Do aktivit v rámci Světového týdne kontinence, který letos trvá od 20. do 24. června, se pravidelně zapojuje také společnost HARTMANN – RICO. Právě ta totiž patří k největším výrobcům a distributorům pomůcek a kosmetiky pro inkontinentní pacienty. Průzkumy ukazují, že úniky moči trápí stále větší procento populace. S inkontinencí se po 45. roce života potýká zhruba každá čtvrtá žena.

Jak úspěšně řešit inkontinenci?
Inkontinence může mít více příčin. Kromě věku jde zejména o genetiku a pohlaví, roli hraje i míra ochabnutí svalů pánevního dna. Inkontinence není nemoc, ale symptom, že v lidském těle není něco v pořádku. Člověk tak nedokáže ovládat ani čas ani místo úniku moči.
„Nejčastějším druhem inkontinence, kterým trpí až polovina pacientů, je stresová inkontinence. Nechtěný úniku moči nastává během námahy, jako kašlání, kýchání nebo zvedání břemene. Málo známým faktem je, že lehká forma inkontinence se mnohdy objevuje i u velmi mladých lidí, například vrcholových sportovců, kteří nadměrně zatěžují svaly pánevního dna, či žen v těhotenství či po porodu,“ říká urogynekolog MUDr. Lukáš Horčička, vedoucí lékař Urogynekologické ambulance GONA v Praze.
Dobrou zprávou však je, že inkontinenci je možné správně zvoleným postupem zmírnit. Prvním krokem při potížích s únikem moči tak musí být především zjištění příčiny a následná efektivní léčba. Proto je nutné navštívit odborníka (například obvodní lékař, urolog, gynekolog), který určí nejlepší způsob léčby a poradí i vhodné cvičení a pomůcky.
„Pokud se únik moči včas diagnostikuje, lze jej vhodnými aktivitami a zdravou životosprávou do značné míry upravit,“ říká rehabilitační lékařka MUDr. Jana Vlková, která se specializuje na pomoc pacientům trpícím stresovou inkontinencí. „Správné a pravidelné provádění posilování svalů pánevního dna může výrazně pomoci snížit výskyt inkontinence. Velmi však záleží na silné vůli a odhodlání pacienta, jelikož změny je možné pozorovat až po několika týdnech pravidelného cvičení.“
Nebojte se o svém problému mluvit
Přístup veřejnosti k tématu inkontinence se společnost HARTMANN – RICO snaží změnit nejen celou řadou aktivit, ale také prostřednictvím nové kampaně, jejíž tváří je zakladatelka nadace Krása pomoci, topmodelka a Miss World 2006 Taťána Kuchařová. Společně pomáhají bořit tabu a informují širokou veřejnost o řešeních a pomůckách, které jim mohou do značné míry usnadnit život.

„Již dlouhodobě se angažuji v projektech, které nejsou jenom o fyzičnu, ale mají také hlubší význam. I proto jsem se zapojila do kampaně společnosti HARTMANN – RICO. V nadcházejících třech letech budeme upozorňovat na aktuální zdravotnická témata a já věřím, že se nám podaří prolomit tabu a pomoci lidem v tom, aby se za své zdravotní problémy nestyděli a nebáli se je řešit. Mám také radost z našeho partnerství HARTMANN s mojí nadací Krása pomoci, která již osmým rokem pomáhá nemocným a osamělým seniorům,“ hodnotí spolupráci Miss World 2006 Taťána Kuchařová.

