Posílení imunity společnosti dokáže odvrátit hrozby

Dr. Petr Beneš Sdělovací tecnika, Ivo Gajdoš ČMA

Skutečnost, že stojíme opravdu na pokraji možné krize, zaznívá zejména v poslední době stále častěji. Globálními riziky se zabývalo už Světové ekonomické fórum, konané v lednu letošního roku v Davosu. Nyní se k aktuálním hrozbám a rizikům vyjádřil i Ing. Ivan Beneš, nezávislý odborník České podnikatelské rady. Ten mimo jiné na konferenci Smart Life promluvil o konečnosti zdrojů, rizicích, která vzbuzují největší starosti i o metodách, jak jim předcházet.
V dnešní, zřejmě nesložitější, době čelíme klimatickým problémům i potížím s konečností zdrojů. Největší rizika tak podle Ing. Ivana Beneše představuje oblast ekonomická, environmentální, technická, sociální a globální. „V současném stavu se prolínají ekonomická a environmentální rizika, bojujeme také s nezaměstnaností, která představuje největší problém pro mladou generaci, dále s kybernetikou a zneužívání dat i selháním globální kooperace,“ sdělil na konferenci.
Existuje však 10 hlavních rizik, která nám dělají největší starosti a na která bychom se měli aktuálně zaměřit a zahájit jejich takzvané uzdravující procesy.
10 základních rizik
Jedním z rizik, kterých je třeba se obávat, je fiskální krize klíčových ekonomik, která by mohla snadno přinést globální dopady. Dalším rizikem je vysoká nezaměstnanost, jež představuje problém především pro mladé lidi. „Největší dopad má nezaměstnanost na mladou generaci, u níž může vyústit ve zvýšení kriminality, zneužití mladých lidí extrémistickými hnutími, a tím může dojít i k sociálním nepokojům,“ vysvětlil Ing. Beneš. Mezi dalšími hlavními riziky uvedl vodní zdroje a soupeření o ně, což je důsledek špatného hospodaření a dále také nepoměr příjmů. „Finanční krize má vždy ve vyspělých ekonomikách největší dopad právě na střední třídu,“ sdělil.
Velké riziko se skrývá také v selhání globálního vládnutí, protože konkurenční zájmy jednotlivých zemí brání hledání společných globálních řešení krizí. Neopomenutelným rizikem je i nedostatečná adaptace na změny klimatu. Snažíme se totiž ovlivňovat zemské klima, což je podle Ivana Beneše nedostatek pokory, místo toho, abychom se pokoušeli adaptovat na jeho změny. Riziko představuje i zvýšený výskyt nepříznivých meteorologických jevů, který má vliv na zemědělství, kdy se musíme podřídit například extrémním suchům. Ovlivňuje tak potravinovou bezpečnost, s čímž přímo souvisí i další riziko, kterým je potravinová krize. Rizika se však nevyhýbají ani ekonomickým a finančním mechanismům, kdy se potýkáme s nedůvěrou v kvalitu aktiv řady bank. Hrozba se skrývá i v politické a sociální nestabilitě. „Důsledky dění na Ukrajině nebo Středním Východě mohou snadno vést ke globálnímu kolapsu i konfliktům,“ vysvětlil Ing. Ivan Beneš.
Dále se ve svém sdělení dále věnoval i nestabilitě multipolárního světa. „Stát upřednostňuje krátkodobé cíle před dlouhodobými, což je dáno i krátkým volebním obdobím vlády. To ale celkově vede k nestabilitě a dopadá na důležitá odvětví, jako je například zdravotní péče nebo urbanistika, u nichž je nutný dlouhodobý rozvoj,“ popsal situaci. Pozornost je třeba věnovat také otázce takzvaného digitální rozpadu. Lze tak totiž snadno dezinformovat a ovlivňovat. „Odhalení sledování elektronické komunikace, kybernetická špionáž a útoky narušují naši důvěru ve spolupráci a tím znemožňují odvrácení těchto hrozeb,“ řekl Ivan Beneš.
