Koluje nám v těle a dává mu život – krev. Čtyři až šest litrů proudící krve v našem oběhu pomáhá přenášet dýchací plyny – kyslík a oxid uhličitý, ale i důležité živiny, vitamíny, hormony nebo enzymy. I ona se ale může potýkat s řadou nemocí, které znesnadňují její nenahraditelnou úlohu v našem životě. Seznamte se s příběhem krve, která si zaslouží náš obdiv i péči.
Krev si svůj zájem vydobyla už v 16. století, přesto řada z nás neví, za co vděčí této životodárné tkáni, která každou vteřinu našeho života neslyšně proudí krevním oběhem. „Krev je velmi složitý systém, jehož fungování jako celku i jednotlivých částí se věnuje specializovaný obor hematologie. Odborníci v hematologických centrech se potom cíleně zaměřují na diagnostiku a léčbu rozličných krevních onemocnění,“ říká prof. MUDr. Petr Cetkovský, Ph.D., MBA, ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze.
Tekutina mnoha funkcí
Oběhová soustava člověka je rozdělena na velký (tělní) a malý (plicní) krevní oběh. Krev proudící cévami přináší kyslík a živiny k orgánům a tkáním a současně odvádí oxid uhličitý. Rovněž po těle rozvádí hormony, pracuje na naší termoregulaci a udržuje chemickou rovnováhu. Ačkoliv se může zdát, že máme krve víc než dost, v lidském těle se vyskytuje pouhých čtyři až šest litrů. Rodíme se dokonce pouze s jedním šálkem krve.
Krev a její složky – „neviditelné“, a přesto nepostradatelné
Základními stavebními kameny krve jsou krevní plazma a krevní elementy. Krevní plazma představuje 55 % krve v našem těle a z 90 % ji tvoří voda. Její součástí jsou ale také další organické (bílkoviny, …) a anorganické (sodík, draslík, vápník, …) látky. Mezi krevní elementy patří červené a bílé krvinky a krevní destičky, všechny se u dospělého člověka tvoří v kostní dřeni při procesu krvetvorby.
Červené krvinky (erytrocyty) sehrávají hlavní roli při dýchaní a výměně plynů. S nedostatkem kyslíku a při pocení jejich počet roste a muži jich v jednom centimetru čtverečním mají dokonce o něco více než ženy. Bílé krvinky (leukocyty) přispívají k funkci imunitního systému člověka. Jejich množství kolísá v závislosti na ohrožení organismu infekcemi. Dokáží se vypořádat s viry, bakteriemi a různými jinými patogeny, ale i nádorovými buňkami a nonstop tak bojují za naše zdraví.
Nedílnou součástí krve jsou také krevní destičky (trombocyty), kterým vděčíme za správnou srážlivost krve. Když dojde na hledání náplasti, v naší krvi už v tu chvíli dávno pracují krevní destičky, které se v místě poranění shromáždí, aby zastavily krvácení a současně pomohly zabránit vzniku zánětu.
Aby nám krev mohla dobře sloužit
I krev se bohužel může potýkat s řadou onemocnění. Pro její řádnou funkci je mimo jiné stěžejní i správné množství krevních elementů, a to takové, aby krev netekla ani příliš rychle (např. nedostatek krevních destiček – imunitní trombocytopenie, esenciální trombocytopenie), ani příliš pomalu (např. zvýšený počet červených krvinek – pravá polycytémie, polyglobulie).
„Lidé běžně hematologii nenavštěvují, proto je důležité, aby využívali pravidelných preventivních prohlídek u praktického lékaře, který pečuje o jejich celostní zdraví a v případě podezření může pacienta předat k nám na oddělení,“ říká prof. MUDr. Cetkovský, Ph.D., MBA.
Nárok na pravidelnou preventivní prohlídku u praktického lékaře má každý z nás jednou za dva roky. Využívejte ho! „Pravidelné preventivní prohlídky jsou velmi důležité; dávají praktickému lékaři příležitost komplexně zhodnotit stav pacienta a působit na něj ve smyslu péče o zdraví. Umožňují zachytit i příznaky hematologických onemocnění, odhalit je rozborem krve a pacienta následně předat do péče hematologů,“ dodává doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., praktický lékař, Ordinace Karlín, vedoucí Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK v Praze.
„U osob léčených pro hypertenzi, tedy pro zvýšený krevní tlak (dle výzkumu z roku 2007/2008 se jedná o 35 % české populace ve věku 25–64 let), se navíc doporučuje jednou ročně provést krevní odběry včetně kontroly krevního obrazu i vyšetření moče. To umožní lékaři odhalit i jiné případné nesrovnalosti (patologické abnormality),“ doplňuje MUDr. Igor Karen, praktický lékař, Benátky nad Jizerou.