Věra Husáková, Marketing and Sales Manager ze společnosti HARTMANN – RICO, k tomu dodává: „Inkontinence postihuje stále větší procento lidí a je třeba o ní otevřeně mluvit. Snažíme se proto motivovat veřejnost k tomu, aby se nebála o svých problémech mluvit s lékaři. Pokud se však lidé zatím necítí na to, aby si o svém trápení promluvili s někým dalším, poslouží jim jako první pomoc stránka www.moliklub.cz, kde se dozvědí všechny potřebné informace, naleznou zde rady lékařů a mohou si zažádat i o bezplatné zaslání vzorků absorpčních pomůcek Moli.“
Pacientky otevřeně o inkontinenci
O své příběhy se s námi podělily také dvě ženy, které inkontinencí trpí již několik let:
Marcela Pechová (46)
Jmenuji se Marcela, je mi 46 let. Před 5 lety jsem musela z důvodu častého a silného menstruačního krvácení a cyst na vaječníkách podstoupit hysterektomii. Po operaci a určité době hojení, které probíhalo bez větších potíží, mě překvapily následky této operace. Kromě předčasné menopauzy přišla i inkontinence, se kterou jsem nepočítala. Lékař mi sdělil, že mě i přes perfektně provedenou operaci potkal pokles pánevního dna a že je to velice častý jev. Proto mi doporučil cvičení na jeho posílení. Vyzbrojena letáčkem jsem se snažila, až ze mě pot lil, ale mé obtíže to pouze zmírnilo. Mé „úniky“ nejsou neustálé, ani moc silné, přesto jsou obtěžující a přicházejí v tu nejméně vhodnou chvíli. Při tanci, při dlouhém sezení v kině či divadle, při dlouhé procházce, při nachlazení, či náhlém zakašlání nebo smíchu. S manželem občas pořádáme několikakilometrové túry, často jezdíme na motorce, při čemž se tyto problémy objevují výrazněji. Obtíže jsou vyvolávány jak stavem po operaci, tak i psychikou, např. strachem z toho, kde najdu toaletu. Hodně mi pomáhá a i uklidňuje používání vložek MoliMed. Dostala jsem vzorek, který jsem vyzkoušela a už jsem u této značky zůstala. Vložky si kupuji každý měsíc sama, zatím mi je žádný lékař na předpis na pomůcky nenabídl. Používám vložky MoliMed Midi a Maxi pro běžný den, MoliForm Normal (jen pro doma v případě silného nachlazení) a MoliMed Micro pro společenské události (kino, divadlo, návštěva, ples). MoliMed vložky mi vyhovovaly hned napoprvé, takže jsem ani neměla potřebu zkoušet jiné značky. Mé potíže sice nevyléčí, ale pomáhají mi být si jistější a dělat věci, které mám ráda.
Petra Rychecká (38)
Když mi od MoliMedu přišla zpráva, ať se podělím o svůj příběh, váhala jsem, přeci jen je to velmi osobní… Ale na druhou stranu, je nás čím dál víc, tak proč ne. I já se ráda podělím o svůj příběh, ale myslím, že bude velice podobný mnoha jiným. Když jsem byla v pubertě, říkala jsem si, se mě toto téma nikdy týkat nemůže. Moje mamka neustále na poslední chvíli dobíhala na záchod a já nevěřila, že to může být tak strašné. Už věřím, nic příjemného to není. Teď je mi 38 a problémy mám již 8 let. Synům je 16 a 10 let, takže těhotenství je pravděpodobně nezpůsobilo. Před osmi lety jsem však uklouzla na schodech, když jsem nesla syna do postýlky. Byl ještě kojený, do 2,5 roku. Schody máme dřevěné, mě uklouzla noha a už to bylo. Synovi se nic nestalo, ale já skončila v nemocnici s naraženou páteří na čtyřech místech, včetně kříže a kostrče. Na rentgenu nenašli nic a poslali mě domů. Ještě jsem kojila, takže žádné prášky. Následně jsem ale zjistila, že mám po spánku lehce zavlhlé kalhotky a začala nosit intimky. Postupně se to zhoršovalo a já už nemohla ani zakašlat. Vzhledem k tomu, že jsem astmatička, je to opravdu těžké, nekašlat :-). Po několika letech opakujících se bolestí zjistili na CT, že mám v místě kříže výhřez plotének do páteře 8 mm, a opakující se zánět SI kloubků. Do toho prodělaná urosepse a je dokonáno. Bez vložky si nezakašlu, některé pohyby – například zakopnutí
a jiné jsou také rizikové. Prý se jedná o lehkou až střední inkontinenci. Díky členství jsem měla možnost vyzkoušet vložky MoliMed a jsou velice pohodlné. Pomalu ani nevíte, že je máte a cítíte se mnohem lépe. I když žena se nikdy nemůže s vložkou cítit úplně dobře, přeci jen je to do jisté míry omezující. Ale díky kvalitním přípravkům se rozhodně můžete cítit lépe. Nyní jsem od 1. 3. 2016 nemocná. Napřed recidiva astmatu – kašel takový, že se počůráte při každém zakašlání, poté se to zvrhlo v problémy s plícemi a dodnes jsem kašlat nepřestala. Takže každý den spotřebuji asi
3 vložky. Skoro žádná činnost se bez učůrnutí neobejde. Doufám ale, že se to snad někdy zlepší. Snad můj příběh pomůže dalším lidem, aby zjistili, že v tom opravdu nejsou sami. Je nás totiž bohužel čím dál tím víc.