Letošní rok je na děčínském zámku ve znamení někdejší thunovské knihovny. Již v červnu se její část v počtu zhruba 4000 kusů vrátila na zámek. Výstava rukopisů z knihovny bude probíhat od 16. listopadu do 9. prosince 2018 v Rohovém sále děčínského zámku.
Přesný počet rukopisů, který byl na zámku původně přechováván, není znám, neboť jejich katalog zmizel v rámci prodeje celé knihovny v roce 1933. Každopádně jejich počet převyšoval tři stovky. Nejvzácnější část mezi nimi tvořil soubor pramenů k českým dějinám, který Thunové získali nákupem pozůstalosti po významném českém historikovi Františku Martinu Pelclovi.
Jeho knihovna totiž obsahovala řadu velmi cenných pramenů k českým dějinám. Další zajímavé svazky, včetně iluminovaných středověkých kodexů, se do Děčína dostaly spolu s knihovnou rodu Engleshofenů ze zámku Stockern v Dolních Rakousích. V rámci prodeje děčínské knihovny byla sbírka rukopisů rozprodána řadě zájemců v Československu i v zahraničí. Největší soubor získala Národní knihovna v Praze. Šlo především právě o knihy z Pelclovy sbírky. Další soubor vlastní například Vojenské historické muzeum, Moravská zemská knihovna či Akademie věd ČR. Právě s těmito vlastníky se podařilo domluvit mimořádnou výstavu nejcennějších rukopisů na děčínském zámku.
„Z hlediska organizace, zabezpečení a vytvoření vhodných podmínek pro vystavení jde o nejnáročnější projekt, jaký jsme zatím realizovali,“ vysvětluje kurátor zámku Děčín František Šuman. „Starý pergamen a papír jsou totiž citlivé materiály, proto byla zápůjčka podmíněna splněním celé řady přísných podmínek. Jednou z nich byl krátký čas vystavení, proto budou vzácné rukopisy k vidění pouhé tři týdny. A co si vlastně návštěvníci budou moci prohlédnout? Vzhledem k náročným požadavkům na přepravu, pojištění a vystavení jsme museli udělat přísný výběr,“ dodává František Šuman.
Vystaveno bude celkem 22 rukopisů, které reprezentují široký záběr knihovny, od středověkých kodexů až k mladším svazkům se vztahem k Děčínu a okolí. Jádrem výstavy budou právě Pelclovy rukopisy, včetně tzv. Roudnického kodexu, jedné z nejcennějších knih, kterou Thunové vlastnili. Dále bude k vidění jeden z dochovaných středověkých opisů Dalimilovy kroniky, několik verzí tzv. Starých letopisů českých, soubor husitských traktátů z 15. století či nejstarší dochovaný opis kroniky Bartoška z Drahonic popisující události husitských válek z katolického pohledu. Vůbec nejstarším svazkem bude hudební kodex vzniklý okolo roku 1100. Další rukopisy jsou zase spojené se slavnými osobnostmi českých dějin. Jeden z nich původně vlastnil malíř Karel Škréta, vystaveny budou i autografy Josefa Dobrovského či Václava Tháma. Jeden oddíl bude věnován vojenským rukopisům, které v původní knihovně tvořily důležitou skupinu. Návštěvnicky atraktivní je například svazek s nákresy vojenských pevností či rukopis s obrazovým popisem výcviku dragounského pluku prince Evžena Savojského.
