Brýle nosí kolem šesti milionů Čechů a podle statistik potřebuje téměř každý člověk ve věku nad 40 let brýle na čtení. Pravidelně přitom očního lékaře navštěvuje zlomek lidí. Výjimkou naopak nejsou ti, kteří si bez předchozího vyšetření brýle opatří v drogerii nebo u benzinové pumpy.
Oční lékaři provedou ročně kolem pěti milionů vyšetření a zhruba dvě třetiny populace potřebují nějakou korekční pomůcku. Nejčastějším onemocněním zraku je takzvaná vetchozrakost, při které člověk postupně ztrácí schopnost zaostřovat vidění do blízka, což se projevuje především při čtení. „Zhoršování zraku doprovází několik signálů, například bolesti hlavy, pocit neostrého, zamlženého vidění, bolesti očí, jejich slzení nebo pálení. Pokud na sobě člověk začne takové příznaky pociťovat, měl by urychleně navštívit očního lékaře. Včasné odhalení oční vady je totiž pro její následnou léčbu velmi podstatné,“ upozorňuje Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Většina Čechů ale dorazí do ordinace očního lékaře, až když už nějaký problém se zrakem má a vada je rozvinutá. Výjimkou ale nejsou ani lidé, kteří se rozhodnou začínající problémy se zrakem řešit sami a bez jakéhokoli odborného doporučení si brýle pořídí v nespecializované prodejně. „Dlouhodobé nošení brýlí koupených v drogerii nebo u benzinové pumpy může jejich nositeli zrak poškodit. Takové brýle se dají použít jen na krátkodobé přečtení například etikety v obchodě, ale na dlouhodobé čtení by se rozhodně používat neměly. Nejsou přesně nastavené na oči konkrétního člověka a mohou spíše uškodit než pomoci,“ zdůraznila Michaela Netuková, lékařka oční kliniky Gemini.
Podle Společenstva českých optiků a optometristů klesá počet dětí, které nosí brýle. Není to však tím, že by se zrak dětí zlepšoval, naopak. Důvodem je zrušení povinných návštěv očních lékařů, a proto se oční vady, které dříve lékaři odhalili už v dětství, objeví až v době dospívání. „Nenošení brýlí může dětem způsobit tupozrakost, tedy slabost oka. Preventivně by měl každý chodit k očnímu lékaři alespoň jednou za dva roky. Oftalmolog totiž dokáže odhalit oční vady, které na sobě pacient ještě ani nemusí pociťovat. Navíc může zjistit i onemocnění, která nemají se zrakem mnoho společného – nejčastěji je to cukrovka. Výjimečněji nález na duhovce nebo sítnici může ukazovat na zánět kloubů nebo závažnou infekci, třeba AIDS, tuberkulózu nebo i syfilis,“ uvedl Pavel Stodůlka.
Člověk získává až 80 % informací prostřednictvím zraku. Když už zrak neslouží, jak by měl, sáhne většina lidí po kompenzačních pomůckách v podobě brýlí nebo kontaktních čoček. Jejich nošení však s sebou nese řadu nevýhod. „Pokud pacient nosí brýle do dálky, musí je nosit neustále. Mohou mu klouzat nebo otlačovat kořen nosu, což je po čase velice nepříjemné. Nositel kontaktních čoček musí být velice precizní na hygienu, aby nedostal zánět oka. Někteří lidé také nezvládnou aplikaci kontaktních čoček. Navíc dlouhodobým nošením čoček oko trpí a vytvářejí se na něm patologické cévy, které mohou zhoršovat vidění a způsobit nesnášenlivost čoček,“ vysvětlila Michaela Netuková.
Jen malá část lidí řeší problémy se zrakem operací. Ta je přitom nejefektivnějším a nejekonomičtějším řešením. „Například laserová operace oka stojí přibližně od 15 tisíc korun výše, implantace trifokální čočky od 25 tisíc. Je třeba si uvědomit, že jde o jednorázovou investici. Čočka zůstává v oku nadosmrti a slouží pacientovi po zbytek života. Naopak za kontaktní čočky či brýle lidé utratí tisíce každý rok,“ řekl Pavel Stodůlka.
