Zajímavou a působivou výstavu s podtitulem Luterská šlechta a její kulturní dědictví na Děčínsku a Ústecku mohou návštěvníci shlédnout v letních měsících na zámku v Děčíně.
Autorem celého projektu je vedle Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem také zámek Děčín a další organizace z Čech i sousedního Saska. Výstava připomíná 500 let od příchodu učení Martina Luthera do Čech. V děčínském zámku je k vidění do 30. září tohoto roku. Součástí projektu jsou i komentované prohlídky kostela sv. Jakuba Většího ve Svádově a kostela sv. Václava ve Valtířově, které jsou běžně nepřístupné. Projekt myslí i na koncerty. Například 9. září bude zámek Děčín hostitelem
pěveckého sboru Dyškanti, který přednese luterské duchovní písně.
Vedoucím sboru je doc. Martin Horyna. O týden později pak zájemci mohou navštívit ještě další koncert, a to v kostele sv. Floriána v Krásném Březně. Prof. Michal Novenko, varhaník a hudební skladatel, uvede koncert s názvem Varhanní hudba renesance v Čechách. Téma Luterství je pro Děčín příznačné. Dva významné rody, kterým zámek patřil, tedy pánům ze Salhausenu a pánům z Bünau, byly členy této církve. Nová víra se pak rychle přes Děčín šířila dál. A i když oba rody musely po Bílé hoře zemi opustit a vrátit se do Saska, zanechaly v Čechách nesmazatelné stopy v podobě unikátních kostelů a jejich výzdoby.
„Výstava Sola Fide – Pouhou vírou je částí výsledku výzkumu, který je dlouhodobě realizován na Filozofické fakultě UJEP v Ústí nad Labem. Ta na ní spolupracovala například se Severočeskou galerií výtvarného umění v Litoměřicích, Národním památkovým ústavem, Státním oblastním archivem v Litoměřicích, Oblastním muzeem v Děčíně nebo Kultur- und Tourismusgesellschaft Pirma mbH Stadtmuseum v Pirně. Spolupráce spočívala nejen v zapůjčení exponátů, ale také v odborných konzultacích a pomoci při vzniku doprovodných textů či přípravě výstavního katalogu,“ uvádí Michaela Hrubá, děkanka FF UJEP, jedna z autorek výstavy. „Samotná výstava je ale pouze jedním z výstupů celého projektu. Díky významné pomoci Ústeckého kraje je možno pořádat koncerty renesanční duchovní hudby, přednášky pro laickou veřejnost a také komentované prohlídky kostela sv. Jakuba Většího ve Svádově a kostela sv. Václava ve Valtířově. Oba kostely přitom patří mezi unikátní objekty spojené s působením luterské šlechty,“ dodává Michaela Hrubá.
Proč si autoři vybrali jako téma výstavy právě luterství?
Především proto, že do dějin Děčínska a Ústecka se v 16. století nejvýrazněji zapsaly dva rody, páni ze Salhausenu a páni z Bünau. Už v roce 1518, tedy pouhý rok poté, co Martin Luther přibil na vrata kostela ve Witenbergu svých 95 tezí, objevil se první luterský kněz na severu Čech. Bylo to v rezidenci Salhausenů v Benešově nad Ploučnicí. Nová víra se pak rychle přes Děčín šířila dál. A i když oba rody musely po Bílé hoře zemi opustit a vrátit se do Saska, zanechaly v Čechách nesmazatelné stopy v podobě unikátních kostelů a jejich výzdoby, ať už mluvíme o oltářích, kazatelnách, křtitelnicích nebo epitafech. To vše je inspirované věroukou Martina Luthera o ospravedlnění člověka pouhou vírou, nikoli skutky.
Projekt úspěšně běží, za sebou má mimo jiné také několik přednášek. Na poslední z nich se zájemci mohou těšit 27. září. Tématem přednášky prof. Royta je Luterská šlechta v raném novověku a její dědictví v severozápadních Čechách. Výstava v děčínském zámku je otevřena každý den od 9 do 18 hodin, v září pak do 17 hodin. S nadcházejícím začátkem školního roku jsou připraveny i edukační programy pro základní i střední školy, na jejichž přípravě se podíleli studenti učitelství na FF UJEP, kteří také výstavou provázejí.
Zámek Děčín vždy lákal významné osobnosti
Zámek Děčín a jeho současná podoba je dílem hraběcího rodu Thun-Hohenstein, který držel děčínské panství v letech 1628–1932. Thunové pocházeli původně z jižních Tyrol a postupně se vypracovali mezi přední šlechtické rody habsburské monarchie. Příslušníci rodu pravidelně zastávali důležité politické i církevní úřady. Např. Lev Thun působil v 19. století jako ministr kultu a vyučování, jeho synovec Franz Thun zastával dvakrát (1889–1896 a 1911–1915) funkci místodržitele v Čechách a v letech 1898–1899 se stal dokonce předsedou rakouské (tzv. Předlitavské) vlády a současně i ministrem vnitra. Za své zásluhy byl roku 1911 povýšen do knížecího stavu. Rod Thunů, původní majitelé zámku, udržoval kontakty s mnoha předními vědci či umělci – Josefem Dobrovským, Františkem Palackým, malířskou rodinou Mánesů atd. Zřejmě nejznámějším návštěvníkem zámku byl hudební skladatel Fryderyk Chopin. Trvalou vzpomínkou na jeho pobyt zůstává valčík As-dur, op. 34, č. 1, zvaný Děčínský, který zde Chopin poprvé uvedl a poté věnoval komtese Josefině Thunové.