Na co je však třeba myslet v první řadě jsou komodity a problém s nimi. „Prudký nárůst cen v komoditách od roku 2000 vymazal všechny poklesy cen z 20. století. Největší aktuální hrozba je ztráta komodit, jako je voda, energie a potraviny, protože je není možné nahradit,“ varoval Ing. Beneš.

Jak hrozby a rizika odvrátit
Aktuální hrozby a rizika jsou skutečně více než závažné, proto je nutné se zaměřit na jejich odvrácení. Základem je posílení takzvaných sebe uzdravujících procesů a imunity, a to napříč jednotlivými sférami. „Je třeba posílit imunitu organizmu i společnosti, tak, aby vedla k místní soběstačnosti a aby například dopravní vzdálenosti ve městech byly nízké,“ řekl Ivan Beneš.
Zároveň by si také společnost měla vzít příklad z přírody a její kruhové ekonomiky. „Vše, co v přírodě zemře, se stává zdrojem, a tento cyklus je nutné dostat i do technického světa,“ uvedl. Podle nezávislého odborníka Beneše totiž technický svět pracuje na principu produkty dále neopravovat a posílat na skládky, čímž je narušena rovnováha a zdroje tak budou postupně docházet.
O organizaci ČESKÁ PODNIKATELSKÁ RADA PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ (CBCSD)
CBCSD je občanské sdružení, v němž se sdružují společnosti i jednotlivci, kteří se snaží vytvořit podmínky pro udržitelnou budoucnost pro podnikání, společnost a životní prostředí. Cílem je zprostředkovávat aktivní roli podnikatelské sféry na udržitelném růstu české společnosti. Dále také připravovat a realizovat podnikové či sektorové programy a projekty místního, regionálního a národního charakteru se zaměřením na propojování cílů udržitelného hospodářského vývoje, zajištění sociálních hodnot a environmentální přijatelnosti. Ve spolupráci se Světovou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj umožňovat přístup k záměrům, novým trendům, programům a jejich výstupům, a případně s nimi propojovat národní programy a projekty.
Snížení energetické náročnosti je krokem k udržitelnému vývoji
Energetická náročnost našich životů i bydlení je zcela zjevná. Budujeme satelitní bydlení za metropolemi a přitom jsme stále nuceni dojíždět do velkých měst. Obdivujeme zeleň v centru měst, ale zároveň si už neuvědomuje, že právě ona zvyšuje energetickou náročnost našich životů. Užíváme techniku, která je vyráběna s cílem plánovaného zastarávání, produkty se nesnažíme opravovat ani recyklovat. Udržitelnost naší budoucnosti z hlediska energetického i environmentálního se tak zdá na hranici možností. Co je tedy prostředkem k energetické udržitelnosti a jakou roli v ní hrají moderní technologie? Právě těmito otázkami se zabývala konference Smart Life, na níž vystoupili odborníci z oblasti energetiky, architektury i nových technologií.
Konference Smart Life, která se uskutečnila v Praze pod záštitou vydavatelství Sdělovací technika a ve spolupráci s Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj (CBCSD), se zabývala především tématem udržitelnosti, budoucím vývojem na poli energetiky a energetickým řešením Smart Grid, neboli inteligentních sítí umožňujících regulaci výroby a spotřeby elektrické energie. Celou konferencí provedl vydavatel Dr. Petr Beneš.
Udržitelnost bydlení
Snaha snižovat energetickou náročnost bydlení a stavět takzvané pasivní domy je v dnešní době trendem i nutností. Právě energeticky nenáročné stavby povedou do budoucna k udržitelnosti. „Někdy nám však ve snaze snižovat energetickou náročnost brání i mentální bariéry nebo dlouhá návratnost opatření,“ sdělil na konferenci Smart Life architekt Petr Štěpánek. Cílem k udržitelnosti bydlení je podle něj implementace nových technologií i environmentální politika vlády, která bohužel mnohdy upřednostňuje krátkodobé cíle před dlouhodobými.
