Podle průzkumu si dovolenou během letošního léta vybere 85 procent Čechů. Ne všichni se ale domů vrátí spokojení. Špinavý pokoj, jiný než slíbený hotel nebo špatná strava – to jsou věci, které Češi po návratu z dovolené nejčastěji reklamují.
K nejčastěji reklamovaným destinacím patří Řecko, Turecko a Tunisko. Právě Řecko patří k nejnavštěvovanějším zemím. Tuzemskou dovolenou plánuje 41 procent lidí, ani ta ale není sázkou na jistotu. Co dělat, když se vysněná dovolená promění v noční můru?
„Základem je dostatečné prostudování smlouvy včetně všech smluvních podmínek. Smlouva o zájezdu by měla obsahovat všechny podstatné informace týkající se zájezdu, tedy to, co od zájezdu bude zákazník očekávat. Není určitě od věci zjistit si od cestovní kanceláře veškeré podrobnosti týkající se zájezdu, například zda je hotelový pokoj s výhledem na moře nebo informace o stravování, a následně dbát na to, aby tyto požadavky smlouva o zájezdu obsahovala. V případě, že by tomu tak nebylo, bude pro zákazníka velice obtížné dovolávat se splnění požadavků, případně zájezd následně reklamovat,“ upozornil Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
Pokud zákazník zjistí hned po příjezdu, že není něco v pořádku, nevyplácí se se stížnostmi otálet. Situaci je vhodné řešit ihned. „V prvním okamžiku by se měl člověk obrátit na delegáta cestovní kanceláře a trvat na zjednání nápravy. V mnoha případech je možné situaci vyřešit na místě. Pokud navzdory stížnostem nedojde k odstranění vad, může klient cestovní kanceláře nápravu zjednat sám, například přestěhováním se na vlastní náklady do jiného hotelu stejné úrovně nebo zajištěním vlastního stravování. Následně může po cestovní kanceláři žádat náhradu vynaložených nákladů. V případě pozdější reklamace je třeba písemnou reklamaci doplnit reklamačním protokolem z místa pobytu podepsaným delegátem cestovní kanceláře, cestovní smlouvou a důkazy, kterými bude možné vady zájezdu prokázat,“ popsal Jiří Hartmann.
Po návratu z dovolené až 24 procent Čechů reklamuje jiný než slíbený hotel. Peníze zpět lze ale požadovat i za nekvalitní stravu. Na tu si stěžuje kolem 15 procent Čechů, reklamaci mohou uplatnit i kvůli jednotvárnosti pokrmů. „Zákazník může reklamovat i poskytované stravování například z důvodu nedostatečné hygieny, zdravotně závadných potravin, nebo dokonce z důvodu, že je strava jednotvárná.
Aby mohl zákazník po návratu z dovolené úspěšně reklamovat vady zájezdu, je třeba opatřit si dostatečné důkazy, kterými bude možné vady zájezdu prokázat. V první řadě je vhodné sepsat s delegátem cestovní kanceláře protokol o vadách zájezdu. Dále je vhodné opatřit si fotografie všech nedostatků, které hodlá zákazník reklamovat. Pokud jde o vady, které nelze zdokumentovat, například hluk nebo zápach, může se zákazník obrátit na ostatní zákazníky cestovní kanceláře, kteří mu tyto skutečnosti dosvědčí. Zájezd je možné reklamovat nejpozději do jednoho měsíce od jeho skončení,“ upozornil Jiří Hartmann.
Cestovní kanceláře zpravidla reklamace řeší slevou. Pokud chce zákazník peníze zpět, ve většině případů dochází na soudní řízení. „Reklamace musí být cestovní kanceláří vyřízena bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů. To platí i v případě, pokud nebyla uplatněna přímo u cestovní kanceláře, která zájezd pořádala, ale jen u cestovní agentury organizující zájezd. V případě, že cestovní kancelář nevyřídí reklamaci v zákonné lhůtě 30 dnů, a není ani pravděpodobné, že by reklamaci vyřídila, nezbývá zákazníkovi cestovní kanceláře než se obrátit se svým nárokem na věcně a místně příslušný soud,“ popsal Jiří Hartmann.
Vedle nedodržení podmínek ze strany cestovní kanceláře umí dovolenou také zkomplikovat například nechtěně rozbité okno hotelového pokoje. To může pořádně nabourat rozpočet. Proto se před odjezdem vyplatí sjednat si cestovní pojištění. Bez něj vyráží na dovolenou už jen 14 procent Čechů. K největším počtům pojistných událostí dochází v Egyptě, Řecku a Turecku. „Každé kvalitní cestovní pojištění již zpravidla obsahuje pojištění za škodu na majetku a zdraví druhých. V případě, že na dovolené způsobí například dítě škodu někomu jinému, lze jedině doporučit vždy událost důkladně zdokumentovat, aby se předešlo nepřiměřeným nárokům poškozeného. Uplatnění nároku na náhradu škody je vždy na poškozeném,“ uvedl Jiří Hartmann.