Umírá na něj více lidí než na rakovinu, většina Čechů ho ale nezná. Srdeční selhání, chronické onemocnění srdce, je v ČR každoročně diagnostikováno u 40 tis. lidí. Polovina z nich zemře do 5 let od stanovení diagnózy. Při včasném záchytu lze onemocnění dlouhodobě kontrolovat. Lidé ale netuší, na jaké varovné příznaky si mají dát pozor.
Téměř polovina lidí si podle průzkumu STEM/MARK plete srdeční selhání s infarktem. Nejčastěji si jej spojují s bolestí na prsou (76 %) a u srdce (67 %), což jsou ale příznaky spíše typické pro infarkt. Většinu projevů oslabeného srdce naopak srdečnímu selhání vůbec nepřisuzují, vidí je jako pouhý projev stárnutí. Pouze 4 % populace tvrdí, že umí rozlišit srdeční selhání a infarkt. Rozdíl ale popsat nedokáží.4
Velká neznámá
Když se řekne onemocnění srdce, vybaví si jich Češi celou řadu, od anginy pectoris po arytmii. Srdeční selhání je pro ně ale velká neznámá. Na onemocnění, které se rozvine u jednoho z pěti lidí nad 40 let, si z dotazovaných nevzpomene nikdo – i přesto, že jím trpí na 200 tisíc Čechů a je nejčastějším důvodem hospitalizace u lidí nad 65 let.
Téměř polovina (44 %) se domnívá, že srdeční selhání je totéž co infarkt. „Kvůli nízkému povědomí
o projevech srdečního selhání není toto onemocnění u velkého procenta pacientů včas rozpoznáno.
I když dlouhodobě zažívají různé obtíže, k lékaři nejdou. Často se na něj přijde až při prudkém zhoršení stavu a první hospitalizaci. Při včasné diagnóze přitom umíme nemoc zvládat a pacienti mohou žít kvalitní život,“ říká doc. MUDr. Jan Bělohlávek, Ph.D., z II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze.
Nemusí to být věkem
Rozpoznat příznaky srdečního selhání není až tak obtížné. Těmi nejčastějšími jsou narůstající únava, dušnost, která se může zhoršovat vleže a v noci. Dále jsou to otoky kolem kotníků, nohou a břicha, někdy nadměrné bušení srdce, náhlý nárůst váhy kvůli zadržování tekutin v těle, nechuť k jídlu a častější frekvence močení. Takto různorodé projevy si ale málokdo spojí do jedné diagnózy. Stejně jako pacientka Blanka: „Moje problémy začaly velmi nenápadně. Myslela jsem si, že únava a namáhavější dýchání prostě patří k tomu, že stárnu a že jsem trošku přibrala. Rozhodně mě nenapadlo, že bych mohla mít nemocné srdce, a už vůbec ne, že mi pracuje jen na 34 %.“
Dušnost, která nejčastěji provází srdeční selhání, si s nemocí spojuje pouze 56 % Čechů. Značnou část příznaků ale vidí spíše jako projev stárnutí: zvýšenou únavu se stářím spojuje 63 % lidí
(se srdečním selháním pouze 43 %), otoky nohou se podle 41 % pojí s věkem (jen 28 % je vnímá jako příznak závažnější nemoci).
Některé příznaky si se srdečním selháním nespojujeme vůbec. Jen méně než 3 % lidí by v nechuti k jídlu nebo častější frekvenci močení hledalo onemocnění srdce. I toto ale mohou být signály, kterými srdce volá o pomoc.
Ruku na srdce
O srdečním selhání se někdy mluví jako o epidemii třetího tisíciletí. Jde o stále častější onemocnění srdce, které je velmi vážné a jeho včasné rozpoznání může mít klíčový dopad na život. „Lidé by neměli podceňovat ani zdánlivě nedůležité problémy, i ty mohou značit srdeční selhání. Základem je mluvit se svým lékařem,“ dodává doc. MUDr. Jan Bělohlávek, Ph.D.