„Energetická náročnost bydlení není jen, to co protopíme, ale i zátěž panelových výstaveb, které jsou energeticky náročné,“ uvedl. Svoji pozornost dále věnoval i satelitům, které vznikají za velkými městy. „Řada obyvatel satelitů dojíždí do Prahy nebo jiných metropolí, čímž energetickou náročnost nesnižuje,“ řekl Ing. arch. Petr Štěpánek. Objasnil i prvek městské zeleně v souvislosti s energetickou zátěží. „Města by měla směřovat k vytváření krátkých vzdáleností, přes které budou lidé motivováni chodit, protože se budou cítit bezpečně. Ideálně by snahy měst měly vést ke vzniku obchodních pasáží,“ vysvětlil. A právě zeleň v centru měst je podle architekta prvkem, který do nich z energetického hlediska nepatří. Prodlužují se tak jednak vzdálenosti a lidé se při průchodu zelení necítí bezpečně.
Rizika současnosti
Doba, ve které žijeme je rizikovým obdobím, vzhledem k tomu, že se nacházíme před řadou krizí a pohybujeme se na hranici udržitelnosti. Nezávislý odborník České podnikatelské rady, Ivan Beneš vidí největší problémy současnosti v nedostatku zdrojů a nestabilitě multipolárního světa. „Žijeme v době, v níž se potýkáme s klimatickými změnami i nedostatkem zdrojů. Je proto nutná inovace a adaptace, i strategická pružnost,“ uvedl, a navázal tak na Mezinárodní ekonomické fórum, které proběhlo v lednu 2014 v Davosu.
Svoji pozornost dále věnoval i tématu digitálního rozpadu. „Díky digitálnímu rozpadu lze snadno dezinformovat a tak ovlivňovat náš každodenní život. Obáváme se problémů kybernetické špionáže a útoků, což narušuje naši důvěru a tak i znemožňuje případné odvrácení těchto hrozeb,“ vysvětlil Ing. Ivan Beneš. Dále připomněl problém nedostatku zdrojů, kdy zdůraznil, že prudký nárůst cen komodit od roku 2000 vymazal všechny poklesy cen z 20. století. Podstatná je podle něj i obnovitelnost zdrojů. „V přírodě funguje cyklický proces – vše co zemře, se stává zdrojem, a tento cyklus je nutné dostat i do technického světa,“ vysvětlil. Technický svět totiž zatím pracuje s principem jednorázového využívání produktů. Převládají snahy, aby se technická zařízení neopravovala a rovnou putovala na skládky, kdy výrobci vyrábí produkty u nich už je využito plánovaného zastarávání. Vzor je v tomto ohledu třeba brát právě z přírody.
Moderní technologie vedoucí k udržitelnosti
Řešení problémů energetické udržitelnosti i energetiky obecně je nutné za pomoci moderních technologií. Podle Ing. Jiřího Poláka je v energetice nutné zavedení standardů, přičemž řešení vidí v užívání IP protokolu. „I energetika bude mít IP adresu. Zdá se totiž, že je to jediný standard, který vše převálcuje. V budoucnosti například i elektroměr bude mít IP adresu, přes kterou půjdou přečíst údaje o odběrateli,“ vysvětlil.
Konference se dále věnovala novým inteligentním sítím neboli Smart Grid. Zaznělo například, že v energetice se budou v budoucnosti využívat i mobilní technologie, které se už nyní testují. Vše směřuje k tomu, že elektroměry budou mít v sobě zabudovanou SIM kartu, na níž bude nastavený určitý tarif. Díky těmto nástrojům bude možné reportování, odesílání statistik, například kolikrát došlo ke spojení se serverem nebo kolik bylo posláno dat.
Energetická udržitelnost tak bude muset být postavena na propojení energetické nenáročnosti, využití moderních technologií a dostatečném zabezpečení dat.