Visegrádské země stále bojují s nedostatkem žen v technických oborech

V učňovském školství jsou výrazné genderové bariéry na všech úrovních vzdělávání ve všech zemích Visegrádu. V technických (= prestižnějších) oborech dosahuje počet chlapců až 90% všech studujících. Na pracovním trhu v oborech s vyučním listem má tato situace negativní dopad na ženy – potýkají se s nižší zaměstnaností a platy.

Prosazování genderově netypických výběrů povolání u dívek a chlapců může problém částečně vyřešit a ekonomický vývoj zemí v regionu se tak nemusí zpomalovat kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků a pracovnic, především v rychle se rozvíjejících odvětvích jako jsou nové technologie.

K těmto závěrům došel výzkum, který zcela poprvé zkoumal vzdělávací systémy a pracovní trhy ve čtyřech zemích Visegrádu z perspektivy segregace mezi muži a ženami s vyučením.

Experti a expertky z Gender Studies, o.p.s. (CZ), Institutu pro analýzu politik v Budapešti (HU), Koalice Karat (PL) a organizace EsFem (Slovensko) ve výzkumu došli k závěru, že většina chlapců stále volí obory, považované za typicky „mužské“ (opravárenství a řízení strojů a motorů, automobilový průmysl, telekomunikace, stavebnictví atd.), zatímco většina dívek typicky “ženské” obory (ekonomika, administrativa, obchod, služby, zdravotnictví a sociální péče).

Výběr povolání považovaných za typická pro ženy a muže odpovídá očekávaným genderovým rolím, je velmi ovlivněn stereotypy postavení žen a mužů ve společnosti a také rodinnými vzorci chování a jednání.

Přitom chlapcům se částečně daří nalézat cesty do oborů a oblastí genderově neutrálních a smíšených, ale dívkám zcela výjimečně. To vyplývá z vývoje poměru dívek a chlapců v konkrétních oborech – ve srovnání s dobou před deseti lety si v současnosti více chlapců zvolí typické „ženské“ obory, oproti tomu trend výběru oboru u dívek žádných podstatných změn nedoznal.

Mezi nejhorší negativní dopady segregace v oborech s vyučením patří průměrný genderový platový rozdíl, který je větší než průměrný genderový platový rozdíl na celém pracovním trhu, například v Polsku dosahuje až 31% (oproti 17% průměrného GPR). V České republice je to 26% rozdíl platů v neprospěch žen s dosaženým středním vzděláním s výučním listem. Průměrný genderový platový rozdíl v ČR přitom činí 22%.

„Pro dívky je přitom i tak výhodnější se vyučit v nějakém technickém oboru, protože i když budou mít pravděpodobně nižší plat než jejich kolegové na stejné pozici, stále si vydělají více než kdyby se rozhodly pro některou z feminizovaných profesí,“ komentuje Jitka Hausenblasová (Gender Studies, o.p.s.)

Součástí výzkumu jsou i doporučení pro řešení situace. Cílena jsou především na tvůrce a tvůrkyně politik a systémových řešení:

• Zvýšit počet dívek v „chlapeckých“oborech pomocí různých motivačních nástrojů: nabídkou stipendií pro dívky, které se rozhodnou pro tyto obory či zavedením kvót pro počet dívek v těchto oborech.
• Poskytovat podrobné informace o každodenní realitě a praxi v různých oborech tak, aby dívky a chlapci mohli udělat volbu povolání informovaně a vědomě. Nástrojem jsou například mentoringové programy či Girls Days /kariérní dny pro dívky ve firmách/.
• Zprostředkovat dívkám a chlapcům setkání s „role models“ v daných oborech už na základních školách.
• Eliminovat genderově stereotypní utkvělé představy a image jednotlivých profesí například pomocí osvětových kampaní ve spolupráci se zaměstnavateli.

 
FAKTA A DOPORUČENÍ K GENDEROVÉ ROVNOSTI
V RÁMCI STŘEDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ S VÝUČNÍM LISTEM

___________________________________________________________________________
Ve všech zemích Višegrádské čtyřky jsou na pracovním trhu ženy koncentrovány v oblastech služeb, prodeje, vzdělání, administrativy, sociálních služeb a zdravotnictví. Muži převažují v oblastech stavebnictví, průmyslu, telekomunikací, dopravy a strojírenství.

Pro Českou republiku, Maďarsko, Polsko i Slovensko je typická výrazná genderová segregace trhu práce, kdy vybraná zaměstnání vykonávají téměř výhradně muži nebo naopak ženy. V důsledku toho v některých oblastech zcela chybí ženy – například v technických profesích, a v dalších jsou naopak ve výrazné menšině muži – například ve vzdělávání a zdravotnictví.

