Dovolená v exotice znamená i nápor na imunitu

Exotické země nás lákají, protože jsou jiné. Jinak voní, jinak chutnají, žijí v nich jiná zvířata, kvetou tam jiné květiny... Dovolená v takové destinaci je obvykle zárukou dobrého počasí a nevšedních zážitků. Ale aby se opravdu vydařila, je několik věcí, na které je třeba myslet dopředu. 

Pár týdnů před odjezdem na dovolenou intenzivně přemýšlíme, co všechno potřebujeme, co je třeba dokoupit, na co nezapomenout při balení... Píšeme si seznamy, prověřujeme předpovědi počasí, bezpečnostní situaci a to, na co myslíme nejméně, je naše zdraví. Jedeme k moři, a tak si myslíme, že zdraví pomůžeme. Budeme se koupat ve slané vodě a dýchat vzduch obohacený o výpary z moře, takže pomůžeme kůži, dýchání, alergiím. To vše je pravda. Ale co exotické choroby, které na nás v cizině číhají? Jak si s nimi poradíme? A co v případě, že máme oslabenou imunitu, což se nemusí týkat jen dětí nebo seniorů,

ale i lidi vyčerpaných z práce?

Sebeobrana

Posílit sebeobranu organismu se vyplatí ještě před dovolenou. Probiotika či další látky podporující imunitu si ale sbalte i do cestovního zavazadla. „Imunitu můžeme definovat jako schopnost organismu bránit se proti čemukoliv, co by mohlo způsobit poškození zdraví, dokonce i smrt. Je to obranný systém, jehož orgány, tkáně a buňky jsou rozloženy po celém organismu,“ vysvětluje Ing. Adrian Doboly z biotechnologické společnosti Natures. Stačí, aby byla imunita narušena na jednom místě, a nepříjemný efekt se projeví na celém těle.

Jedním ze silných a dobře prozkoumaných podporovatelů obranného systému organismu je beta glukan, který se nachází například v hlívě ústřičné. „Zjednodušeně můžeme říci, že imunitě pomáhá tak, že v těle aktivuje imunitní buňky zvané makrofágy, které pohlcují cizorodé objekty – bakterie a viry zodpovědné za onemocnění – a kromě toho rozpoznávají a ničí poškozené buňky,“ vysvětluje A. Doboly.

Bezpečnost na prvním místě

Dalším způsobem, jak si před dovolenou v exotice posílíme imunitu, je očkování. Není vždy nutné, ale o tom, jaké nemoci aktuálně hrozí v destinaci, do které se chystáte, vědí nejlépe na Klinikách infekčních a tropických nemocí. Spojte se buď se svým lékařem, nebo s některou ze zmíněných specializovaných klinik, které mají vždy díky Světové zdravotnické organizaci (WHO) aktualizované informace o potenciálních hrozbách. Je potřeba tak učinit šest až osm týdnů před cestou.

Základem cestovatelů je očkování proti žloutence A a B

Žloutenkou typu A se člověk může nakazit z držadla v dopravním prostředku či na nákupním vozíku, nebo z bankovek, kterých se předtím dotkl nakažený člověk. Virus na povrchu přežívá až dva týdny. Žloutenka typu B se přenáší krví například při tetování, ale i při zubním ošetření a lékařských zákrocích v zemích s nižší úrovní hygieny. Několik výzkumů dokázalo, že účinek očkování se zvyšuje, pokud současně užíváte beta glukan.

Jehly a repelenty

Ve Středomoří, které pro nás není až tak exotické, ale cestujeme tam nejčastěji, se běžně vyskytují nemoci způsobené viry, tedy již zmíněná žloutenka, ale i bakteriemi, jako jsou meningokok či pneumokok. I proti nim nás ochrání očkování. Lékaři však v těchto oblastech zaznamenali i méně známé nemoci, proti nimž vakcína není – různé typy horeček (středomořská, západonilská, krymsko-konžská hemoragická horečka). Nákazu přenáší hmyz a jediným účinným ochranným prostředkem je repelent. Ten by měli neustále používat zejména starší lidé, děti, těhotné ženy a lidé s oslabenou imunitou. V jižní Evropě se vyskytuje i klíšťová encefalitida a vzteklina, proti nimž se lze očkovat.

Cestovatelský průjem

Kromě vážných nemocí nám při pobytu v exotických zemích hrozí také zažívací potíže. Podle statistik potrápí 60 až 80% cestovatelů. A nemusí to být jen proto, že jste měli v drinku led vyrobený z místní vody, nebo jste si jednou zapomněli vydezinfikovat ruce. Problém je spíše ve výskytu odlišných mikroorganismů v tamním mikrosvětě. Jeden z druhů bakterie E.coli, který nejčastěji vyvolává průjem cestovatelů, je přítomen téměř všude. Sáhnout však hned po lécích na průjem není nejlepší nápad. Lékaři upozorňují, že průjem je vlastně obrannou reakcí organismu, kterou chce z těla vyloučit nebezpečnou bakterii. Léky proti průjmu sice uleví křečím, ale zároveň zpomalí peristaltiku střev, což může trvání průjmu výrazně prodloužit. Doporučuje se užívat léky proti průjmu uvážlivě, s mírou a kombinovat je s preparáty na bázi beta glukanu na podporu imunity a podporu množení dobrých bakterií.

Dvojnásobně zranitelné

Při cestě do exotiky jsou dvojnásobně zranitelné děti. Jejich imunitní systém ještě není zcela zralý a v nových zemích se může setkat s výzvami, které ještě nezná a kterým dosud nečelil. Je třeba si ověřit, zda dítě bylo očkováno proti chorobám, které se u nás díky několik desetiletí trvajícímu systematickému očkování už nevyskytují, ale v cizině mohou být běžné. Problematické bývá i preventivní očkování proti nemocem, které jsou z našeho pohledu exotické.

I proto se nedoporučuje cestovat s úplně malými dětmi do vysloveně exotických zemí. Za každých okolností je však potřeba jejich imunitě pomáhat zvenčí. Zmíněný beta glukan, výtažek z hlívy ústřičné, je vhodný i pro ty nejmenší.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.