„Když dlouho stojím, mám pocit těžkých nohou, otékají mi a cítím v nich mravenčení. Večer pak mívám občas křeče.“

Může se jednat o první projevy chronického žilního onemocnění. Chybou je, že většina z nás tyto příznaky přehlíží s tím, že se nejedná o nic vážného a stačí, pokud si dáme „nohy na stůl a budeme užívat hořčík“. Před tím ale varuje praktická lékařka MUDr. Jana Vojtíšková: „Důležité je vnímat své tělo a všímat si již prvních příznaků. Z proběhlé mezinárodní studie vyplývá, že Češi první signály žilních onemocnění podceňují a mají tendenci je bagatelizovat. V porovnání s dalšími evropskými zeměmi konzultují naši pacienti žilní onemocnění v pokročilejších stadiích.“ Lékaře je proto vhodné navštívit již při prvních příznacích.

„Na stehnech se mi objevily malé žilky, prý to jsou metličky.“

Prvotní příznaky onemocnění jako jsou pocity těžkých či oteklých nohou, bolest nohou nebo křeče mohou rychle přejít v závažnější zdravotní komplikace. Mnoho žen si myslí, že metličky, neboli mikrovarixy, jsou jen problémem kosmetickým a nevnímají budoucí riziko. Metličky jsou již vlastně malé křečové žily, které se objevují mnohem častěji u žen a mohou vznikat už v období puberty, často po začátku užívání hormonální antikoncepce.

„Mám křečové žíly.“

Křečové žíly jsou viditelným projevem onemocnění žilního systému. Důležitá je nejen dědičnost, ale hlavně životní styl.  Pokud máte problémy s křečovými žilami v rodině, můžete mít chronické žilní onemocnění, i když zatím žádné příznaky na nohách nevidíte. Dlouhodobé stání nebo sezení bude vašim žílám dál škodit. Kromě režimových opatření, případně nošení kompresních punčoch, Vám mohou pomoci venofarmaka (léky posilující žilní stěnu).

„Mám stále oteklé nohy.“

Dlouhodobý otok může být příznakem pokročilejšího stadia chronického žilního onemocnění. Může mít různé podoby i důvody. Dlouhodobý otok určitě není něco, co je „normální“. Proto určitě navštivte praktického lékaře či specialistu.

Návštěva u lékaře k lékaři jděte již při prvních příznacích, tedy pocitu těžkých nohou, otocích, bolesti nohou, křečích nebo mravenčení před návštěvou lékaře se pokuste vysledovat, kdy vás potíže trápí nejvíce, a zaměřte se na všechny možné příznaky praktický lékař zjistí anamnézu, vyšetří vás ve stoji a případně vás odešle pro potvrzení diagnózy na specializované pracoviště s duplexní sonografií lékaře se nezapomeňte zeptat na režimová opatření, kompresní punčochy a venofarmaka, která pomohou zlepšit zdraví vašich žil sledujte zdravotní stav svých žil a choďte na pravidelné prohlídky v termínech doporučených lékařem v čekárně se podívejte po edukačních materiálech k danému tématu, případně si doma prostudujte informace na www.zilniporadna.cz či si zdarma stáhněte mobilní aplikaci „Bolí Vás nohy?“ připravte se na to, že léčba chronického žilního onemocnění je nejen celoroční, ale i celoživotní

„Udělal se mi červený uzlík, který je na dotek teplý a bolí mě.“

Jedná se pravděpodobně o povrchový žilní zánět, tzv. flebitidu. Na nic nečekejte a navštivte lékaře. Hrozí totiž vznik nebezpečné krevní sraženiny.

„Z ničeho nic mi otekla noha, bolí mě a na dotek je studenější než druhá.“

V tomto případě se může jednat o trombózu, která vzniká kvůli zpomalení nebo zastavení žilního odtoku vlivem krevní sraženiny, trombu. Kůže při ní může být bledá, nebo namodralá. Dalšími příznaky bývají zvýšená teplota, zrychlený puls, silné bolesti v lýtku a tupá bolest v noze. Trombóza se objevuje často u lidí, kteří netrpí křečovými žilami, ale jsou po úrazu, operaci nebo se nemohou hýbat. Okamžitá návštěva lékaře je velmi důležitá.

„Na noze se mi udělaly hnědé skvrny. Nohu mám už několik měsíců oteklou a nemohu se otoku zbavit.“

Pokud už máte postiženou kůži dolní končetiny, může se jednat o závažnější stav chronického žilního onemocnění, který se může zhoršit až do bércového vředu. Bércový vřed je chronickým a dlouhodobým onemocněním, které se i po vyléčení často vrací. Proto je nejlepší léčbou prevence, díky které nenecháte dojít svůj stav tak daleko, abyste se ho museli bát.

Aby se vám nerozšířily žíly

Výše uvedené příznaky signalizují žilní onemocnění. Zatímco krev v tepnách proudí díky síle srdce, žilní systém je závislý na lýtkových a stehenních svalech pracujících během chůze. Chlopně v žilách zabraňují zpětnému proudění a tomu, aby krev zůstávala v dolních končetinách. Pokud ale dojde k rozšíření žil, tzv. svalově žilní pumpa přestává fungovat a začne docházet ke zpětnému toku krve (tzv. refluxu). Důvodem je především zánětlivá reakce na chlopních, která probíhá hned od počátku onemocnění. Proto je důležité řešit situaci hned při prvních příznacích. Dlouhodobá léčba pak spočívá na třech pilířích.

a)      Prvním je životní styl, ve kterém by neměl chybět pravidelný pohyb (chůze, plavání, jízda na kole) a odpočinek se zvýšenou polohou nohou. Nepříjemné příznaky zlepší také volné oblečení a pohodlná obuv, v případě nadváhy snížení hmotnosti.

b)     Kompresní punčochy nebo bandáže snižují zvýšený žilní tlak, mohou přinést okamžitou úlevu a jsou prevencí dalších obtíží.

c)      Venofarmaka jsou léky, které jsou zaměřeny na zlepšení žilního oběhu, zmírňují žilní hypertenzi, zpevňují žilní stěnu a zlepšují průtok krve žilami. Jedná se o léky na předpis, které může předepsat jak specialista, tak praktický lékař a které jsou vhodné již od první fáze nemoci. Důležitá je přitom užívat je dlouhodobě a pravidelně.

V případě, že výše uvedené postupy nepomohou, přichází na řadu chirurgická léčba. Aby se ale zdravotní komplikace nevrátily, je důležité dodržovat i po ní výše uvedená opatření.