Genderová segregace má řadu negativních důsledků, zejména pokud jde o platové podmínky a prestiž spjatou s konkrétními povoláními.

Feminizované profese (tedy ty, kde ženy tvoří 70% zaměstnaných a více) jsou ohodnoceny nejnižšími platy. Jsou to například kadeřnice a kosmetičky, servírky, švadleny, pomocné síly ve zdravotnictví a farmacii. Ženy na pozicích, které obvykle zastávají muži (jako například mechaničky, elektrikářky, obchodní zástupkyně a prodejkyně, pracovnice ve strojírenství nebo námořní a letecké dopravě), vydělávají více, než ženy vykonávající „typicky ženská“ povolání.

Jedním z důsledků genderové segregace je platová nerovnost. I když ženy v tradičně mužských povoláních vydělávají výrazně méně než muži ve stejné profesi, jsou tyto pozice pro ženy výhodnější, vzhledem k obecně vyššímu finančnímu ohodnocení oproti „typicky ženským“ povoláním. Volbou „typicky mužských“ povolání totiž ženy mohou výrazně zlepšit svou ekonomickou situaci, ať už díky vyšším příjmům nebo díky lepší zaměstnatelnosti. Zaměstnávání žen v těchto pozicích následně povede ke snížení chudoby způsobené genderovou nerovností a také bude mít pozitivní vliv na současný nedostatek kvalifikované pracovní síly, což brání ekonomickému růstu ve všech zemích V4.

Genderová nerovnost na trhu práce má své kořeny ve vzdělávacím systému, který je prostoupen genderovými stereotypy. To je dobře vidět na úrovni středního vzdělávání s výučním listem, resp. na počtu absolventek technických oborů, například elektrotechniky či stavebnictví, který nedosahuje ani 10%, zatímco v oborech jako zdravotnictví nebo sociální práce tvoří dívky 80% absolventek. I přes narůstající trend, kdy do „typicky ženských“ oborů proniká více chlapců, nelze vypozorovat obdobnou tendenci, pokud jde o průnik dívek do oborů „ typicky mužských“.

Jelikož se nabídka oborů vnímaných jako tradičně mužských a ženských de facto zakládá na stereotypních vzorcích volby povolání, mají dívky ve srovnání s chlapci relativně omezené možnosti výběru oborů po ukončení základní školy. Tato skutečnost je ještě výraznější u oborů s výučním listem a u praktických středních škol, tedy na úrovni vzdělávání, která do velké míry limituje budoucí profesní možnosti absolventů a absolventek, kteří si své povolání prostřednictvím výběru středoškolského vzdělání volí v relativně mladém věku.
Doporučení

Krátkodobý horizont

– zvýšit počet dívek na školách s tradičně vysokým poměrem chlapců (například zavedením stipendií pro dívky, které si zvolí „tradičně mužské“ obory, nebo zavedením kvót pro dívky studující tyto obory)
– přejmenovat studijní obory a učinit je přitažlivějšími tak, aby zaujaly dívky v případě oborů s převahou chlapců a chlapce v případě oborů s převahou dívek
– změnit stereotypní rozdělení školních předmětů a umožnit studentům a studentkám rozvíjet aktivity a schopnosti napříč disciplínami (tak aby chlapci i dívky měli rovnocenný přístup k uměleckým a řemeslným oborům)
– zprostředkovat detailní informace o každodenní náplni jednotlivých profesí, tak aby dívky i chlapci volili studijní obory vědomě a informovaně (např. prostřednictvím mentoringových programů, Girls Days, návštěv na pracovištích)
– představit dívkám a chlapcům vzory už na základních školách (např. prostřednictvím mentoringových programů, Girls Days)
– zajistit financování neziskových organizací a dalších iniciativ podporujících genderovou desegregaci vzdělávání

Dlouhodobý horizont

– integrovat principy genderově citlivého vzdělávání do vzdělávacích plánů, učebnic, vedení škol a kariérního poradenství
– prosadit pou žívání genderově citlivého jazyka a vizualizací pro charakteristiku a popis profesí (např. na webových stránkách škol, v propagačních materiálech)
– eliminovat genderově stereotypní zobrazování profesí (např. prostřednictvím osvětových kampaní nebo spoluprací se zaměstnavateli)
– implementovat kurzy genderově senzitivního vzdělávání do studijních programů učitelství a pedagogiky na vysokých školách
– zajistit dialog s rodiči, školami a pedagogicko-psychologickými poradnami s důrazem na důležitost poučeného a informovaného výběru budoucí profese