Spálená kůže totiž může představovat větší riziko, než se na první pohled jeví. Nejde jen o zarudlou bolestivou kůži, která vypadá neesteticky, ale spálení nese i výraznější zdravotní rizika. Jedním z nich je zvýšená možnost vzniku rakoviny kůže. Seznamte se proto s radami, jak spálení předejít – riskovat se totiž nevyplácí. Zjistěte, že i dovolenou v tropických destinacích lze prožít bez spálenin. Stačí jen nepodcenit péči a užívat si tak zaslouženého odpočinku.
Celý rok se těšíme na dovolenou, ať už u nás v ČR nebo v zahraničí, a pak mnohdy přeženeme první slunění a po zbytek dovolené se jen trápíme se spáleninami, řešíme čím se ještě ošetřit, abychom se zbavili bolesti, a slunci se prakticky vyhýbáme. Dovolená sice nabízí celou řadu jiných zážitků a zábavných aspektů, ale co naplat, popáleniny od slunce k nepohodě vždycky trochu přispějí.
Navíc popáleniny od slunce rozhodně nejsou banalita, nad kterou lze mávnout rukou. Řada z nás totiž před dovolenou řeší nejrůznější druhy očkování, vozí si s sebou léky proti bolesti i proti zažívacím problém, ale na péči o kůži trochu zapomíná. Přitom nedostatečná péče o kůži může způsobit zcela zásadní problémy. „Každé spálení na slunci významně zvyšuje pravděpodobnost pozdějšího vzniku rakoviny kůže. Proto by lidé neměli podceňovat pravidelnou aplikaci UV protektivních přípravků s dostatečným ochranným faktorem a následné ošetření kůže po slunění,“ vysvětluje MUDr. Michal Krupka.

Nejčastější chyby v ochraně před sluncem
To, že je třeba se při pobytu na slunci důkladně namazat a ošetřit vhodným přípravek víme asi všichni. Trochu jiná už je ale praxe, což můžeme v létě běžně zaznamenat.
Chyba č. 1 – pozdní aplikace ochranných přípravků
Jednou z největších chyb je to, že se lidé mažou krémem až při pobytu na slunci, někdy dokonce až v okamžiku, kdy cítí, že je „sluníčko začíná nějak moc pálit“. Samozřejmě i pozdní namazání ochranným krémem je žádoucí, ale většinou už člověk bez následků nezůstane. Správně by se člověk měl vždy ošetřit ochranným přípravkem ještě před tím, než vyjde na slunce. Ideálně alespoň 5 minut předem, aby měla kůže možnost krém absorbovat.
Chyba č. 2 – aplikace ochranných přípravků jen na odhalená místa
Další velmi častou chybou, kterou lidé při opakovaní dělají je to, že se ošetří jen na místech, která jsou odhalená. Neuvědomují si často, že oblečení, zejména plavky nebo šortky, se po určité době mohou posunout a vznikají tak nepříjemné spáleniny, ačkoli na péči o kůži nezapomněli. Vhodné je samozřejmě mazání celého těla, nebo minimálně partií u okrajů oblečení.
Chyba č. 3 – použití nevhodných přípravků
Dalším důvodem, proč ke spálení dojde, i když jsme kůži ošetřili, je volba nevhodného přípravku. Mnohdy nesledujeme expiraci přípravku a říkáme si, že na 3 dovolené nám určitě vystačí. Kapacitně možná ano, nikoli však dobou spotřeby. Data spotřeby nejsou na přípravcích uváděna náhodou a šetřit na vlastním zdraví a ošetření kůže se v žádném případě nevyplatí.
Dalším problémem může být i volba nevhodného přípravku, většinou s nízkým ochranným faktorem. Na slunění, a to i v našich zeměpisných šířkách, je vhodný ochranný faktor 20 – 30. Člověk by také neměl podléhat reklamám, ale aktivně se zajímat o vhodné přípravky a vybírat spíše v lékárnách než v drogeriích. V první řadě by nás mělo zajímat, zda je přípravek dermatologicky testován a jestli se hodí i na citlivou kůži. Dobrou službu nám udělají takzvané bariérové krémy. Ty totiž na kůži vytvoří ochrannou bariéru a dokážou omezit i nežádoucí působení UV světla (např. 2Derm Reha Special).
Chyba č. 4 – dlouhý pobyt ve vodě
I když je řada krémů, určených pro opalování a ochranu před slunečnými paprsky, voděodolná, příliš dlouhému pobytu ve vodě také neodolají. Většinou po plavání delším než 30 minut je nutné namazat se přípravky znovu. Jinak se opět vystavujeme riziku popálení kůže.

První pomoc při popálení
Pokud i přes to všechno k popálení kůže dojde, je nutné se řídit několika radami.
Rada č. 1 – neprodlužovat pobyt na slunci
Pokud zaznamenáme, že naše kůže je spálená, je žádoucí okamžitě ukončit opalování. Zcela mylná je představa, že když si popálené místo namažeme vrstvou přípravku, můžeme v pobytu na slunci pokračovat. Takto bychom popálení ještě zhoršili a zbytečně riskovali jednak delší hojení, bolesti, ale i možné pozdější zdravotní problémy.
Rada č. 2 – nepoužívat přípravek, který mi nepomohl
Máme-li pocit, že jsme měli kůži skutečně důkladně ošetřenou, a přesto jsme se spálili je vhodné přípravek už nepoužívat. Není třeba zbytečně riskovat a zkoušet, jestli další dny přípravek zafunguje a jestli jsme se jen někde špatně namazali.
Rada č. 3 – vyhýbat se přímému slunci
V nejbližších dnech je také doporučeno vyhýbat se přímému slunci. Tedy nepobývat venku na slunci v době od 11 do 14 hodin, kdy má slunce největší sílu. Pokud si i tak nechceme nechat slunění ujít, zejména pokud jsme u moře, je vhodné nevyskytovat na slunci dlouho a dobu opalování střídat s procházkami a pobytem v moři. Déle na slunci můžeme být až v odpoledních hodinách, kdy jeho síla není taková jako během poledne.
Rada č. 4 – používat přípravky pro akutní stavy poškozené kůže
Aby se naše kůže co nejdříve dostala opět do původního stavu, musíme se o ní postarat, zejména pokud dojde k silnějšímu spálení. Volit bychom měli přípravky, které zaručují účinnou a rychlou rehabilitaci. Vhodné jsou také ty, které se starají o kůži v akutních stavech poškození, dokážou upravit povrch kůže a zajistit její rehabilitaci (např. 2Derm Reha Special).
„U akutního poškození kůže vlivem UV záření je vhodné pro rychlou podporu hojení použít speciální bariérové krémy, které pomohou rychle obnovit ochrannou funkci kůže, zabraňují ztrátám vody a výrazně snižují citlivost poškozené kůže, která při spálení bolestivě reaguje na jakýkoli dotek nebo i pouhé oblékání,“ vysvětluje MUDr. Michal Krupka.

Proč si dávat pozor na slunci?
1) snížení rizika rakoviny kůže (výskyt rakoviny kůže každým rokem stoupá)
2) zabránění zbytečným kožním problémům a následné nejednotné pigmentace kůže
3) předcházení bolestivých stavů, které se spálením souvisí
4) možnost užívat si volna a „nehlídat“ kolikrát je třeba o poškozenou kůži pečovat
5) zabránění riziku zanesení případné infekce do kůže (zejména v exotických zemích s jinými hygienickými podmínkami a mikroflórou, než na jakou jsme adaptováni)