Když se řekne slovo sauna, každému se automaticky vybaví Finsko. A funguje to i opačně: řada Čechů si jako něco typického pro Finsko vedle špičkových hokejistů či nádherných jezer představí právě saunu. A není divu. Ve Finsku připadá na 5,3 milionu obyvatel zhruba 1,7 milionů saun.
Prvopočátky saun ve Finsku se datují až do doby kamenné, jak o tom svědčí archeologické vykopávky z finského Honkilahti. O rozvoj saunovací kultury a rozvoj saunování jako součásti finských národních tradic se dokonce od roku 1937 stará kulturní asociace The Finnish Sauna Society (http://www.sauna.fi/in-english/), která má dnes na 4200 členů.
Saunování v Čechách
Historie saunování v Čechách není tak dlouhá jako ve Finsku, kde je doslova národní tradicí a součástí kulturního dědictví. První saunu u nás vybudoval v roce 1936 lékař František Vojta. K většímu rozvoji saunování u nás došlo po druhé světové válce; o jeho přínosu pro fyzické a duševní zdraví se již tehdy pořádaly konference.
Nyní již sauny nejsou pouze součástí veřejných bazénů nebo jiných sportovišť a wellness center. Stále častěji se objevují jako běžná součást rodinných domů a v posledních letech také bytů.
Pryč s nečistotami!
Proč je vlastně sauna zdraví tak prospěšná? Pravidelné saunování posiluje činnost vnitřních orgánů, především srdce. Z těla se vyplavují toxické látky, což velmi uleví ledvinám a játrům, které by je jinak musely zpracovávat. Zároveň se tím posiluje imunitní systém. Různé virózy, chřipky a další nemoci, které na nás útočí několikrát do roka, už to nebudou mít tak jednoduché. Pomocí sauny se dá také vyřešit problém s nespavostí nebo s bolestí kloubů. Zkrátka – o prospěšnosti saunování není pochyb, i když samozřejmě i zde existují omezení a také v jako řadě jiných případů platí „všeho s mírou“.
Pobyt v sauně totiž znamená pro organismus zátěž. A tak by do ní neměli chodit lidé, kteří mají problémy se srdcem nebo krevním oběhem, trpí kožní chorobou, jsou nachlazení a mají teplotu, chřipku nebo angínu. Současně by saunování měl odložit člověk, který je unavený nebo nevyspalý, hladový nebo naopak přejedený. Jednoduše řečeno, měli byste se cítit zcela normálně, být zdraví a v kondici. A je nutné myslet na doplňování tekutin – jak během celého ozdravného procesu v sauně, tak i po něm. Tím máme samozřejmě na mysli nápoje nealkoholické (i když je třeba dodat, že někteří Finové jako zkušení matadoři v saunách čas od času pijí i alkohol…).
Sauna na několik způsobů
Prohřívat své tělo, posilovat imunitu a užívat si následnou fyzickou i psychickou pohodu můžeme v několika druzích saun. Ta klasická finská se totiž od těch, které běžně využíváme v Česku, poněkud liší. Ve finské sauně bývá běžně teplota okolo 90 stupňů Celsia. Jsou v ní většinou umístěna kamna, na nichž se ohřívají kameny. Ty se občas polijí vodou, aby se v prostoru trochu zvlhčil vzduch. U těch Finů, kteří lpí na historické tradici, se ještě na několika místech dá najít původní kouřová sauna. V ní se také topí (nebo spíše topilo) v kamnech, na kterých se ohřívaly kameny. „Kouřová“ sauna je to proto, že kouř zůstával uvnitř. Když byly kameny nahřáté, vnitřek se umyl od sazí a bylo možné začít se saunováním. Finové dnes žertem říkají, že tehdy prostě nikoho nenapadlo zavést komín.
Trochu jiné podmínky panují v saunách běžně užívaných v českém prostředí. Těm se někdy říká suché, nebo také švédské sauny. Zde je vlhkost vzduchu takřka nulová a teplota vzduchu dosahuje zhruba 100 stupňů Celsia. A proč Češi ve svých saunách vzduch trochu nezvlhčují? V podstatě proto, že je vytápějí elektricky (a jak známo, lít vodu na elektrické vytápění je nebezpečné). Jinak se tyto dva druhy saun od sebe již příliš neliší: oba jsou obloženy dřevem a platí pro ně stejná pravidla, pokud jde o zdravotní stav.
V českých bazénech a lázních se často můžeme setkat s parní saunou, lidově nazývanou „pára“. Slovo „sauna“ v tomto případě není úplně správné. „Pára“ totiž funguje jinak. Především je v ní, na rozdíl od sauny, téměř stoprocentní vlhkost. Na druhé straně, teplota se pohybuje „jen“ okolo 40 stupňů Celsia. O klasickém saunování se zde tedy nedá mluvit, neboť se zde řádně neprohřívá celé tělo, ale pouze podkoží. Pobyt v páře působí dobře na pokožku a vlhkost zase pomáhá dýchacímu ústrojí. Účinkům klasické sauny se ale nevyrovná.
Infrasauna jako vhodná varianta do bytů
Pro ty, kdo trpí srdečními nebo cévními chorobami, a proto by do klasické sauny chodit neměli, může znamenat východisko infrasauna (někdy se hovoří také o „infrakabině“). V ní nepanují tak extrémní podmínky: teplota dosahuje maximálně 60 stupňů Celsia a vlhkost se pohybuje mezi 30 a 50 procenty. V infrakabině se také nepraktikuje zahřátí a následné prudké zchlazení organismu. Důkladné prohřátí těla má na starosti infračervené záření, které blahodárně působí na klouby a svaly a také tlumí bolest. Proto se využívá třeba před rehabilitacemi. Na organismus nemá ale žádné dlouhodobější účinky.
Kromě vhodnosti pro lidi s menšími zdravotními problémy má infrasauna ještě několik dalších výhod. Mimo jiné to, že její rozměry jsou oproti klasické sauně menší. Snáze se tedy do bytu vejde, lehce se sem instaluje a snadno se udržuje. A také se rychleji ohřívá – pouze 10 minut, přičemž příprava klasické sauny trvá okolo 1,5 hodiny. Je tedy i méně náročná na energii.
Sauny v Česku v nových bytech
Nyní, díky pokročilým technologiím, si mohou Češi užívat to, co je ve Finsku zcela běžné. Totiž mít vlastní saunu jako součást bytu. Přivést Čechy k saunování se snaží developerská společnost YIT Stavo čerpající z více než 100 let zkušeností své finské mateřské skupiny YIT. „Nové byty v našich projektech jsou charakteristické nejen typicky funkční severskou architekturou s využitím přírodních materiálů, ale právě také infrasaunou přiléhající ke koupelně. Ve všech projektech, které v Praze nyní nabízíme – KOTI Hyacint Modřany, KOTI Braník, Koti Hostivař II, KOTI Troja, KOTI Victoria, je saunou vybavena zhruba jedna čtvrtina bytů,“ říká jednatel a výkonný ředitel YIT Stavo Vladimír Dvořák.
