Některé vady samy po čase zmizí, s jinými je třeba navštívit očního lékaře. A čím dřív, tím lépe.
V jednom roce jsou děti oproti dospělým schopny zaostřit jen na 30 procent. Zrak se vyvíjí až do sedmi let. „U malých dětí patří mezi nejčastější oční vady šilhání, dalekozrakost, tupozrakost, krátkozrakost a astigmatismus. Určitý stupeň dalekozrakosti se vyskytuje téměř u všech novorozenců, ale postupem věku většinou vymizí. Občas se může stát, že jedno oko krátce zašilhá, ale zhruba do jednoho roku je občasné šilhání normální. Do čtyř let je dítě s oční vadou nebo dítě, které začne šilhat, nejvíce ohroženo tupozrakostí. U malých dětí se také často objevují záněty spojené s nedostatečnou průchodností slzných kanálků,“ popsal Pavel Stodůlka, primář oční kliniky Gemini.
U dítěte by měl problémy se zrakem odhalit už pediatr. Pokud se ale rodičům zdá, že má jejich dítě problém například se sledováním různých předmětů, neměli by otálet, neboť je třeba vyrazit k očnímu lékaři. „Příznaků, jak rozpoznat oční vadu u dítěte, je mnoho. Patří k nim například občasné šilhání, nepřirozený sklon hlavy – dítě tak může vyrovnávat určitý typ šilhání, pravidelné přivírání jednoho oka, světloplachost nebo nulová reakce na světlo. Rozpoznat oční vadu je možné i podle odlišností přímo v oku. Varováním by měla být bělavá či žlutě zářící zornice, velká nehybná zornice při dopadu světla, zvláštní odlesky v zornici nebo viditelné kmitavé pohyby očí a bloudivé pohyby očí. K dalším signálům patří časté mnutí očí, nezájem o drobné detaily na obrázcích, snaha sedět co nejblíže televizi, špatná lokalizace předmětů, kvůli níž dítě sahá mimo nabízené předměty, mhouření očí, častější zakopávání, pády nebo nárazy do nábytku. U větších dětí by pak mělo na případnou oční vadu rodiče upozornit psaní velmi blízko podložce nebo časté bolesti hlavy,“ popsal Pavel Stodůlka.
S přibývajícím věkem se oční vady prohlubují a objevují se nové. Oči rostou a mění se až do 18 let. „V tomto věku je běžná dalekozrakost, tupozrakost čí astigmatismus. Nově se může rozvíjet krátkozrakost, běžnější jsou záněty očí a vady vzniklé následkem úrazu. Po 40. roce začíná presbyopie – zhoršené vidění při čtení a z toho plynoucí potřeba brýlí na čtení. V tomto věku by lidé měli dbát na pravidelné návštěvy očního lékaře kvůli možnému vzniku zeleného zákalu. Po padesátce se častěji objevuje šedý zákal a zároveň se zvyšuje možnost rozvoje zeleného zákalu,“ řekl Pavel Stodůlka.
Oční lékaři v Česku provedou ročně kolem pěti milionů vyšetření a zhruba dvě třetiny populace potřebují nějakou korekční pomůcku. Většina Čechů ale dorazí do ordinace očního lékaře, až když už nějaký problém se zrakem má a vada je rozvinutá. „Dospělí navštěvují očního lékaře velmi sporadicky. Po 40. roce věku by měli lidé docházet na oční vyšetření pravidelně jednou ročně. Oční lékař tak může včas zachytit například vznikající zelený zákal. Samozřejmě při akutních stavech, jako je zhoršené vidění, zánět oka nebo úraz, by měli pacienti vyhledat očního lékaře co nejdříve,“ doporučil Pavel Stodůlka.
Brýle nosí kolem šesti milionů Čechů a podle statistik potřebuje téměř každý člověk ve věku nad 40 let brýle na čtení. Výjimkou nejsou ani děti, které se bez brýlí neobejdou, s kontaktními čočkami by ale měly počkat. „S kontaktními čočkami je vhodné začít co nejpozději a určitě není dobré je v nižším věku nosit celodenně nebo s nimi spát. Výběr kontaktních čoček by měl vždy patřit do rukou lékaře či optika. Rozhodně není vhodné vybírat kontaktní čočky bez vyšetření například na internetu. Taktéž laserovou operaci ke korekci oční vady je vhodné podstoupit nejdříve po 18. roce věku a také v době, kdy je již vada stabilizovaná,“ dodal Pavel Stodůlka.