Maskované onemocnění: do života zasáhne každému pátému

doc. MUDr. Vojtěch Melenovský, CSc.

Závažné onemocnění s nenápadnými příznaky, ale fatálním dopadem na život. Aktuální diagnóza pro 200 tisíc Čechů. To je chronické srdeční selhání, které se rozvíjí postupně, aniž by si člověk připustil problém. Matoucí je, že příznaky nemusí na první pohled se srdcem vůbec souviset. Spousta Čechů je navíc omlouvá věkem. 

Včasná diagnóza je přitom zásadní pro úspěšnou léčbu. Srdeční selhání si připomínáme na Světový den srdce 29. září.

Při chronickém srdečním selhání je srdce zesláblé, nezvládá plnit svou funkci a rozvádět okysličenou krev po těle. V České republice jím trpí více než 200 tisíc lidí, každý rok je diagnostikováno 40 tisíc nových případů a jeho výskyt narůstá. Češi toto onemocnění příliš neznají, rozvine se přitom u jednoho z pěti lidí nad 40 let. Dle prognóz bude v roce 2030 toto číslo o 25 % vyšší. Nejzrádnější vlastností srdečního selhání je jeho nenápadný začátek.

Může přicházet plíživě

Více než tři čtvrtiny Čechů považují za příznaky srdečního selhání bolest na prsou či u srdce, ty jsou však charakteristické pro infarkt. Celkovou únavu, pocit dušnosti zhoršující se vleže a v noci, oteklé kotníky, nohy a břicho, nárůst váhy nebo nechuť k jídlu či častější frekvenci močení už si se srdečním selháním spojí málokdo. Ale právě touto cestou srdce vysílá zprávu, že mu dochází síly a nezvládá zásobovat orgány krví, kyslíkem a živinami.

„Pacienti pro příznaky často hledají jiná odůvodnění, vnímají je odděleně a nepropojí je do jedné diagnózy. Únavu a vyčerpání již při malé zátěži zaměňují za přepracovanost, oteklé kotníky spojují s věkem či s cestováním, dušnost zase s přibíráním na váze nebo astmatem, přitom to jsou hlavní příznaky srdečního selhání,“ dodává doc. MUDr. Vojtěch Melenovský, CSc., vedoucí lékař Oddělení srdečního selhání IKEM v Praze.

Není to věk, je to srdce

Každý třetí člověk na světě spojuje příznaky chronického srdečního selhání s věkem. Češi nejsou výjimkou. Zvýšenou únavu spojuje se stářím 63 % lidí (se srdečním selháním pouze 43 %), způsobovat ji ale může selhávající srdce, které nedokáže přepumpovat dostatek krve a doručit tak dostatek živin do svalů, což se projeví zvýšenou únavou při zátěži. Krev se hromadí především v dolních částech těla a vznikají otoky. Krev se může hromadit také v plicích a vést k dušnosti, nejprve při zatížení, posléze i v klidu. Dušnost se může taktéž objevit v noci a vést k probuzení s nutností posadit se na lůžku, což je charakteristický příznak srdečního selhání. Projevem srdečního selhání je i náhlý nárůst váhy a ztráta chuti k jídlu vlivem zadržené krve v břišní dutině.

Přehlížíme signály těla

Chronické srdeční selhání se rozvíjí postupně a jeho příznaky je možné vypozorovat. „Lidé přichází k lékaři až ve chvíli, kdy je problémy začnou vážně omezovat v běžném životě nebo hůř, když je třeba akutní hospitalizace. Včasné rozpoznání tohoto onemocnění je přitom stěžejní, jedině tak může být nemoc zastavena nebo alespoň kontrolována. Dnešní možnosti léčby umožňují pacientovi žít plnohodnotný život i přes tuto diagnózu,“ doplňuje doc. MUDr. Vojtěch Melenovský, CSc.

Světový den srdce má být dnem, kdy se zajímáme o svá srdce i o srdce svých blízkých. Ruku na srdce, nebuďte slepí k příznakům srdečního selhání. Když není silné vaše srdce, nebudete ani vy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>