Na očích lze vysledovat zdravotní obtíže, které nás mohou potkat. Jeden z nejdůležitějších orgánů našeho těla ale může sám trpět nejrůznějšími onemocněními a vadami. Krátkozrakost nebo zánět spojivek není třeba dlouze představovat. Existuje ale poměrně široká škála dalších vad, o nichž se tolik nemluví.
Bolest hlavy doprovází astigmatismus
Mhouříte oči a nakláníte hlavu, až vás z toho bolí i za krkem, ale stejně nevidíte ostře? Míváte rozmazané vidění a trpíte bolestmi hlavy? Pak máte s největší pravděpodobností astigmatismus. Vidíte zkresleně tvary i křivky, nedaří se vám rozpoznat detaily do dálky ani na blízko, nerozpoznáte od sebe podobná písmena ani znaky. „Astigmatismus jde většinou ruku v ruce s krátkozrakostí a dalekozrakostí. Přestože vzniká většinou v prvním roce života, může být diagnostikován i v dospělosti, nejčastěji
v souvislosti s úrazy, operacemi rohovky a při některých očních onemocněních. Řada lidí dokonce ani neví, že tuto vadu má,“ vysvětluje doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka oční kliniky NeoVize Brno, kde se nachází první české Centrum pro léčbu astigmatismu. Astigmatismus se koriguje speciálními brýlovými skly a kontaktními čočkami, ale i laserovou operací, která odstraní nepravidelné zakřivení rohovky. Nejmodernější metodou je aplikace nitrooční čočky, která vadu koriguje zevnitř oka.
Šedý a zelený zákal nejsou příbuzní
Šedý zákal se většinou objevuje v souvislosti se stárnutím, nejčastěji u osob starších 60 let a diabetiků, ale i po úrazu oka nebo v souvislosti s užíváním léků, zejména kortikosteroidů. Šedý zákal způsobuje zamlžené a rozostřené vidění do dálky, citlivost na silnější světlo, zkreslené barevné vnímání a dvojité nebo trojité vidění při pohledu jedním okem. Jde o stav, kdy se jinak čirá čočka zakalí a je nutné ji operativně vyměnit. Můžete ale trpět také zeleným zákalem, odborně glaukomem, i když ten má s tím šedým podobný snad jen název. Zelený zákal totiž sami od sebe nepoznáte. Je způsobený zvýšeným nitroočním tlakem a následnou postupnou degenerací zrakového nervu. Pozor, pokud se zelený zákal včas nezačne léčit, může dojít i k oslepnutí! Bohužel glaukom nelze nikdy úplně vyléčit, poškození zrakového nervu je trvalé, léčbou lze však zabránit dalšímu zhoršování zraku.
Diabetici, zbystřete!
Mezi další časté oční vady patří onemocnění sklivce, sítnice nebo rohovky. Největší problémy bývají právě se sítnicí. Ta se může odchlípit a způsobit i oslepnutí. Odchlípení sítnice poznáte především podle temných nebo nepravidelných skvrn v zorném poli, anebo tmavé cloně, která zakrývá vidění. Včasná operace snižuje následky na minimum. Pozor by si měli dát i diabetici, kteří mohou trpět takzvanou diabetickou retinopatií. Při ní nadměrné množství glukózy v krvi ucpává a poškozuje jemné cévy, kterými je sítnice protkaná. Tento stav může rovněž vést až k oslepnutí, proto je nutné chodit na pravidelné kontroly k očnímu lékaři, který případně doporučí laserovou operaci. Ta může tuto vadu zpomalit nebo stabilizovat. Velice závažné onemocnění sítnice je i takzvaná makulární degenerace, která se objevuje u starších lidí a je vůbec nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích.
Šilhání a tupozrakost netrápí jen děti
Šilhání není jen kosmetickou vadou, může být spojeno s tupozrakostí a přináší tak s sebou celoživotní zátěž. Tupozrakost lze definovat jako přerušení spojení mezi okem a mozkem. Mozek, který dostává z jednoho oka horší „signál“ než z druhého, přestane porušené obrazy vnímat, utlumí podněty vysílané tzv. slabším okem a postupně tak spojení mezi okem a mozkem vymizí. Pokud se vada podchytí mezi třetím a pátým rokem, je naděje na úspěch velmi vysoká. Platí zde, že čím dříve, tím lépe a kratší dobu. Oko lze vycvičit i později, ale po osmém roce už je naděje mizivá. Tupozraké oko znemožňuje postiženému účast na všech aktivitách, které vyžadují prostorové vidění. Prostorového vidění lze dosáhnout pouze spojením obrazů vysílaných do mozku z obou očí. Chybí-li jeden obraz, je vnímání okolí ploché, chybí mu třetí rozměr. Tupozraký člověk je tak celoživotně hendikepován, a toho, co jiní zvládají bez obtíží, může dosáhnout jen s velkým úsilím.
Konec „krátkých rukou“
Oční vada, která postihuje velkou část populace po čtyřicítce a ve vyšším věku až 90 % z nás – to je vetchozrakost. Nejedná se o klasickou vadu, ale souvisí se stárnutím a přirozenou ztrátou pružnosti oční čočky. Pokud se už musíte na noviny dívat z větší vzdálenosti, ale přitom jste dřív žádný problém s očima neměli, pravděpodobně se vetchozrakost nevyhnula ani vám. Neschopnost ostření na krátké vzdálenosti ve vyšším věku se upravuje podobně jako například klasická krátkozrakost nebo dalekozrakost – dioptrickými brýlemi, kontaktními čočkami, anebo operací metodou PRELEX. „Operace PRELEX stejně jako operace šedého zákalu spočívá ve výměně nitrooční čočky – oční chirurg šetrně vymění přirozenou oční čočku, která už není schopná zaostřit na čtení, za čočku umělou. Ta v oku zůstává po zbytek života. Zákrok trvá asi 15 minut a probíhá v lokální anestezii, kdy operované oko znecitlivíme speciálními kapkami, takže pacienta nic nebolí,“ vysvětluje oční chirurg MUDr. Lubomír Továrek z Oční kliniky DuoVize Praha.
