně nefungují. To poznáte například, když si při jídle ucpete nos (a třeba si ještě zakryjete oči), že vám zdaleka nebude tak chutnat, protože právě jídlo je potřeba vychutnávat všemi smysly.

Dočasnou ztrátu čichu můžete utrpět během lehčích onemocnění, jako jsou nachlazení, rýma nebo alergie, ale také vlivem chemických látek nebo po úraze. Léčba spočívá v podávání léků a vitaminů, ve složitějších případech se přistupuje k chirurgickému zákroku. Trvalá ztráta čichu už však nahradit nejde.

HMAT – zprostředkovatel fyzického kontaktu se světem i strůjce štěstí

Také si kladete otázku, co vše se s vaším tělem děje při pohlazení či líbání a proč zrovna tyto aktivity vyvolávají tak příjemné pocity? Hmatové receptory se nacházejí na povrchu celého těla, nejsou však rovnoměrně rozmístěné – nejvíc jich je na konečcích prstů, dlaních, jazyku a rtech. Umožňují nám rozpoznat velké množství vjemů – jaký je povrch předmětů, teplota, zprostředkují nám pocity tlaku, doteku, bolesti, která je důležitá pro naši bezpečnost a ochranu, neboť nás stimuluje k reakci – úniku, změně polohy apod.

„Potřeba tělesného kontaktu, doteku a pohlazení nás provází od raného dětství. A láska, to je hlazení. Dokážeme pohladit slovem, pohledem, rukou a ústy. Tyto neverbální signály mají dalekosáhlý fyzický a emocionální účinek, často mnohem větší než slova. Starostlivý a pevný dotek je signálem přijetí a vyvolává pocit uvolnění a bezpečí u všech věkových kategorií. Kůže je velmi citlivá i na sebemenší podnět. Už pouhé objetí nebo přiložení ruky na rameno vyvolá v našem těle změny: zrychlí frekvenci dýchání a srdečního tepu, posílí krevní oběh, povzbudí lymfatický systém a stimuluje vylučování oxytocinu – hormonu štěstí. Výsledkem je pocit blaženosti a neskonalého štěstí. Dotyky hrají klíčovou roli v každém věku, jejich absence zejména v dětství a ve stáří může vést k různým emočním a kognitivním poruchám,” vysvětluje klinický psycholog Petr Křenek a dodává: „Rty a ústa obsahují velice citlivá nervová zakončení. Polibek v lidském organismu vyvolá nejrůznější reakce: nejenže zrychlí tep a dech, prokrvuje se nám pokožka, a především dochází k aktivizaci tvorby pohlavních hormonů. Dotyk rtů zvyšuje vyměšování slin, slinivka břišní produkuje větší množství inzulínu a vyděluje se více adrenalinu, což navozuje příjemný stav. Produkované neuropeptidy eliminují množství kortizolu, který má na svědomí stres, proto jsme i po líbání optimisticky naladěni.”

Na poruchy hmatu mají vliv zejména různá onemocnění postihující nervový systém a také úrazy – popáleniny, poleptání kůže, omrzliny apod., která poškozující místní zakončení kožních nervů. „Valná většina poruch čití vzniká postižením periferního nervového systému. Nejčastěji se s nimi setkáváme při tzv. polyneuropatiích, kdy je postižena většina periferních nervů. Příčinou může být i chronické užívání alkoholu či jiné intoxikace, metabolická onemocnění (cukrovka a poruchy štítné žlázy), ale i nedostatek vitamínů skupiny B. Další příčinou jsou chronické infekce typu Lymská borelióza nebo autoimunitní onemocnění. Velmi často se poruchy citlivosti hmatu objevují v souvislosti s takzvanými úžinovými syndromy, lidově „uskřípnutím nervů“, nejznámější úžinou je karpální tunel na zápěstí. Nervové dráhy mohou být poškozené i traumaty nebo zlomeninami. Velkou skupinou onemocnění, které mohou začít jako porucha citlivosti čití jsou onemocnění páteře, nejčastěji meziobratlových plotének, kdy může dojít k útlaku nervového kořene. Porucha čití se pojí velmi často s bolestí nebo pohybovými poruchami, a tím parézou nervu. K poškození nervových vláken často dochází při roztroušené skleróze,” shrnuje možné příčiny poruch hmatu Jitka Havlíková, lékařka z privátní neurologické ambulance v Ústí nad Labem.

Lidská kůže má velkou regenerační schopnost, takže řadu poškození dokáže po určité době sama napravit, při velkém poškození ji však zatím, právě pro velký počet nervových buněk, žádná umělá kůže nemůže nahradit.

Co dělat při problémech s hmatem

• „Neurologické vyšetření se zaměřuje na zjištění místa postižení a snaží se odhalit příčinu. Na základě výsledků lékař určí individuální léčbu, navrhne chirurgické řešení, nebo doporučí i další odborné vyšetření. Léčba neuropatických poruch se dá zlepšit zvýšeným přísunem vitamínu B a vyloučením alkoholu, omezením jednostranné zátěže a zdravým životním stylem,” doporučuje MUDr. Jitka Havlíková.